18 C 59/2022-351 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svoji žalobou podanou Krajskému soudu v Brně dne 23.2.2016 domáhal po žalovaných 1, 2 zaplacení částky 599.418,63 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalovaní byli jednateli dnes již neexistující společnosti [právnická osoba] – v [anonymizováno], kdy žalobce měl vůči této společnosti ze vzájemných obchodních vztahů pohledávky v celkové výši 581.310,49 Kč, které přihlásil do insolvenčního řízení této společnosti. Tyto částky byly společnosti vyúčtovány jednotlivými fakturami, když již ke dni splatnosti první vystavené faktury ke dni 31.12.2008 byla společnost v úpadku, byla v prodlení s úhradou svých splatných závazků ve výši 942.183,48 Kč. Žalovaní 1, 2 byli jako jednatelé osobami odpovědnými za vedení společnosti, při náležité pečlivosti měli vědět o ekonomické situaci společnosti – dlužníci, přesto však nepodali jejím jménem insolvenční návrh bez zbytečného odkladu do 1.1.2008, kdy se dozvěděli nebo při náležité pečlivosti měli dozvědět o jejím úpadku, čímž způsobili žalobci škodu ve výši přihlášené zjištěné pohledávky, dále nevrácené části zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 16.108,14 Kč a nevráceného soudního poplatku z insolvenčního řízení 2.000 Kč. Žalobce podával insolvenční návrh na dlužníka– společnost [právnická osoba] – v [anonymizováno]. 2. Žalovaní 1, 2 ve svém vyjádření k žalobě navrhli zamítnutí žaloby s tím, že ani orgány činné v trestním řízení nezjistily žádné porušení zákona, nebylo zjištěno, že by dlužnice byla v úpadku dříve, než byl podán insolvenční návrh. Žalovaní vznesli také námitku promlčení, zpochybnili svou pasivní legitimaci s tím, že došlo k převedení společnosti dlužníka na [jméno] [příjmení] dne 28.6.2010 na základě smlouvy o převodu obchodního podílu a později byl likvidátorem dlužníka jmenován Mgr. [jméno] [příjmení], který rovněž neshledal důvody pro podání insolvenčního návrhu. 3. Krajský soud v Brně jako soud I. stupně ve věci poprvé rozhodl rozsudkem ze dne 22.5.2017, kterým žalobu zamítl s tím, že nárok je promlčen. K odvolání žalobce odvolací soud (Vrchní soud v Olomouci) tento rozsudek zrušil a vrátil věc soudu k dalšímu řízení usnesením ze dne 9.10.2017, č.j. [číslo jednací] s tím, že námitka promlčení nebyla dostatečně zdůvodněna. V návaznosti na toto rozhodnutí opětovně rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 4.6.2018 č.j. [číslo jednací] ve znění opravného usnesení ze dne 8.11.2018 č.j. [číslo jednací] tak, že oba žalované zavázal k zaplacení žalované částky žalobci spolu s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. K odvolání obou stran pak rozhodoval Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací, když svým rozsudkem ze dne 10.11.2021 č.j. [číslo jednací] potvrdil rozsudek Krajského soudu v Brně v části, ve které byli žalovaní zavázáni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 581.310,49 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 21.2.2016 do zaplacení; dále odvolací řízení o odvolání žalobce zastavil, dále v části, ve které byli žalovaní zavázáni zaplatit žalobci částku 18.108,14 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 21.2.2016 do zaplacení, tento rozsudek zrušil, stejně jako výrok o náhradě nákladů řízení a věc v tomto rozsahu postoupil k projednání a rozhodnutí věcně příslušnému zdejšímu soudu (Městský soud v Brně), dále jen„ předmětný rozsudek odvolacího soudu“. Vrchní soud v Olomouci v předmětném rozsudku odvolacího soudu kromě jiného uvedl, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení své pohledávky za společností [právnická osoba] – v [anonymizováno] (dále jen„ dlužník“) ve výši 581.310,49 Kč a tyto pohledávky byly v insolvenčním řízení dlužníka zjištěny. Insolvenční řízení dlužníka skončilo usnesením ze dne 9.12.2015 tak, že konkurs na majetek této společnosti byl zrušen, neboť pro uspokojení věřitelů byl její majetek zcela nepostačující. Insolvenční návrh podal žalobce dne [datum], usnesením insolvenčního soudu ze dne 6.5.2014 byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlášen konkurs. Žalovaný 1 byl jednatelem dlužníka v období od 18.12.2000 do 28.6.2010 a žalovaný 2 od 1.11.1993 do 14.1.2010, od 1.11.1993 do 29.3.2016 byl oprávněn za dlužníka jednat a podepisovat každý z jednatelů samostatně. V insolvenčním řízení dlužníka byly mimo jiné zjištěny jeho závazky, které byly splatné ke dni 31.12.2008 (pohledávka žalobce), ke dni 21.9.2008 (pohledávka věřitele [jméno] [příjmení]) a ke dni 20.10.2008 (pohledávka věřitelky [právnická osoba]); tím bylo prokázáno, že již ke dni 21.1.2009 měl dlužník více věřitelů s peněžitými závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky nebyl schopen plnit, k tomuto datu tedy byl v úpadku ve formě platební neschopnosti. V této době byli jednateli dlužníka oba žalovaní, kteří insolvenční návrh nepodali a nesplnili tak svou zákonnou povinnost, insolvenční návrh byl podán až [datum] žalobcem. Dále odvolací soud uvedl, že výše škody vzniklá porušením povinností žalovaných činí rozdíl mezi zjištěnou pohledávkou žalobce a částkou, kterou na uspokojení této pohledávky obdržel, kdy pohledávky žalobce nebyly vůbec uspokojeny, byly zjištěny ve výši 581.310,49 Kč, v této výši jde tedy o škodu vzniklou žalobci v příčinné souvislosti s porušením zákonné povinnosti s žalovanými. Dále odvolací soud uvedl, že bylo prokázáno, že se dlužník nacházel ve stavu úpadku ve formě platební neschopnosti již k datu 21.9.2009, tedy v době, kdy oba žalovaní byli statutárními orgány – jednateli dlužníka, proto tvrzení žalovaných o nedostatku pasivní legitimace není způsobilé vést ke zproštění jejich odpovědnosti. K běhu subjektivní promlčecí lhůty pak odvolací soud uvedl, že vědomost žalobce o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, nemohla nastat dříve, než bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka, subjektivní promlčecí lhůta nemohla tedy začít běžet dříve než 6.5.2014, kdy byl zjištěn úpadek dlužníka; tato subjektivní promlčecí lhůta v trvání 2 let do podání žaloby dne 23.2.2016 tedy neuplynula. Odvolací soud potvrdil správný závěr soudu I. stupně o tom, že nárok žalobce promlčen není. Dále uzavřel, že žalobci vznikla porušením povinnosti žalovaných podat insolvenční návrh škoda ve výši 581.310,49 Kč, pokud však jde o další uplatněný nárok z titulu náhrady škody za zaplacený soudní poplatek z žalobcem podaného insolvenčního návrhu ve výši 2.000 Kč a nevrácenou zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 16.108,14 Kč, pak tyto částky nejsou škodou, která vznikla v příčinné souvislosti s nepodáním insolvenčního návrhu žalovanými, tento peněžitý nárok má být projednán u příslušného okresního soudu dle § 9 odst. 1 o.s.ř., kdy věcnou příslušnost soud zkoumá kdykoliv za řízení, proto v této části byla věc postoupena věcně příslušnému zdejšímu soudu. 4. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že žalobce podal Krajskému soudu v Brně insolvenční návrh na dlužníka společnost [právnická osoba] – v [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa], a to přípisem ze dne [datum], když tento insolvenční návrh byl dodán do datových schránek dne [datum] v 17:26 hodin (dále jen„ předmětný insolvenční návrh“); na základě kterého Krajský soud v Brně rozhodl vyhláškou ze dne [datum] č.j. [insolvenční spisová značka], kterou oznámil zahájení insolvenčního řízení ve věci dlužníka [právnická osoba] – v [anonymizováno] s tím, že ke zveřejnění v insolvenčním rejstříku došlo [datum] v 10:07 hodin, čímž nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Tyto skutečnosti jsou mezi stranami nesporné, navíc jsou podloženy listinnými důkazy (insolvenční návrh ze dne [datum] spolu s doručenkou do datové schránky, vyhláška Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka]). Krajský soud v Brně usnesením ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] v insolvenční věci dlužníka uložil žalobci coby věřiteli a navrhovateli do 5 dnů zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve věci 25.000 Kč. 5. Ze záznamu o složení Krajského soudu v Brně sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] vyplývá, že žalobce uhradil částku 25.000 Kč soudu. Ze záznamu o složení ve stejné spisové značce ze dne 9.5.2014 se podává, že žalobce Krajskému soudu v Brně jako soudní poplatek z návrhu uhradil částku 2.000 Kč ve spisové značce [spisová značka]. Z bankovního výpisu ze dne 18.12.2015 se podává, že z účtu [číslo] dne 17.12.2015 byla převedena částka 8.891,86 Kč na účet žalobce jako převod nadlimitního zůstatku. 6. Usnesením ze dne 6.5.2014 č.j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek dlužníka a prohlášen na jeho majetek konkurs s tím, že tento konkurs bude veden jako nepatrný, současně byl insolvenčním správcem ustanoven [příjmení] & [jméno], [anonymizována dvě slova], dále zde bylo žalobci jako insolvenčnímu navrhovateli uloženo uhradit částku 2.000 Kč jako soudní poplatek za insolvenční návrh do 3 dnů. Z odůvodnění tohoto usnesení se podává, že insolvenční navrhovatel tvrdí, že má za dlužníkem splatné pohledávky ve výši 405.768,29 Kč z titulu dodání zboží s tím, že dlužník je v úpadku, neboť má víc