19 C 288/2021-40 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 31. 7. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 10.000 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v částce 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdci žalobce částku v celkové výši 17.690 Kč, a to formou 58 týdenních splátek po 305 Kč. Žalovaná však svému závazku nedostála, když na dluh učinila pouze částečnou úhradu ve výši 3.010 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou. Jelikož žalovaná ani přes výzvy žalobce dlužnou částky neuhradila, obrátil se žalobce prostřednictvím tohoto návrhu na soud s tím, že se žalobou domáhá zaplacení zbývající dlužné částky zápůjčky spolu s příslušenstvím v podobě zákonného a smluvního úroku z prodlení. 2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr v požadované výši 10.000 Kč, jak vyplývá z doložené smlouvy. Úvěr se žalovaná zavázala vrátit zpět předchůdci žalobce v celkové výši 17.690 Kč, přičemž jej měla uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná dne [datum]. Zápůjční úroková sazba vztahující se k zápůjčce činila 23,72 % p.a. Z doložené tabulky umoření se podává, že žalovaná celkem na úvěr uhradila prostřednictvím 18 nepravidelných splátek částku ve výši 3.010 Kč, kdy předchůdce žalobce evidoval zbývající dlužnou částku 14.680 Kč, z toho jistinu po umoření úplaty ve výši 10.000 Kč. 5. V době uzavírání smlouvy měl předchůdce žalobce ohledně majetkových, výdělkových a osobních poměrů žalované informace uvedené v kartě zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr. Z té vyplývá, že právní předchůdce žalobce ověřil totožnost žalované pomocí OP. Žalovaná uvedla, že je rozvedená, bydlí v nájmu na základě nájemní smlouvy a společnou domácnosti sdílí s partnerkou/partnerem. Dále doplnila, že v současné době je na mateřské dovolené. Mezi své příjmy řadí částku mzdy ve výši 3.800 Kč měsíčně a částku 2.300 Kč měsíčně představující přídavky na děti, jako další příjmy domácnosti označila částku 4.500 Kč měsíčně, výdaje pak dosahují částky 9.000 Kč měsíčně (4.000 Kč nájem/inkaso a 5.000 Kč další výdaje domácnosti). Předchůdce žalobce ve formuláři uvedl, že aktiva žalované byla ověřena výpisem z účtu a výměrem podpory/důchodu. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem, a žalobcem v postavení postupníka, včetně seznamu postoupených pohledávek, soud zjistil, že byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s uvedenými splátkami, zaslal žalobce žalované dopisem ze dne [datum] předžalobní výzvu k úhradě částky 27.035 Kč. Částka uplatněná touto žalobou činí 10.000 Kč představující toliko dlužnou jistinu z titulu nesplacené zápůjčky, když žalobce část navýšené jistiny o poplatky nepožaduje. Součástí nároku žalobce je rovněž příslušenství pohledávky v podobě smluvních a zákonných úroků z prodlení. 7. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Mezi účastníky vznikl v daném případě závazkový vztah založený smlouvou o půjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., v němž předchůdce žalobce vystupuje jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. Právní předchůdce žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úrok a případné náklady na úvěr ve splátkách. Dle výše specifikované smlouvy žalovaná čerpala peněžní prostředky v celkové výši 10.000 Kč, čímž předchůdce žalobce svému závazku dostál, žalovaná však nikoli, když se dostala do prodlení s úhradou sjednaných splátek poté, co na dluh učinila pouze částečnou úhradu ve výši 3.010 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně ve smyslu § 1879 o. z. postoupena na žalobce. Žalobci tak na základě prodlení žalované vzniklo právo požadovat zaplacení zbývající dlužné jistiny po započtení úhrad na dluh žalované. Není rovněž pochyb o tom, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinna zaplatit žalobci též zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který za období od [datum] (den následující po splatnosti úvěru) do [datum] (postoupení pohledávky) žalobce kapitalizoval v částce 2.866,69 Kč, současně požaduje tento úrok z dlužné částky za období od [datum] do zaplacení. Dále má žalobce nárok na sjednaný smluvní úrok z prodlení ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny, a to rovněž za období od [datum] do [datum] v kapitalizované částce 8.446,96 Kč, současně za období od [datum] jej požaduje do zaplacení. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). 11. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.