20 C 98/2022-24 — Městský soud v Brně

Žalobou podanou u soudu dne 25. 1. 2022 se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 1 500 Kč za odtah vozidla. V souladu s § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval soud žalovanou, aby sdělila soudu, zda souhlasí s projednáváním věci bez nařízení jednání. Žalovaná na výzvu, nereagovala a k návrhu se nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaná neměla proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání v soudem určené lhůtě žádné námitky. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Dne 14. 9. 2021 byl odtažen [značka automobilu], [registrační značka] z ulice [ulice] v [obec], neboť stálo v místě, kde mělo probíhat blokové čištění, o tomto svědčí protokol o odtažení motorového vozidla a fotodokumentace. Odtah byl proveden obchodní společností [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [číslo], [obec] na základě mandátní smlouvy [číslo] ze dne 8.6.2016 a pověření primátora č.j. [spisová značka] ze dne 30.6.2016. Z výpisu z Centrální evidence vozidel vyplynulo, že provozovatelem vozidla je žalovaný. Náklady na odtah byly vyčísleny částkou 1 500 Kč (usnesením Rady [územní celek]). Při právním hodnocení soud vycházel z § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, kdy žalobce je vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území. Dále pak z § 19a odst. 4 výše uvedeného zákona. V posuzovaném případě tak obchodní společnost pověřená žalobcem provedla odtah vozidla. V souladu s výše uvedeným ustanovením hradí náklady odtahu provozovatel. Výše nákladů na odtah pak byla stanovena usnesením Rady města na částku 1 500 Kč. Příslušenství pohledávky vychází z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Výše úroků z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedených skutečností a po právním posouzení věci je žaloba považována za zcela důvodnou, neboť žalovaný je provozovatelem vozidla, toto vozidlo bylo odtaženo osobou pověřenou žalobcem a náklady na odtah jsou vyčísleny částkou 1 500 Kč. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení. Ústavní soud při svém rozhodování několikrát dovodil, že u statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byly schopny kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musely využívat právní pomoci advokátů (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 13. 8. 2012 sp.zn. II.ÚS 2396/09, nález ze dne 13. 3. 2014 sp.zn. I. ÚS 2310/13 atd.). Žalobci tak nebyla přiznána náhrada nákladů řízení ve formě odměny advokáta, ale náklady řízení úspěšného žalobce (§ 151 odst. 3 o. s. ř.) se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále bylo přiznáno 200 Kč jako 2 paušální náhrady účastníka v souladu s § 1 odst.3 a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., kdy za předžalobní upomínku a žalobu náleží žalobci paušální odměna za každý úkon 100 Kč. Rozsudek byl vyhotoven v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř., dle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.