229 C 1/2020-123 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 10 032 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě informací získaných od žalovaného: že jeho příjmy jsou měsíčně 24 000 Kč, když je zaměstnán a pobírá mzdu 24 000 Kč čistého, výdaje jsou měsíčně 7 432 Kč, když platí stavební spoření 350 Kč, splátky ze dvou smluv o úvěru u žalobkyně 9 888 Kč, náklady na bydlení 1 820 Kč, ostatní náklady 100 Kč, nesdělil, že by splácel splátky z jiných smluv o úvěru u jiných subjektů, je ženatý, nežije s manželkou ve společné domácnosti, bydlí ve vlastním, a další, jak je uvedeno v hodnocení klienta, na které žalobkyně odkázala, na základě jím předložených podkladů: informace o transakcích na účtu, pracovní smlouvy, mzdového výměru, výplatní listiny, potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance, na základě zjištění z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele: [příjmení] a NRKI, ze kterých zjistila, že v nich není žalovaný evidován jako dlužník, a na základě jiných zdrojů: tzv. scoringu klienta, kdy dle matematického modelu zjistila bodové ohodnocení vypovídající o možnosti žalovaného splácet, a dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen splácet po uzavření smlouvy o úvěru splátky úvěru měsíčně ve výši 949 Kč. Následně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 24. 9. 2018 písemně smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal je vrátit a zaplatit úrok 109,68 % ročně, a to ve 18 měsíčních splátkách ve výši 949 Kč, splatných vždy 17. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen, kdy v každé splátce je zahrnuta jistina úvěru a úrok a kdy poměr jistiny a úroku v každé splátce je uveden ve splátkovém kalendáři. Strany si dále ve smlouvě ujednaly (v bodě 6. 1.), že jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 249 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Po zesplatnění úvěru způsobem sjednaným v této smlouvě již právo na žádnou další smluvní pokutu dle tohoto bodu nevzniká. Souhrn veškerých smluvních pokut, které je žalobkyně oprávněna takto požadovat, činí maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Smluvní pokuty dle tohoto bodu jsou v každém jednotlivém případě splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení dané smluvní pokuty. Strany si dále ve smlouvě ujednaly (v bodě 6. 2.), že žalobkyně má vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se žalovaný ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Právo na zaplacení této náhrady nákladů vzniká u každé jednotlivé splátky 15. dnem trvání prodlení s její úhradou. I při vynaložení vyšších nákladů, je žalobkyně oprávněna požadovat pouze takto sjednanou částku. Po zesplatnění úvěru způsobem sjednaným v této smlouvě již právo na žádnou další náhradu těchto nákladů nevzniká. Náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Strany si dále ve smlouvě ujednaly (v bodě 6. 3.), že jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů: b) automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Zesplatnění úvěru se netýká budoucích nákladů úvěru. Žalobkyně je povinna žalovaného před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Dále (v bodě 6. 4.), že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. [příjmení] jistinu úvěru je žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Strany si dále ve smlouvě ujednaly (v bodě 6. 5.), že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně poskytla peněžní prostředky žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch a on je čerpal. Žalovaný však splátky nesplácel řádně a včas. Plnění žalovaného (před zesplatněním) ve výši 7 632 započetla žalobkyně tak, jak je specifikováno v kartě klienta, na kterou odkázala. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky [číslo] o délce 30 dnů. Žalobkyni proto vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 299 Kč za každou splátku. Žalovaný však smluvní pokutu nezaplatil. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky [číslo] o délce 15 dnů. Žalobkyni proto vzniklo také právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které vznikly v souvislosti s jejich prodlením, ve výši 200 Kč za každou splátku. Žalovaný však náhradu nákladů nezaplatil. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky [číslo] o délce 65 dnů. Automaticky tak došlo ke dni 21. 8. 2019 k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stali okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Žalobkyně ještě před zesplatněním úvěru vyzvala žalovaného k uhrazení dlužných splátek a poskytla mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stali součástí nové jistiny úvěru. Žalovaný však novou jistinu úvěru nezaplatil. Žádné plnění žalovaný (po zesplatnění) neposkytl. Žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatil novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru. Žalobkyni proto vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení, specifikovanou blíže v žalobě. Žalobkyně také vyzvala žalovaného k zaplacení i smluvní pokuty. Žalovaný však ani tuto smluvní pokutu nezaplatil. Žalobkyně v žalobě požadovala úrok (pouze) ve výši 76,37 % ročně z dlužné částky za dobu od zesplatnění. Celková dlužná částka tak nyní činí celkem 10 032 Kč s příslušenstvím, a sestává z nové jistiny úvěru ve výši 8 974 Kč s úrokem ve výši 76,37 % ročně z částky 6 865,71 Kč od 23. 8. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne 20 498 Kč, a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 974 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení a smluvní pokuty 1 058,48 Kč, specifikovaných blíže v kartě klienta, na kterou žalobkyně odkázala. 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného nedostatečně a nikoli řádně. V době prověřování měl žalovaný uzavřeny již dvě smlouvy o úvěru s žalobkyní a další smlouvy o úvěru s jiným subjektem – [právnická osoba] z roku 2016, které nebyly uhrazeny. K hodnocení klienta jsou nesrovnalosti. Uvedl, že celá smlouva je neplatná, zejména z důvodu ujednání úroku, kdy jeho výše byla ujednána na 109,68 % ročně, z důvodu kumulace sankcí, kdy při prodlení žalovaného vzniká právo nejen na úrok z prodlení, ale i na smluvní pokutu, a kdy bylo ujednáno množství smluvních pokut ohrožujících výlučně žalovaného (řetězení smluvních pokut), z důvodu nesrozumitelnosti smlouvy i jejích podmínek a z důvodu formulářovosti, kdy smlouva byla sjednána adhezním způsobem, obsahuje ujednání určená žalobkyní, aniž žalovaný jako spotřebitel měl příležitost obsah smlouvy nějak ovlivnit, jednotlivá ujednání jsou pro spotřebitele nesrozumitelná a nepřehledná. Vzhledem k neplatnosti ujednání o úroku, nebyly dány podmínky zesplatnění. K zesplatnění tedy nedošlo. Žalobkyni nevzniklo právo na dlužnou částku. 3. Soud dospěl k následujícímu zjištění. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů, výpisu záznamů z registru [příjmení], listiny„ osobní data“, informace o transakcích na účtu, mzdovém výměru, výplatní listiny, potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, prohlášení klientů a hodnocení klienta soud měl za prokázáno, že před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě informací získaných od žalovaného: že jeho příjmy jsou měsíčně 24 000 Kč, když je zaměstnán a pobírá mzdu 24 000 Kč čistého, že jeho výdaje jsou měsíčně 7 432 Kč, když platí stavební