234 C 28/2021-114 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 18. 11. 2021, doplněnou o podání ze dne 3. 3. 2022, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 30 626 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 6 053,04 Kč. Uvedl, že mezi účastníky byla dne 8. 1. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 38 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s ujednaným úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 122,66 % ročně vrátit formou 30 pravidelných měsíčních splátek po 3 031 Kč splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce. V době od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 byla žalovanému na jeho žádost poskytnuta ochranná doba v souladu se zákonem č. 177/2020 Sb., kdy po dobu jejího trvání vznikl žalobci nárok na úhradu úroku za poskytnutí úvěru ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšenou o 8 procentních bodů. Ze strany žalovaného nebylo plněno řádně, žalobce proto dne 20. 4. 2021 úvěr zesplatnil. Do zesplatnění úvěru uhradil žalovaný částku 55 331 Kč, po zesplatnění do podání žaloby žalovaný uhradil dne 31. 5. 2021 částku 375 Kč. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení aktuální dlužné jistiny úvěru ve výši 29 028,85 Kč (k datu zesplatnění činila dlužná jistina 24 205,57 Kč a úrok přirostlý k jistině 5 198,28 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy o úvěru ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy o úvěru ve výši 200 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % ročně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou v kapitalizované výši 6 053,04 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 82,78 % p.a. z částky odpovídající zbývající dlužné jistině úvěru od 24 205,57 Kč do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 22. 4. 2021 dosáhne částky 109 116 Kč. 2. Podáním došlým soudu dne 3. 3. 2022 vzal žalobce žalobu ohledně částky 2 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 575 Kč od 18. 1. 2022 do 24. 2. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 150 Kč částečně zpět. Soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil v souladu s § 96 odst. 1 o.s.ř. výrokem I. tohoto rozsudku. Souhlasu žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby nebylo třeba, neboť k částečnému zpětvzetí došlo dříve, než začal soud jednat. 3. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 4. Soud provedl následující dokazování listinami, a to úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, prohlášením klienta ze dne 8. 1. 2019, oznámení ČSSZ o výplatě důchodu ze dne 20. 9. 2018, ústřižkem o výplatě invalidního důchodu ze dne 17. 12. 2018, výplatními páskami za říjen a listopad 2018, pracovní smlouvou žalovaného ze dne 28. 6. 2018, výpisem z účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba] za období od 27. 10. 2018 do 25. 12. 2018, hodnocením klienta ze dne 8. 1. 2019, výpisem z registru NRKI, výpisem z registru SOLUS, předsmluvním formulářem ze dne 8. 1.2019, vyjádřením znalce k problematice úročení pohledávek, návrhem na uzavření smlouvy o úvěru [variabilní symbol] ze dne 8. 1. 2019, oznámením o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 10. 1. 2019 včetně splátkového kalendáře, dokladem o vyplacení úvěru ze dne 9. 1. 2019, oznámením žalovaného ze dne 28. 4. 2020 o využití ochranné doby dle zákona č. 177/2020 Sb., oznámení žalobce ze dne 19. 5. 2020 o poskytnutí ochranné doby ke smlouvě [číslo] výzvou k zaplacení dluhu ze dne 30. 10. 2020, 17. 3. 2021 a 14. 4. 2021, oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 20. 4. 2021, kartou klienta ze dne 15. 11. 2021, předžalobní výzvou ze dne 27. 10. 2021 včetně podacího archu a výpisem z databáze časových řad ARAD České národní banky. 5. Z uvedených listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav: 6. Mezi účastníky byla na základě návrhu ze dne 8. 1. 2019 uzavřena úvěrová smlouva [číslo] na základě které žalobce dne 9. 1. 2019 poskytl žalovanému úvěr ve výši 38 000 Kč převodem na jeho bankovní účet (jak také plyne z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 9. 1. 2019). Schválení úvěru bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 10. 1. 2019, jehož součástí je splátkový kalendář. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 122,66 % ročně v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 3 031 Kč splatných vždy do 14. dne každého kalendářního měsíce dle splátkového kalendáře. V bodu 6.1 smlouvy o úvěru byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části ve výši 499 Kč, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce 30 dní (max. činil souhrn smluvních pokut 2 999 Kč za kalendářní rok). V bodu 6.2 smlouvy o úvěru byla sjednána náhrada nákladů účelně vynaložených nákladů, které žalobci vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného delším než 15 dní u jednotlivé splátky ve výši 200 Kč. Dle bodu 6.3 písm. b) smlouvy o úvěru mělo dojít k zesplatnění celého úvěru vč. příslušenství úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dní. Dle bodu 6.4 smlouvy o úvěru ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nesplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky z poskytnutého úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodu 6.5 smlouvy o úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po zesplatnění až do úplného zaplacení. 7. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného vystavil žalobce formulář hodnocení klienta, ze kterého vyplynulo, že žalovaný má pravidelný měsíční příjem ve výši 16 000 Kč, který je představován mzdou, jak také plyne z doložené pracovní smlouvy, výplatních pásek a výpisů z účtu žalovaného u [právnická osoba] Další příjem žalovaného tvořil invalidní důchod ve výši 5 200 Kč; výše důchodu byla ověřena předložením ústřižku o výplatě důchodu a oznámení ČSSZ o výši důchodu. Na straně výdajů žalovaný uvedl částku 3 410 Kč představující životní minimum, částku 1 300 Kč určenou na náklady bydlení a ostatní výdaje ve výši 100 Kč s tím, že rezerva činí 1 000 Kč. Žalobce rovněž provedl další šetření, a to v databázi SOLUS a NRKI. Z výpisu ze záznamů z registru SOLUS nebyly zjištěny žádné relevantní údaje. Z výpisu z registru NRKI bylo zjištěno, že žalovaný byl zařazen do segmentu klientů, se středním rizikem pro úhradu splátek. 8. Z karty klienta se podává, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky č. 14 a 15. Dne 28. 4. 2020 žalovaný pořádal žalobce o poskytnutí ochranné doby dle zákona č. 177/2020 Sb., žalobce dopisem ze dne 19. 5. 2020 žalovanému sdělil, že ochranná doba začíná dnem 1. 5. 2020 a končí dnem 31. 10. 2020. Dle karty klienta žalovaný po uplynutí ochranné doby (tj. od listopadu 2020) hradil splátky s prodlením, žalobce proto žalovanému zaslal dne 30. 10. 2020, 17. 3. 2021 a 14. 4. 2021 výzvu k úhradě dlužných splátek a rovněž výzvu k úhradě účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuty. Jelikož se pak žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky č. 225 a 26. o více než 65 dnů, žalobce v souladu s bodem 6.3 písm. b) smlouvy o úvěru dne 20. 4. 2021 úvěr zesplatnil, což bylo žalovanému téhož dne oznámeno dopisem. Z karty klienta se rovněž podává, že žalovaný do zesplatnění uhradil částku 55 331 Kč, po zesplatnění uhradil 375 Kč. 9. Žalovaný byl ze strany právního zástupce žalobce na existenci dluhu dne 27. 10. 2021 upozorněn písemnou předžalobní upomínkou a byl vyzván k jeho zaplacení. 10. Z výpisu z databáze systémových časových řad ARAD České národní banky se podává, že v lednu 2019 úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR činila 8,30 % ročně. 11. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek soud nezjistil žádné pro věc rozhodující skutečnosti. Znalec se vyjádřil toliko k obecné problematice úročení pohledávek, problematika konkrétní projednávané věci zde však není zohledněna. 12. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 13. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) 14. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 15. Podle § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemo