234 C 5/2019-126 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou (místně nepříslušnému) Okresnímu soudu Brno-venkov dne 13. 11. 2018, doplněnou o podání ze dne 12. 6. 2020, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 63 431 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 10 572,93 Kč. Uvedl, že mezi účastníky byla dne 9. 1. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s ujednaným úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 151,58 % ročně vrátit formou 48 pravidelných měsíčních splátek po 4 098 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. Ze strany žalovaného nebylo plněno řádně, žalobce proto dne 24. 5. 2018 úvěr zesplatnil. Do zesplatnění úvěru uhradil žalovaný částku 4 098 Kč, po zesplatnění žalovaný neuhradil ničeho. Žalobce se podanou žalobou domáhá zaplacení aktuální dlužné jistiny úvěru ve výši 61 833,07 Kč (dlužná jistina 49 897,70 Kč a úrok přirostlý k jistině ve výši 11 935,37 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy o úvěru ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy o úvěru ve výši 600 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % ročně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradu ode dne 26. 5. 2018 do data vyhotovení žaloby (tj. do dne 12. 11. 2018) v kapitalizované výši 10 572,93 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 95,9 % p.a. z částky odpovídající zbývající dlužné jistině úvěru od 26. 5. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 236 044 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud provedl následující dokazování listinami, a to prohlášením klienta ze dne 9. 1. 2018, pracovní smlouvou žalovaného ze dne 1. 6. 2016, kopií občanského průkazu žalovaného, scanem obrazovky [právnická osoba], výplatními lístky žalovaného za září, říjen a listopad 2017, hodnocením klienta ze dne 9. 1. 2018, výpisem z registru NRKI, výpisem z registru SOLUS, předsmluvním formulářem ze dne 9. 1. 2018, návrhem na uzavření smlouvy o úvěru [variabilní symbol] (číslo smlouvy [číslo]) ze dne 9. 1. 2018, oznámením o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 11. 1. 2018 včetně splátkového kalendáře, dokladem o vyplacení úvěru ze dne 10. 1. 2018, výzvou k zaplacení dluhu ze 20. 4. 2018 a 21. 5. 2018, oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 24. 5. 2018, kartou klienta ze dne 12. 11. 2018, předžalobní výzvou ze dne 24. 10. 2018 včetně podacího archu a výpisem z databáze časových řad ARAD České národní banky. 4. Z uvedených listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav: 5. Mezi účastníky byla na základě návrhu ze dne 9. 1. 2018 uzavřena úvěrová smlouva [číslo] na základě které žalobce dne 10. 1. 2018 poskytl žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč převodem na jeho bankovní účet (jak také plyne z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 10. 1. 2018). Schválení úvěru bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 11. 1. 2018, jehož součástí je splátkový kalendář. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 151,58 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 4 098 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2018 Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 196 704 Kč. V bodu 6.1 smlouvy o úvěru byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části ve výši 499 Kč, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce 30 dní (max. činil souhrn smluvních pokut 2 999 Kč za kalendářní rok). V bodu 6.2 smlouvy o úvěru byla sjednána náhrada nákladů účelně vynaložených nákladů, které žalobci vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného delším než 15 dní u každé jednotlivé splátky ve výši 200 Kč. Dle bodu 6.3 písm. b) smlouvy o úvěru mělo dojít k zesplatnění celého úvěru vč. příslušenství úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dní. Dle bodu 6.4 smlouvy o úvěru ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nesplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky z poskytnutého úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodu 6.5 smlouvy o úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po zesplatnění až do úplného zaplacení. 6. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného vystavil žalobce formulář hodnocení klienta, ze kterého vyplynulo, že žalovaný má pravidelný měsíční příjem ve výši 26 338 Kč, který je představován mzdou, jak také plyne z doložené pracovní smlouvy a výplatních pásek. Na straně výdajů žalovaný uvedl částku 3 410 Kč představující životní minimum, částku 4 500 Kč určenou na náklady bydlení, ostatní výdaje ve výši 500 Kč s tím, že rezerva činí 1 000 Kč. Žalovaný ke dni uzavření smlouvy hradil další dluhy splátkou ve výši 1 640 Kč měsíčně. Z hodnocení klienta se dále podává, že žalovaný má 1 dítě. 7. Žalobce provedl další šetření, a to v databázi SOLUS a NRKI. Z výpisu ze záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný je v prodlení s úhradou splátek v celkové výši 4 161 Kč. Z výpisu z registru NRKI bylo zjištěno, že žalovaný dosáhl skóre 203, což dle přiložené legendy značí, že byl zařazen do horšího segmentu klientů, u kterých je avizována nižší platební morálka a dán předpoklad, že úvěr nebude řádně splácen. 8. Z karty klienta se podává, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 1. splátky, kterou uhradil 23 dnů po splatnosti. Další splátky již žalovaný neuhradil, žalobce proto žalovanému zaslal dne 20. 4. 2018 a 21. 5. 2018 výzvu k úhradě dlužných splátek a rovněž výzvu k úhradě účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuty, a současně žalovaného upozornil na možnost zesplatnění úvěru. Jelikož se pak žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky č. 2 o více než 65 dnů, žalobce v souladu s bodem 6.3 písm. b) smlouvy o úvěru dne 24. 5. 2018 úvěr zesplatnil, což bylo žalovanému téhož dne oznámeno dopisem. Z karty klienta se rovněž podává, že žalovaný do zesplatnění uhradil částku 4 098 Kč, po zesplatnění neuhradil ničeho. 9. Žalovaný byl ze strany právního zástupce žalobce na existenci dluhu dne 24. 10. 2018 upozorněn písemnou předžalobní upomínkou a byl vyzván k jeho zaplacení. 10. Z výpisu z databáze systémových časových řad ARAD České národní banky se podává, že v lednu 2018 úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR činila 8,58 % ročně. 11. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 12. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú.“). 13. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 86 odst. 2 z.s.ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 15. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlou