234 C 7/2022-51 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou na soud dne 23. 3. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 78 557 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný na základě nájemní smlouvy užíval byt [číslo] v domě na ulici [ulice a číslo] v [obec], jehož vlastníkem je žalobce. Mezi účastníky trval do 18. 11. 2019 nájemní vztah. Žalovaný však předmětný byt užíval i nadále, bez právního důvodu. V období od prosince 2019 do prosince 2020 se tak bezdůvodně obohatil na úkor žalobce o částku, která je předmětem tohoto sporu. Jelikož se žalovaný dostal s plněním dluhu do prodlení, požaduje žalobce i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaný se k podané žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (žalobce výslovně, žalovaný za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu s tímto postupem souhlasili). 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav 5. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], jehož součástí je stavba - bytový dům [adresa]. 6. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 24. 4. 2019 soud zjistil, že žalovaný užíval byt [číslo] v domě na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Nájem byl sjednán na dobu určitou dvou let. 7. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného od 1. 5. 2019 soud zjistil, že nájemné činilo 5 303 Kč a služby 2 865 Kč, tj. celkem částka 8 168 Kč. 8. Z výpovědi nájmu ze dne 14. 11. 2019 soud zjistil, že žalobce vypověděl nájemní smlouvu z důvodu prodlení žalovaného s úhradou nájemného a služeb. Dle dodejky byla výpověď doručena žalovanému dne 18. 11. 2019. 9. Z výzvy k úhradě ze dne 7. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu prosinec 2019 ve výši 5 045 Kč a dále za leden až duben 2020, červen 2020, srpen 2020 a říjen až prosinec 2020 ve výši 73 512 Kč (9 x 8 168 Kč) do 25. 2. 2022. 10. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, přesto, že byl ze strany žalobce k zaplacení dluhu vyzván. Žalovaný nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 11. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 12. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). 13. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 15. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný, ačkoliv mu proto nesvědčil žádný právní důvod, užíval v období od prosince 2019 do prosince 2020 byt [číslo] v domě na ulici [ulice a číslo] v [obec] a obohatil se tak o 78 557 Kč (prosinec 2019 ve výši 5 045 Kč, a dále leden až duben 2020, červen 2020, srpen 2020 a říjen až prosinec 2020 ve výši 73 512 Kč). Soud proto žalobě plně vyhověl (výrok I.) a zavázal žalovaného, aby zaplatil žalobci toto plnění v celkové výši 78 557 Kč. Správnost stanovené výše bezdůvodného obohacení žalovaný nijak nerozporoval. 16. Protože žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu, a to uplynutím lhůty ve výzvě k vydání bezdůvodného obohacení, žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 17. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 929 Kč a paušálními náklady žalobce dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu v celkové výši 600 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony po 300 Kč dle § 1 odst. 3 této vyhlášky. Celkem tedy náklady žalobce činí 4 529 Kč.