247 C 33/2021-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 1 200 Kč s příslušenstvím na základě nákladů na namontování a odmontování technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla z 8. 6. 2021, 27. 7. 2021 a 29. 7. 2021 v [obec]. 2. V souladu s § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval soud žalovanou, aby sdělila soudu, zda souhlasí s projednáváním věci bez nařízení jednání. Žalovaná na výzvu nereagovala a k návrhu se nevyjádřila. 3. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Dne 8. 6. 2021 byl žalované obecní policií namontován na vozidlo [registrační značka] technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla z důvodu, že žalovaná ponechala vozidlo v místě, kde to nebylo dovoleno – stání na chodníku ([ulice a číslo] v [obec]) a žalovaná neuhradila cenu za namontování a odstranění tohoto prostředku. Dne 27. 7. 2021 byl žalované obecní policií namontován na vozidlo [registrační značka] technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla z důvodu, že žalovaná ponechala vozidlo v místě, kde to nebylo dovoleno – stání v pěší zóně ([ulice a číslo] v [obec]) a žalovaná neuhradila cenu za namontování a odstranění tohoto prostředku. Dne 29. 7. 2021 byl žalované obecní policií namontován na vozidlo [registrační značka] technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla z důvodu, že žalovaná ponechala vozidlo v místě, kde to nebylo dovoleno – stání na chodníku ([ulice a číslo] v [obec]) a žalovaná neuhradila cenu za namontování a odstranění tohoto prostředku. Cena za jedno přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla je stanovena nařízením Rady města Brna [číslo] ze dne 15. 9. 2009 na 400 Kč. Žalovaná žalobní částku 1 200 Kč (3 x 400 Kč) co do důvodu (§ 17a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii) a výše uznala písemně – 13. 6. 2021, 27. 7. 2021 a 29. 7. 2021 - a zavázala se ji zaplatit do 14 dnů. Žalovaná byla vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 7. 10. 2021 k zaplacení žalobní částky a dluh neuhradila. 4. Na základě výše zjištěného skutkového stavu a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady na přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Soud poukazuje zejména na § 17a odst. 1 a 5 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Podle § 17a odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, platí:„ (1) Strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, a) které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla, b) které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích, c) které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo d) je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství a jeho řidič není na místě přítomen.“. Podle § 17a odst. 5 citovaného zákona platí:„ Přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla. Pokud došlo k přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla v rozporu s odstavcem 1, uhrazené náklady musí být neprodleně vráceny tomu, kdo je vynaložil.“. Koneckonců žalovaná svůj dluh ve výši 1 200 Kč písemně co důvodu a výše písemně uznala, pročež se uplatní rovněž § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) - který stanoví, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá - a současně se žalovaná písemně zavázala k uhrazení částky 1 200 Kč do 14 dní od podpisu shora citovaných uznání dluhu. Svou povinnost ve stanovené lhůtě ani později nesplnila. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci částku ve výši 1 200 Kč včetně úroků z prodlení. Nárok žalobce na úhradu úroku z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. (žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu). Úroky z prodlení byly žalobci přiznány ode dne následujícího po uplynutí čtrnáctidenní lhůty k zaplacení ve výši odpovídající aktuálnímu znění vládního nařízení č. 351/2013 Sb., podle žalobního požadavku. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud stanovil žalovanému povinnost uhradit žalobci náklady řízení ve výši 200 Kč, kdy tato částka se skládá z částky 2 x 100 Kč za dva úkony (upomínka, žaloba) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. 6. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. je soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč povinen zaplatit žalovaný, neboť žalobce je od poplatku osvobozen od soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (k tomu v judikatuře např. usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 8 Co 148/2004, na ASPI dostupné pod č. JUD26614CZ nebo usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3832/15) a soud jeho návrhu plně vyhověl (viz výrok III.).