254 C 20/2021-57 — Městský soud v Brně

1. Žalobce je [anonymizována tři slova] jednotek [ulice a číslo] a [ulice a číslo], [obec]. Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] na ulici [ulice a číslo], v k. ú. [část obce] dle evidence Katastru nemovitostí. Vlastník bytu je dle příslušných ustanovení zák. č 89/2012 Sb., mimo jiné povinen přispívat na správu domu a pozemku ve výši odpovídající podílu na společných částech domu a také platit zálohy a nedoplatky na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby). Rozpis měsíční úhrady za jednotku činil od [datum] částku ve výši 1.200 Kč. Úhrady byly splatné vždy do 16. dne běžného měsíce. Od [datum] byly a jsou splatné vždy do 20. dne běžného měsíce. Jejich výše zůstala od 7. 9 2017 nezměněna, tedy od [datum] byla výše záloh i nadále 1.200 Kč. Žalovaný již delší dobu své povinnosti neplní a dlužná částka úhrad v souvislosti s užíváním jednotky tedy činí za období od 02/ 2019 do [číslo] celkem 35.852 Kč. Dále žalobce vyúčtoval žalovanému služby za rok 2018 ve výši 1.739 Kč, a služby za rok 2019 ve výši 513 Kč, kdy tedy celkový dluh žalovaného činí vůči žalobci 35.852 Kč. Žalobce požaduje po žalovaném touto žalobou i úrok z prodlení v souladu s ust. vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Soud podřadil toto řízení pod režim ustanovení § 115 písm. a) o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Podle ust. § 1180 odst. 1 OZ, vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. 5. Podle ust. § 1181 OZ, vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. 6. Podle ust. § 1189 odst. 1 OZ, správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu a pozemku zahrnuje i činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí, přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu. 7. Podle ust. § 1190 OZ, osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce. 8. Žalobce předložil k prokázání svých skutkových tvrzení listinné důkazy, a to výpis z obchodního rejstříku žalobce, rozpis úhrad ze dne [datum], měsíční předpis stanovených záloh od 1. 9. 217 s termínem úhrady nejpozději vždy do 15. dne příslušného měsíce, vyúčtování energie a služeb k [datum], vyúčtování energie a služeb k [datum]. 9. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem bytu v domě, jehož správu zajišťuje žalobce, žalovaný je povinen hradit příspěvky na správu domu a pozemků vždy do konkrétního dne v měsíci. Kdy měsíční platba za jednotku činila částku 1.200 Kč s tím, že úhrady byly splatné vždy do každého 16. dne běžného měsíce za období [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok], a následně od [datum] byly splatné vždy do každého 20. dne v měsíci. Žalovaný nehradil poplatky a zálohy za období od [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [číslo], rovněž tak neuhradil vyúčtování služeb za rok 2018 a za rok 2019, které provedl žalobce. Žalovaný jako vlastník bytu, jehož správu vykonává žalobce, je dle stanov společenství povinen hradit příspěvek a náhrady za služby spojené s užíváním bytu, a to ve výši, která je stanovena předpisem měsíčních záloh. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu dlužné částky 35.852 Kč vůči žalovanému, a dále rovněž i nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši tak, jak je uvedena ve výroku tohoto rozsudku, a to v souladu s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. 10. Po podřazení zjištěného skutkového děje pod výše citované zákonné ustanovení je zcela zřejmé, že žalobní návrh byl důvodný, žalobce prokázal, že skutková tvrzení uvedená v žalobě, vycházejí z listin, které žalobce označil jako důkazy, a tedy soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 11. Soud o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.400 Kč Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.800 Kč a dvěma paušálními částkami náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za úkon návrh ve věci samé a výzva k plnění.