255 C 46/2020-89 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně 16. 12. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 8.029 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8.029 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, částku ve výši 313,72 Kč a úrok ve výši 62,45 % ročně z částky 6.608,31 Kč od 19. 5. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 255.744 Kč. 2. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen jako„ Smlouva“), na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 65.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet prostřednictvím 60 měsíčních splátek. Úroková sazba činila 83,82 % ročně. Schopnost žalovaného hradit řádně úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladu o příjmech a prohlášení dlužníka. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázi [příjmení] a NRKI. Žalovaný podmínky Smlouvy neplnil řádně, kdy žalobci uhradil dne 10. 9. 2019, dne 11. 10. 2019, dne 13. 11. 2019 a dne 18. 12. 2019 vždy částku ve výši 3.552 Kč a dne 27. 1. 2020 částku ve výši 64.910,68 Kč. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru dle bodu 6.3 Smlouvy. Žalovaný se přitom dostal do prodlení s úhradou splátky [číslo] splatné dne 12. 3. 2020, a ke dni 17. 5. 2020 došlo k zesplatnění celého úvěru a žalovaný byl povinen uhradit částku (novou jistinu úvěru) ve výši 7.130,49 Kč nejpozději v den zesplatnění. Žalovaný byl dále dle bodu 6.5 Smlouvy povinen uhradit žalobci i smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru, kterou žalobce požaduje ve výši 313,72 Kč kapitalizované ke dni 14. 12. 2020. Žalovaný (ačkoliv písemně upomínán) dlužnou částku žalobci dosud neuhradil. 3. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřil v rámci podání doručeného zdejšímu soudu dne 13. 5. 2021, kde uvedl, že žalobu považuje za nedůvodnou a nezákonnou, jelikož svůj dluh vůči žalobci předčasně splatil; úroky, které požaduje žalobce, jsou lichvou a zejména proto, že žalobce s ním nekomunikoval a nespolupracoval ani při jeho žádosti o předčasné splacení půjčky, ani po konsolidaci půjčky. 4. V projednávané věci provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti. Dne 13. 8. 2019 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen jako„ Smlouva“), na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 65.000 Kč, který byl dne 13. 8. 2019 na označený bankovní účet č. [bankovní účet] žalovanému poskytnut. Žalovaný se na základě této Smlouvy zavázal uhradit poskytnutý úvěr prostřednictvím 60 měsíčních splátek ve výši 3.552 Kč. Celková částka splatná žalovaným činila 213.120 Kč. Výpůjční úroková sazba činila 83,82 % ročně. Návrh Smlouvy byl ze strany žalovaného podepsán dne 13. 8. 2019. Žalovaný současně převzal Předsmluvní formulář vztahující se ke Smlouvě a Informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru a podepsal Prohlášení klientů. V rámci Smlouvy bylo ujednáno, že v případě, že se dlužník ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru; a že v případě prodlení s úhradou částky odpovídající po zesplatnění nové jistině úvěru vznikne žalovanému povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru denně (Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 13. 8. 2019, Předsmluvní formulář ze dne 13. 8. 2019, Prohlášení klientů ze dne 13. 8. 2019, Doklad o vyplacení úvěru ze dne 13. 8. 2019). Analýzu schopnosti splácet úvěr provedl žalobce dne 13. 8. 2019, přičemž vycházel z údajů vyplněných úvěrovým poradcem, podle nichž je žalovaný od 2. 7. 2018 zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], a.s., bydlí ve vlastním bydlení, jeho pravidelný čistý měsíční příjem činí 24.500 Kč, celkové výdaje poté 5.230 Kč, z toho částka ve výši 3.410 Kč na výdaje žalovaného a částka ve výši 1.820 Kč na bydlení (nájemné, inkaso); žalovaný nespoří a nehradí žádné splátky; volné zdroje žalovaného činí 18.270 Kč. Dne 9. 8. 2019 byl žalovaný hledán v registru [příjmení], s negativním výsledkem. CBS skóre žalovaného činilo 546 (Hodnocení klienta ze dne 13. 8. 2019, Výpis záznamů z registru [příjmení] ze dne 9. 8. 2019, Výpis z NRKI). Dopisem ze dne 14. 8. 2019 oznámil žalobce žalovanému, že návrh na uzavření Smlouvy ze dne 13. 8. 2019 byl akceptován a úvěr v celkové výši 65.000 Kč byl schválen. Přílohou tohoto oznámení byl splátkový kalendář s rozpisem jednotlivých 60 měsíčních splátek ve výši 3.552 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 12. 9. 2019, poslední splátka poté dne 12. 8. 2024. Oznámení bylo žalovanému doručeno dne 19. 8. 2019 (Oznámení o schválení úvěru ze dne 14. 8. 2019). Žalobce dne 14. 4. 2020 vyzval žalovaného k úhradě splátek [číslo] [číslo] současně byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. K zesplatnění všech závazků žalovaného ze Smlouvy došlo dne 17. 5. 2020, a to pro prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů, zesplatnění bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 17. 5. 2020 (Výzva k zaplacení ze dne 14. 4. 2020, Oznámení ze dne 17. 5. 2020). Podle karty klienta byla žalovanému vyplacena částka ve výši 65.000 Kč, žalovaný splatil částku v celkové výši 79.118,68 Kč, k doplacení zbývala částka ve výši 12.846,51 Kč ([příjmení] klienta [číslo] ze dne 14. 12. 2020). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky ve výši 8.029 Kč vyzván dopisem zástupkyně žalobce ze dne 25. 11. 2020, předaným dne 26. 11. 2020 k poštovní přepravě (Předžalobní výzva ze dne 25. 11. 2020). Žalovaný je od 2. 7. 2018 zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], a.s. Od svého zaměstnavatele obdržel dne 9. 5. 2019 mzdu ve výši 22.750 Kč, dne 7. 6. 2019 mzdu ve výši 26.249 Kč, dne 8. 7. 2019 mzdu ve výši 22.638 Kč a dne 7. 8. 2019 mzdu ve výši 24.356 Kč (Pracovní smlouva ze dne 2. 7. 2018, Výplatní pásky za období 05/ 2019 – 07/ 2019, Výpis z účtu č. [bankovní účet] ze dne 8. 8. 2019). 5. Ohledně skutkového stavu tak lze uzavřít, že na základě Smlouvy uzavřené dne 13. 8. 2019 byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 65.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet prostřednictvím 60 měsíčních splátek ve výši 3.552 Kč. Celková částka splatná žalovaným činila 213.120 Kč. Úroková sazba činila 83,82 % ročně. Návrh Smlouvy byl žalovaným podepsán dne 13. 8. 2019. Analýza schopnosti splácet úvěr byla provedena dne 13. 8. 2019 z údajů sdělených žalovaným a doložených pracovní smlouvou a výpisy mzdy za měsíce duben až červenec 2019. Návrh smlouvy byl žalobcem dne 13. 8. 2019 akceptován, úvěr byl dne 13. 8. 2019 poskytnut. Pro prodlení žalovaného s úhradou sedmé splátky o délce 65 dnů došlo dne 17. 5. 2020 k zesplatnění všech závazků žalovaného vyplývajících ze Smlouvy. Žalovaný uhradil žalobci částku v celkové výši 79.118,68 Kč. 6. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, posuzoval soud daný závazkový vztah již podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný po