29 C 210/2021-36 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované zaplacení částky celkem 4 806,44 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení specifikovanými v žalobě, neboť právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce ze dne 22. 7. 2016, žalovaná však peněžní prostředky nevrátila, úrok nezaplatila. 2. K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.). 3. Soud dospěl k následujícímu zjištění. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně na základě informací získaných od žalované: že výdaje její jsou cca 7 928 Kč měsíčně, příjmy cca 15 978 Kč měsíčně, specifikované blíže v kartě zákazníka, na kterou žalobkyně odkázala, na základě předložených podkladů: nájemní smlouvy, výplatní pásky, dokladů SIPO, výměry podpory, na základě zjištění z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele: že v nich není žalovaný evidován jako dlužník, a na základě jiných zdrojů: zahrnutí do scoringového modulu dospěl k závěru, že žalované zbývají příjmy cca 8 050 Kč měsíčně a bude tak schopna v případě uzavření smlouvy o úvěru splácet splátky ve výši 305 Kč měsíčně. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalovaná dne 22. 7. 2016 uzavřeli písemně smlouvu, kdy při uzavření smlouvy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali podmínky. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal, že žalované poskytne peněžní prostředky v částce 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala tyto vrátit, zaplatit úrok ve výši 23,72 % ročně (tj. 1 400 Kč), poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, částku za zařazení do pojišťovacího programu 290 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách ve výši 305 Kč v hotovosti, počínaje 29. 7. 2016. Dále si strany v textu smlouvy ujednaly, že plnění žalované bude použito (započteno) nejdříve na poplatky a pojištění, potom na jistinu. Právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované peněžní prostředky. Žalovaná však neplatila splátky. Žalovaná plnila celkem 11 645 Kč. Vzhledem k tomu, že právnímu předchůdci žalobkyně právo na zaplacení úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek nevzniklo, jak je uvedeno v právním posouzení níže, plnění žalované právní předchůdce žalobkyně nepoužil (nezapočetl) řádně. Soud proto plnění žalované započetl znovu a řádně. Žalovaná tak nedluží ničeho, naopak přeplatila 1 164 Kč. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne 29 11. 2019 smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. 4. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované a i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele a i z jiných zdrojů, když jednal, jak je uvedeno ve zjištění výše. Z výsledků posouzení vyplynulo, že nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované jako spotřebitele úvěr splácet, když právní předchůdce žalobkyně jednal, jak je uvedeno ve zjištění výše (§ 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Poté právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované peněžní prostředky, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úrok, poplatek za administrativní činnost, poplatek za hotovostní inkaso splátek a částku do pojišťovacího programu, to vše ve splátkách s ujednanou splatností (§ 2390 o. z.). Vzhledem k tomu, že při uzavření smlouvy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, jde o spotřebitelský úvěr (§ 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Takováto ujednání ve smlouvě o závazku žalované zaplatit úrok, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek a částky do pojišťovacího programu je však neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům a obchází zákon (§ 588 věta prvá o. z.). Totiž, úrok, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek a částky do pojišťovacího programu (tj. představující všechny náklady, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem), činí 7 690 Kč, úvěr (tj. představující peněžní prostředky, které byly dány žalované k dispozici) činí 10 000 Kč. Pak při uvážení okolností konkrétního případu, kdy při uzavření smlouvy úrok, poplatek za administrativní činnost, a poplatek za hotovostní inkaso splátek a částky do pojišťovacího programu dosahovali 77 % úvěru, kdy navíc nebylo ani dostatečně určitě ujednáno, za co konkrétně některé platby jsou, a kdy splatnost byla ujednána něco přes 1 rok, soud má za to, že jde o ujednání nemravné a že cílem a smyslem tohoto ujednání bylo uměle navýšit zisk nabytý v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a skrýt jej v uvedených ujednáních. Právnímu předchůdci žalobkyně tak nevzniklo právo na zaplacení úroku, poplatku za administrativní činnost smlouvy, poplatku za hotovostní výběr a částky do pojišťovacího programu. Soud dodává, že v dané věci nejde o případ, že má věřitel právo na výši úroku obvyklou, požadovanou za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště žalované v době uzavření smlouvy (§ 1802 a contrario o. z.). Dle výkladu logického, systematického, teleologického a výkladu dle účelu a smyslu ustanovení § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky, tj. mají-li být plněny ze smlouvy nebo z jiné právní skutečnosti, tak v případě, není-li ujednána jejich výše, má věřitel právo na výši obvyklou, požadovanou za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště žalované v době uzavření smlouvy. V dané věci si ale strany smlouvy ujednaly, že žalovaná zaplatí úrok, a ujednaly si také jeho výši. To, že ujednání je neplatné, je irelevantní. Právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované peněžní prostředky. Žalovaná však neplatila splátky řádně a včas. Vzhledem k tomu, že právnímu předchůdci žalobkyně právo na zaplacení úroku, poplatku za administrativní činnost, poplatku za hotovostní inkaso splátek nevzniklo, jak je uvedeno v právním posouzení výše, plnění žalované právní předchůdce žalobkyně nepoužil (nezapočetl) řádně. Soud proto plnění žalované započetl znovu a řádně. Žalovaná tak nedluží ničeho, naopak přeplatila. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Soud proto rozhodl tak, že žalobu zamítl (výrok I.). Žalovaná měla ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalované však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).