29 C 95/2022-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 17 000 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení specifikovanými ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně na základě informací získaných od žalovaného: že je svobodný, má základní vzdělání, bydlí v nájmu, nemá vyživovací povinnost, je OSVČ, výdaje jeho domácnosti jsou cca 13 000 Kč měsíčně, příjmy cca 21 000 měsíčně, na základě předložených podkladů od žalovaného: výměry provize, a na základě jiných zdrojů: tzv. [anonymizována dvě slova] dospěl k závěru, že žalovaný bude schopen úvěr ve splátkách ve výši 300 Kč měsíčně splácet. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli písemně smlouvu Fajn půjčka, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že žalovanému přenechá peněžní prostředky do částky 10 000 Kč, aby jich užil dle libosti, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úrok ve výši 2 000 Kč, administrativní poplatek 2 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, to vše v 60 týdenních hotovostních splátkách ve výši 300 Kč, splatných první 7 kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každou následující vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Dále si strany v textu smlouvy ujednaly, že plnění žalovaného bude použito (započteno) nejdříve na úrok, poté na poplatky a poté na jistinu. Žalovaný však nesplácel řádně a včas. Zaplatil celkem 1 000 Kč. Celková dlužná částka činí 17 000 Kč a sestává z jistiny 10 000 Kč, poplatku a odměny 7 000 Kč s úrokem ve výši 1 121,80 Kč a dále ve výši 18,96 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.). 4. Soud z výpisu z obchodního rejstříku, karty zákazníka, Fajn půjčky ze dne [datum], smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení zjistil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně na základě informací získaných od žalovaného: že je svobodný, má základní vzdělání, bydlí v nájmu, nemá vyživovací povinnost, je OSVČ, výdaje jeho domácnosti jsou cca 13 000 Kč měsíčně, příjmy cca 21 000 měsíčně, na základě předložených podkladů od žalovaného: výměry provize, a na základě jiných zdrojů: tzv. [anonymizována dvě slova] dospěl k závěru, že žalovaný bude schopen úvěr ve splátkách ve výši 300 Kč měsíčně splácet. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli písemně smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že žalovanému přenechá peněžní prostředky do částky 10 000 Kč, aby jich užil dle libosti, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úrok ve výši 2 000 Kč, administrativní poplatek 2 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, to vše v 60 týdenních hotovostních splátkách ve výši 300 Kč, splatných první 7 kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každou následující vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Dále si strany v textu smlouvy ujednaly, že plnění žalovaného bude použito (započteno) nejdříve na úrok, poté na poplatky a poté na jistinu. Žalovaný však nesplácel řádně a včas. Zaplatil celkem 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že právnímu předchůdci žalobkyně právo na zaplacení úroku, administrativního poplatku a odměny za hotovostní inkaso splátek nevzniklo, jak je uvedeno v právním posouzení níže, plnění žalovaného právní předchůdce žalobkyně nepoužil (nezapočetl) řádně. Soud proto plnění žalovaného započetl znovu a řádně. Žalovaný tak nezaplatil (pouze) 9 000 Kč. Celková dlužná částka tak činí 9 000 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 9 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z této částky od 8. 5. 2019 do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 5. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle § 588 věta prvá o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 7. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného a i z jiných zdrojů, a z výsledků posouzení vyplynulo, že nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet, když jednal, jak je uvedeno ve zjištění soudu výše (§ 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Poté právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky určité částky, aby jich užil podle libosti a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úrok, administrativní poplatek a odměnu za hotovostní inkaso splátek, to vše ve splátkách s ujednanou splatností (§ 2390 o. z.). Vzhledem k tomu, že při uzavření smlouvy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jde o spotřebitelský úvěr (§ 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Takovéto ujednání ve smlouvě o závazku žalovaného zaplatit úrok, administrativní poplatek a odměnu za hotovostní inkaso splátek je však neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům a obchází zákon (§ 588 věta prvá o. z.). Totiž, úrok, poplatek a odměna (tj. představující všechny náklady, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem), činí 8 000 Kč, úvěr (tj. představující peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici) činí 10 000 Kč. Pak při uvážení okolností konkrétního případu, kdy při uzavření smlouvy úrok, poplatek a odměna dosahovaly 80 % úvěru, kdy navíc nebylo ani dostatečně určitě ujednáno, za co konkrétně tyto jsou, a kdy splatnost byla ujednána něco přes 1 rok, soud má za to, že jde o ujednání nemravné a že cílem a smyslem tohoto ujednání bylo uměle navýšit zisk nabytý v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a skrýt jej v uvedených ujednáních. Právnímu předchůdci žalobkyně tak nevzniklo právo na zaplacení úroku, odměny a poplatku. Žalovaný však neplatil splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobkyně tak z důvodu výše uvedeného prodlení žalovaného se splněním vzniklo ze zákona také právo na úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení, když si jinou výši neujednali (§ 1970 o. z.). Vzhledem k tomu, že právnímu předchůdci žalobkyně právo na zaplacení úroku, poplatku a odměny nevzniklo, jak je uvedeno v právním posouzení výše, plnění žalovaného právní předchůdce žalobkyně nepoužil (nezapočetl) řádně. Soud proto plnění žalovaného započetl znovu a řádně. Žalovaný tak nezaplatil (pouze) 9 000 Kč. Celková dlužná částka tak činí 9 000 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 9 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky z této částky od 8. 5. 2019 do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč s úrokem z prodlení (výrok I.), a ve zbytku, tj. co do částky 8 000 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení žalobu zamítl tak, jak je stanoveno ve výroku tohoto rozsudku (výrok II.). Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu cca 53 % nároku, neúspěch pak proto v rozsahu 47 % nároku (úspěch žalovaného). Soud proto dospěl k závěru, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).