34 C 236/2021-42 — Městský soud v Brně

Žalobou ze dne 31.8.2021 se žalobce domáhal po žalovaném úhrady částky 1 525 Kč s tím, že se žalovaný dne 15.12.2020 při kontrole ve vozidle městské hromadné dopravy (dále jen MHD) [obec] neprokázal platnou jízdenkou. Žalovanému tak byla pověřenou osobou uložena povinnost uhradit přirážku k jízdnému, o čemž byl sepsán zápis. Žalovaný sám se k věci nijak nevyjádřil. Jelikož jde o osobu, jež měla na území České republiky povolen trvalý pobyt, který však zanikl, přičemž zde nejsou indicie, že by se zdržovala v jiném státu EU či ve státě vně EU dni podání, ustanovil soud žalovanému opatrovníka dle § 29 odst. 3 občanského soudního řádu coby osobě, která tedy je neznámého pobytu. Opatrovník žalovaného uvedl, že se mu nezdařilo žalovaného nijak kontaktovat, uvedl, že žalobce neprokázal, že by žalovaný cestoval uvedeného dne bez platného cestovního dokladu, zápis o dopravní kontrole takovým důkazem není. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (žalobce i opatrovník žalovaného s tímto postupem soudu souhlasili). Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 15.12.2020 soud zjistil, že uvedeného dne v 9.28 hod. při kontrole na lince MHD [obec] [číslo] zastávka [anonymizována dvě slova], byl žalovaný kontrolován revizorem, kdy bylo zjištěno, že cestuje bez platné jízdenky. Žalovanému byla uložena povinnost uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč do 30 dnů od provedení kontroly. Ze smluvních přepravních podmínek Integrovaného dopravního systému [územní celek] platných od 1.1.2017 soud zjistil, že podle čl. 8 odst. 8 písm. g) a 9 odst. 5 těchto smluvních přepravních podmínek cestující, který se nemůže na vyzvání oprávněného pracovníka žalobce prokázat platnou jízdenkou, musí vedle jízdného zaplatit navíc přirážku 1 500 Kč. Z tarifu žalobce platného od 1.1.2017 se podává, že základní jízdné (2 zóny, 60 minut) činí 25 Kč. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2551 zákona č. 89/2012 Sb. dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. Podle § 7 odst. 5 věty první a druhá vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní přepravu, nezakoupí-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovém případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve Smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Podle § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Podle § 37 odst. 5 věty druhá, písmeno c) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění, cestující je dále povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu. Podle § 37 odst. 6 téhož zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. Podle § 18a odst. 1, písmeno c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě v platném znění řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem dopravce (dále jen "pověřená osoba") je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). Podle § 18a odst. 2, písmeno c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě v platném znění cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě v platném znění výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaný porušil svoji povinnost plynoucí ze shora citovaných zákonných předpisů, když při přepravě v dopravním prostředku nepředložil pověřenému pracovníkovi dopravce platný jízdní doklad, tedy jízdenku označenou řádně v označovači ani průkazku s platným kupónem. Tyto skutečnosti byly zjištěny z výše uvedeného zápisu o přepravní kontrole. Za této situace je tedy žalovaný povinen v souladu s tarifem dopravce a ceníkem k tomuto tarifu a dále v souladu se Smluvními přepravními podmínkami dopravce (čl. 8 odst. 8 písm. g) a čl. 9 odst. 5), platnými v době jízdy, a dále v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními zaplatit žalobci jízdné a požadovanou přirážku k jízdnému, včetně úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Namítal-li opatrovník žalovaného, že nebylo prokázáno, že žalovaný cestoval skutečně bez platného jízdního dokladu, pak žalovaný je v záznamu jednoznačně identifikován jménem a příjmením, adresou svého tehdejšího bydliště, číslem dokladu totožnosti a rovněž místem a dfatem narození. Obsahuje-li záznam o dopravní kontrole takové množství správných identifikačních znaků žalovaného, lze předpokládat s pravděpodobností blížící se praktické jistotě, že jízdu bez dokladu dne 15.12.2020 linkou MHD [obec] [číslo] absolvoval právě žalovaný. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu ve znění po 1.7.2009 (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalovanému, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Náklady řízení žalobcem vynaložené činí 1 489 Kč a představují: - zaplacený soudní poplatek 400 Kč - náklady právního zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od 1.7.2014 (za převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé a předžalobní výzvu) - paušální částku náhrad hotových výdajů 300 Kč (za tři úkony po 100 Kč) podle § 14b odst. 5, písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od 1.7.2014 - částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 189 Kč. Výzvu dle § 142a občanského soudního řádu žalobce žalovanému zaslal, jak se podává z přiložené výzvy k plnění. Odměna ustanoveného opatrovníka žalovaného (výrok III.) ve smyslu § 140 odst. 2 občanského soudního řádu činí 2 600 Kč a je představována: - dva úkony právní služby po 1 000 Kč dle § 7 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za ustanovení a jedno podání ve věci samé) - paušální částkou náhrad hotových výdajů 600 Kč za dva úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Jelikož byl žalobce ve věci plně úspěšný, nemá vůči státu povinnost zaplatit odměnu ustanoveného opatrovníka žalovaného dle § 149 odst. 2 občanského soudního řádu (výrok IV.).