34 C 70/2022-56 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 10. 12. 2021, doplněnou o podání ze dne 3. 5. 2022, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 6 167,86 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], byla dne 4. 4. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 8 000 Kč za úplatu v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 1 416 Kč s úrokovou sazbou 27 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 993 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 440 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr a celkové náklady v 60 pravidelných týdenních splátkách po 248 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 2 496,63 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 415,59 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 418,15 Kč, úroku ve výši 27 % ročně z částky 2 496,63 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 496,63 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Na svůj dluh uhradil 11 308 Kč. 2. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla dále dne 2. 12. 2015 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 16 000 Kč za úplatu v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 2 107 Kč s úrokovou sazbou 20,5 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 288 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 982 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr a celkové náklady v 60 pravidelných týdenních splátkách po 490 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 3 671,23 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 839,69 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 637,69 Kč, úroku ve výši 20,5 % ročně z částky 3 671,23 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 671,23 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Na svůj dluh uhradil 24 120 Kč. 3. S účinností ke dni 24. 6. 2019 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným na žalobce. 4. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. 5. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. (žalobce s tímto postupem soudu souhlasil, žalovaný souhlasil za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř.). 6. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 7. Ze smlouvy ze dne 4. 4. 2016 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč za celkové náklady ve výši 6 849 Kč sestávající z úroku ve výši 1 416 Kč s úrokovou sazbou 27 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 1 993 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 440 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku splácet v 60 pravidelných týdenních splátkách po 248 Kč. 8. Z karty zákazníka ke smlouvě o zápůjčce [číslo] ze dne 4. 4. 2016 soud zjistil, že žalovaný žije v nájmu, je rozvedený a nemá vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Měsíční příjem žalovaného činil 19 000 Kč a byl tvořen mzdou ve výši 14 000 Kč a dalšími příjmy ve výši 5 000 Kč. Měsíční výdaje žalovaného činily 10 700 Kč a byly tvořeny nájmem ve výši 4 500 Kč, náklady na telefon ve výši 200 Kč, splátkami ve výši 2 000 Kč a výdaji na domácnost ve výši 4 000 Kč. Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byla ověřena výše příjmu a výdajů žalovaného předložením pracovní smlouvy, výplatních pásek, dokladů SIPO a nájemní smlouvou. 9. Z přehledu plateb se podává, že žalovaný na smlouvu o zápůjčce [číslo] ke dni 1. 5. 2017 uhradil 11 308 Kč. 10. Ze smlouvy ze dne 2. 12. 2015 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 16 000 Kč za celkové náklady ve výši 13 377 Kč sestávající z úroku ve výši 2 107 Kč s úrokovou sazbou 20,5 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 3 288 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 982 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku splácet v 60 pravidelných týdenních splátkách po 490 Kč. 11. Z karty zákazníka ke smlouvě o zápůjčce [číslo] ze dne 2. 12. 2015 soud zjistil, že žalovaný žije v nájmu a má 1 dítě. Měsíční příjem žalovaného činil 19 500 Kč a byl tvořen dávkami státní podpory ve výši 7000 Kč, mzdou ve výši 14 000 Kč a dalšími příjmy ve výši 4 800 Kč. Měsíční výdaje žalovaného činily 9 400 Kč a byly tvořeny nájmem ve výši 3 500 Kč, náklady na telefon ve výši 1 200 Kč a výdaji na domácnost ve výši 4 500 Kč. Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byla ověřena výše příjmu a výdajů žalovaného předložením pracovní smlouvy, výplatních pásek, dokladů SIPO a nájemní smlouvou. 12. Z přehledu plateb se podává, že žalovaný na smlouvu o zápůjčce [číslo] ke dni 1. 5. 2017 uhradil 24 120 Kč. 13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 soud zjistil, že s účinností k témuž dni právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], postoupil své pohledávky za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce [číslo] smlouvy o zápůjčce [číslo] na žalobce. Postoupení pohledávek na žalobce bylo žalovanému písemně oznámeno dne 24. 6. 2019. 14. Z předžalobní upomínky ze dne 8. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce na existenci svého dluhu upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě. 15. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 16. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú.“). 17. Podle § 3 odst. písm. a) z.s.ú. se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 18. Podle § 9 odst. 1 z.s.ú. je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 19. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 23. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. 24. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy. Smluvní ujednání mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, byla svým charakterem spotřebitelskými smlouvami, neboť právní předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou. 25. V posuzované věci žalovaný sice předložil právnímu předchůdci žalobce přehled o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak ze zákaznických karet nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovaným byly ze strany právního předchůdce žalobce dostatečně ověřovány a zejména