36 C 123/2021-33 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25. 9. 2020 po žalované zaplacení částky 24.600 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.090,90 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 8.712,80 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 18.944,81 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,5 % a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 18.944,81 Kč od 30. 11. 2019, jako nároků ze smlouvy o půjčce [číslo] kterou uzavřela žalovaná dne 20. 11. 2016 s právním předchůdcem žalované [právnická osoba], [IČO] (dále jen [příjmení] [jméno]). V žalobě tvrdila, že na základě smlouvy [příjmení] [jméno] poskytla žalované částku 23.000 Kč v hotovosti dne 20. 11. 2016, žalovaná se zavázala vrátit nejpozději dne 31. 12. 2017 kromě částky 23.000 Kč úrok ve výši 23,72 % v souhrnné částce 3.220 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4.600 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku 9.200 Kč. Žalovaná za trvání smluvního vztahu zaplatila celkem 15.420 Kč, přičemž na jistinu byla započítána částka 4.055,19 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 3.220 Kč, na poplatek za administrativní činnost 4.600 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 3.544,81 Kč, naposledy zaplatila žalovaná dne 7. 11. 2019. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, na výzvy soudu nereagovala, po celou dobu řízení zůstala naprosto nečinná. 3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně dle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - smlouvy o půjčce, smluvních podmínek smlouvy na zadní straně smlouvy, karty zákazníka, smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [příjmení] [jméno] a žalobkyní ze dne 29. 11. 2019, přípisu [příjmení] [jméno] žalované dne 29. 11. 2019 a předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně soud zjistil, že [příjmení] [jméno] uzavřel dne 20. 11. 2016 s žalovanou smlouvu o půjčce dle zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ) a zák. č. 145/2010 Sb. (dále jen ZSÚ), dle které žalované poskytl půjčku 23.000 Kč v den uzavření smlouvy, žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí prostředků poplatek ve výši 17.020 Kč, sestávající z poplatku za administrativní činnosti ve výši 4.600 Kč, úroku ve výši 3.320 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 9.200 Kč, tedy celkem částku 40.020 Kč v 58 měsíčních splátkách nejpozději k 7. dni příslušného kalendářního měsíce ve výši 690 Kč nejpozději do 31. 12. 2017. Dle smluvních podmínek, které jsou součástí smlouvy, byla dohodnuta úroková sazba ve výši 23,72 % ročně. Před uzavřením smlouvy původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalované na základě informací, které žalovaná sdělila věřiteli a tyto informace byly zaznamenány do karty zákazníka. V kartě zákazníka je uvedeno, že původní věřitel ověřil před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované z výměru podpory a z nájemní smlouvy, žalovaná v této kartě uvedla, že její měsíční příjem ze státní podpory činí 23.000 Kč a nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku, resp. zápůjčku u jiné společnosti. Další důkazy ve věci ověřování úvěruschopnosti žalobkyně nepředložila. Žalovaná celkem vrátila částku 15.420 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [příjmení] [jméno] a žalobkyní ze dne 29. 11. 2019 postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 29. 11. 2019. Žalovaná nezaplatila částku, která je předmětem tohoto sporu ani po předžalobní upomínce žalobkyně. 5. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 7. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnu takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. [příjmení] [příjmení] [jméno] uzavíral smlouvu o půjčce (správně smlouvu o zápůjčce) se žalovanou ve smyslu ZSU výše popsaným postupem při zjišťování její úvěruschopnosti, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že vycházel pouze z údajů, které uvedla v kartě zákazníka, přičemž žádný důkaz od žalované nepřevzal a nemá k dispozici, dospěl soud k závěru, že úvěruschopnost žalované neposoudil s náležitou odbornou péčí. Smlouvu proto nutno posoudit jako absolutně neplatnou podle § 9 odst. 1 ZSÚ. 9. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez správního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Přestože uzavřená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná, bylo prokázáno, že žalovaná si půjčila od původního věřitele částku 23.000 Kč v hotovosti ke dni uzavření smlouvy, během trvání smluvního vztahu vrátila celkem částku 15.420 Kč, a to bez ohledu na jakou část smlouvy platby byly započítány. Rozdíl mezi částkou 23.000 Kč a částkou 15.420 Kč činí 7.580 Kč. Žalovaná je v rámci povinnosti zaplatit bezdůvodné obohacení, kromě zaplacené částky 15.420 Kč, ještě povinna doplatit 7.580 Kč. 12. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ust. § 1895 a násl. OZ (smlouva o postoupení pohledávky), přičemž žalovaná byla o postoupení pohledávky písemně informována. 13. Pokud soud přiznal žalobkyni vůči žalované zaplacení částky 7.580 Kč, zamítl i zbývající požadovanou částku 17.020 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3.090,90 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8.712,80 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 18.944,81 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, neboť se jedná o nároky z absolutně neplatné smlouvy. 14. O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z přiznané částky 7.580 Kč, rozhodl soud podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy povinnost zaplatit bezdůvodné obohacení vzniká na základě prokazatelně doručené výzvy k plnění. Takovou výzvu a její doručení lze považovat v této věci doručení žaloby ze dne 27. 7. 2021, tudíž povinnost žalované zaplatit tuto částku jí vznikla druhý den po doručení žaloby - tj. 29. 7. 2021. Soud současně zamítl žalobu v rozsahu požadovaného zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu od 30. 11. 2019 do 28. 7. 2021. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého by měla v převážné části úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů řízení, žalované však žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.