36 C 224/2021-23 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 9. 3. 2021 po žalovaném zaplacení částky 2.150 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 25. 5. 2019, jako nároků ze smlouvy o úvěru ze dne 3. 4. 2019, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen [anonymizováno]). Požadovala zaplatit pouze poskytnutou jistinu 2.150 Kč a zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 3. 4. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě téhož dne poskytla žalovanému převodem na jeho účet částku 2.150 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit [anonymizováno] poskytnutou částku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 24. 5. 2019. Žalovaný v této lhůtě [anonymizováno] zapůjčenou částku nevrátil. Předmětná pohledávka byla postoupena [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2020 na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný částku 2.150 Kč nevrátil ani po předžalobní upomínce právnímu zástupci žalobkyně. 5. Soud dospěl k závěru, že je třeba žalobě vyhovět, přestože uzavřená smlouva o úvěru je dle § 588 OZ absolutně neplatná, neboť ze smlouvy ani z tvrzení žalobkyně nevyplývá, že by původní věřitel řádně ověřoval úvěruschopnost žalovaného dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále jen ZSÚ). Žalobkyně má proto právo na zaplacení zapůjčené částky ve smyslu ust. § 2991 OZ a násl., jako nároku z titulu bezdůvodného obohacení, neboť bylo prokázáno, že žalovanému byla částka 2.150 Kč převedena na účet, který označil ve smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ust. § 1895 a násl. OZ (postoupení pohledávky). 6. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 25. 5. 2019, rozhodl soud podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb. ve výši 8,05 % ročně, a to od 25. 5. 2019 do zaplacení, jako 1. dne následujícího po splatnosti zapůjčené částky (24. 5. 2019). 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého úspěšné žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, 3x úkon právního zastoupení á 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. + 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soud přiznal odměnu za 3 úkony právního zastoupení (převzetí právního zastoupení, předžalobní upomínka kvalifikovaného rozsahu, žaloba), dále pak 21 % DPH ze součtu odměn a režijních paušálů – z částky 900 Kč, tedy 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. 8. Dle § 157 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci zpracoval zjednodušený rozsudek.