36 C 25/2021-34 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 12. 2020 po žalovaném zaplacení částky 12.620 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně od 1. 5. 2020 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené dne 18. 9. 2019. Tvrdila, že na základě této smlouvy žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 11.850 Kč převodem na číslo účtu [bankovní účet], povinností žalovaného bylo dodržovat smluvní ujednání, ze kterých vyplývá povinnost žalovaného měsíčně splácet nejméně 300 Kč, dále se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za čerpání úvěru ve výši 2.370 Kč, úrok ve výši 20,00 % měsíčně, pro případ prodlení s jednotlivými platbami se zavázal platit smluvní pokutu. Žalovaný zaplatil částku 15.300 Kč, která byla použita na úhradu pohledávek žalobkyně v pořadí: smluvní pokuty, úroky z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky, úroky z úvěru, poplatky za čerpání úvěru, jistina úvěru. Protože byl žalovaný v prodlení se splacením dluhu po dobu delší než 2 měsíce, stal se celý dluh splatným ke dni 30. 4. 2020. Úvěruschopnost zjišťovala nahlédnutím do veřejných rejstříků, z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr - čistý příjem 42.000 Kč, náklady na obživu- 0, na bydlení - 0 Kč, ostatní náklady - 15.000 Kč. Výši příjmu si ověřila z výplatní pásky, kdy zjistila čistou mzdu ve výši 57.870 Kč. Dále vycházela z průměrných (referenčních) nákladů průměrného klienta zjištěných na internetové stránce ČSÚ. Smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím elektronických prostředků. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - žádosti žalovaného o úvěr, smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] výpisů k revolvingovému účtu, výpisu z účtu žalobkyně o poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, kopie občanského průkazu žalovaného (dále jen [příjmení]), výplatního lístku žalovaného od zaměstnavatele za měsíc VIII/2019 soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím elektronických prostředků včetně elektronického podpisu požádal dne 18. 9. 2019 o úvěr ve výši 24.000 Kč, ve které uvedl číslo svého účtu u [příjmení] [příjmení] [bankovní účet], čistý příjem 42.000 Kč, druh bydlení - pronájem, obživa - 0, vyživované osoby - 0, osoby v domácnosti - 1, náklady na bydlení - 0, ostatní náklady 15.000 Kč. Dále předložil fotokopii OP a výplatní lístek za měsíc VIII/2019, dle kterého měl u svého zaměstnavatele [anonymizováno] [právnická osoba] čistou mzdu ve výši 57.700 Kč, po srážkách za stravenky - 800 Kč, hovorného - 599 Kč mu byla na účet převedena částka 57.596,25 Kč. Následně byla uzavřena téhož dne smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] dle § 2395 a násl. OZ, dle které se žalobkyně zavázala na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu až 50.000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr do konce každého kalendářního měsíce, počínaje 1. kalendářním měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, výše minimální splátky byla dohodnuta na 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20,00 % z čerpané jistiny úvěru, úrok ve výši 20,00 % měsíčně. Rovněž bylo dohodnuto, že se stane celý dluh splatným, když bude žalovaný v prodlení se splácením dluhu delší než 2 měsíce, s tím že je potom povinen platit úrok ve výši 15,00 % ročně. Pro případ prodlení se splácením dluhu či jeho části, byla dohodnuta povinnost hradit zákonný úrok z prodlení, v případě prodlení se splacením dluhu či jeho části pak ještě v bodě 6.3. bylo dohodnuto, že je povinen platit několik smluvních pokut. Pro případ, že nebudou prostředky hrazené žalovaným dostačovat k úhradě všech splatných pohledávek a neurčí-li žalovaný při úhradě jinak, budou peněžní prostředky použity na úhradu v pořadí: smluvní pokuty, úroky z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky, úroky z úvěru, poplatky za čerpání úvěru, jistina úvěru. Žalobkyně žalovanému celkem převedla částku 11.850 Kč na účet č. [bankovní účet] v období od 18. 9. do 28. 11. 2019, žalovaný celkem žalobkyni vrátil částku 15.300 Kč, přičemž žalobkyně jednotlivé částky, které sestávají z této celkové částky, započetla v pořadí tak, jak bylo dohodnuto ve smlouvě. Ve smlouvě je dále ujednání o tom, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného zejména po nahlédnutí do veřejně přístupných rejstříků a z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr. Žalovaný žalovanou částku nezaplatil ani po předžalobní upomínce žalobkyně. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ) poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je absolutně neplatná. Žalobkyně s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, když nezjišťovala další příjmy žalovaného, než za 1 předcházející měsíc před uzavřením smlouvy, nezjišťovala, zda má žalovaný uzavřenou pracovní smlouvu, ohledně druhu bydlení - pronájmu rovněž žalovaný nedoložil žádný důkaz. Ohledně tvrzení o tom, že má na obživu výlohy ve výši 0 Kč, měla žalobkyně okamžitě reagovat, stejně tak i na náklady na bydlení ve výši 0 Kč. Ostatní náklady ve výši 15.000 Kč rovněž nijak neověřovala. Žalobkyně, jako profesionál nemohla přehlédnout, že naprostou většinu tvrzení žalovaný ve své žádosti o úvěr ohledně bydlení, obživy, vyživovaných osob, nákladů na bydlení nijak nedoložil. Schopnost splácet úvěr není přitom určená výší příjmů ze zaměstnání, který jediný žalobkyně ve skutečnosti ve věci ověřovala, ale pouze za 1 měsíc, což rovněž není dostačující. Žalobkyně měla ověřovat úvěruschopnost mimo jiné též tím, zda dlužník nesplácí současně jiné splátky, otázkou životního stylu dlužníka a výší jeho reálných výdajů. Ve vztahu k nim je naopak naprosto irelevantní zjišťovaná částka průměrných (referenčních) nákladů průměrného klienta, který zjišťovala z příslušných internetových stránek ČSÚ. Nahlédnutí do veřejných přístupných rejstříků, seznamů a evidencí vedených státními orgány, a to volně přístupných i placených - obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku, insolvenčního rejstříku, administrativního registru ekonomických subjektů, centrální evidence exekucí, katastru nemovitostí žalobkyně neprokázala a žádné důkazy k tomuto nepředložila. Žalobkyně tak nemohla řádně zjistit výlohy na bydlení, které uvedl ve výši 0 Kč, ani výši ostatních nákladů ve výši 15.000 Kč. 11. Pokud žalobkyně postupovala tak, že žalovanému postupně převedla na účet částku 11.850 Kč v období od 18. 9. do 28. 11. 2019, počínala si zcela lehkomyslně a musela si být vědoma vysokého rizika nesplnění závazků ze strany žalovaného. Rezignací na ověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně porušila svou povinnost uloženou jí v ust. § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. S ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro širší společnost, neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýkají jen dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předdlužení a případné insolvence (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018