36 C 256/2020-73 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 7. 2020 po žalované zaplacení částky 22.696 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.328,31 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7.741,78 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 13.236,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 % a úroku ve výši 28 % ročně z částky 13.236,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou uzavřela žalovaná dne 4. 11. 2016 s právním předchůdcem žalované [příjmení] [jméno] x [právnická osoba], [IČO] (dále jen [anonymizováno]). V žalobě tvrdila, že na základě smlouvy poskytla žalované částku 22.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná se zavázala zaplatit [anonymizováno] částku ve výši 18.776 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.793 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2.150 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 12.833 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 680 Kč s poslední splátkou ke dni 29. 12. 2017. Celkově uhradila částku 18.080 Kč. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, na výzvy soudu nereagovala, po celou dobu řízení zůstala naprosto nečinná. 3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - smlouvy o zápůjčce, smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [anonymizováno] a žalobkyní včetně přílohy [číslo] oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně soud zjistil, že [anonymizováno] uzavřel dne 4. 11. 2016 s žalovanou smlouvu o zápůjčce dle zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen [příjmení]) a zák. č. 145/2010 Sb. (dále jen ZSÚ), dle které žalované poskytl půjčku 22.000 Kč v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým vlastnoručním podpisem. Žalovaná se zavázala zaplatit částku ve výši 18.776 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.793 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2.150 Kč a za administrativní činnost - komfortní splácení v hotovosti - částku 12.833 Kč. Žalovaná se zavázala celkově vrátit částku 40.776 Kč v 60 týdenních splátkách po 680 Kč a poslední splátka ve výši 650 Kč byla splatná dne 29. 12. 2017. Dle smluvních podmínek, které jsou součástí smlouvy, byla dohodnuta úroková sazba ve výši 28 % ročně. Před uzavřením smlouvy původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalované na základě informací, které žalovaná sdělila věřiteli a tyto informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Žalovaná v kartě uvedla, že má stálý příjem ze státní podpory, žije v nájmu. Žádné podklady - důkazy o úvěruschopnosti žalované však žalobkyně nepředložila a nemá od původního věřitele k dispozici. Žalovaná celkem vrátila částku 18.080 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi [anonymizováno] a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni s účinností ke dni 20. 1. 2020, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 20. 1. 2020. 5. Vzhledem k tomu, že úvěrová smlouva byla uzavřena mezi původním věřitelem a žalovanou dne 4. 11. 2016, posoudil soud nárok žalobkyně podle zákona o spotřebitelském úvěru ve znění zák. č. 145/2010 Sb. od 1. 1. 2011 do 30. 11. 2016. 6. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnu takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Pokud [anonymizováno] uzavíral smlouvu o půjčce (správně smlouvu o zápůjčce) se žalovanou ve smyslu ZSU výše popsaným postupem při zjišťování její úvěruschopnosti, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že vycházel pouze z údajů, které uvedla v kartě zákazníka, přičemž žádný důkaz od žalované nepřevzal a nemá k dispozici, dospěl soud k závěru, že úvěruschopnost žalované neposoudil s náležitou odbornou péčí. Smlouvu proto nutno posoudit jako absolutně neplatnou podle § 9 odst. 1 ZSÚ. 10. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez správního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Přestože uzavřená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná, bylo prokázáno, že žalovaná si půjčila od původního věřitele částku 22.000 Kč v hotovosti ke dni uzavření smlouvy, během trvání smluvního vztahu vrátila celkem částku 18.080 Kč, a to bez ohledu na jakou část smlouvy platby byly započítány. Rozdíl mezi částkou 22.000 Kč a částkou 18.080 Kč činí 3.920 Kč. Žalovaná je v rámci povinnosti zaplatit bezdůvodné obohacení, kromě již zaplacené částky 18.080 Kč, ještě povinna doplatit částku 3.920 Kč. 13. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ust. § 1895 a násl. OZ (smlouva o postoupení pohledávky), přičemž žalovaná byla o postoupení pohledávky písemně informována. 14. Pokud soud přiznal žalobkyni vůči žalované právo na zaplacení částky 3.920 Kč, zamítl žalobu ve výroku II. do zbývající požadované částky 18.776 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.328,31 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7.741,78 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 13.236,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 %, úroku 28 % ročně z částky 13.236,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, neboť se jedná o nároky z absolutně neplatné smlouvy. 15. O povinností žalované zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z přiznané částky 3.920 Kč rozhodl soud podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy povinnost zaplatit bezdůvodné obohacení vzniká na základě prokazatelně doručené výzvy k plnění. Za takovou výzvu a její doručení lze považovat v této věci doručení žaloby dne 2. 3. 2021, tudíž povinnost žalované zaplatit tuto částku ji vznikla následující den, tj. 3. 3. 2021. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého by měla v převážné části úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů řízení, žalované však žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.