37 C 46/2021-22 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu dlužného jízdného ve výši 25 Kč a dlužné přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, a to za jízdu žalovaného bez platného jízdního dokladu v hromadném dopravním prostředku provozovaném žalobkyní. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a ve věci bylo lze rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů /§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”) /. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný použil dne 30. 1. 2020 ve 13:45 hodin v Brně ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na lince [číslo] provozované žalobkyní. V úseku zastávky [ulice] se na výzvu revizora neprokázal platným jízdním dokladem, a proto byl vyzván k zaplacení jízdného ve výši 25 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč O této skutečnosti byl na místě sepsán zápis o provedené přepravní kontrole, který žalovaný osobně podepsal. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě žalované částky, tento však na svůj dluh ničeho neuhradil. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli konkludentní smlouvu o přepravě osob / § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník”), zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o drahách”), vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu/, jejíž součástí byly i Smluvní přepravní podmínky a Tarif Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (dále jen„ přepravní podmínky“). Žalobkyně jakožto dopravce splnila svou povinnost a přepravila žalovaného jakožto cestujícího. Žalovaný však za to žalobkyni jízdné nezaplatil, a vznikla mu tak dle § 37 odst. 4 zákona o drahách ve spojení s přepravními podmínkami a tarifem povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužného jízdného též přirážku k němu. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl při přepravní kontrole vyzván k úhradě dlužného jízdného a dlužné přirážky, dostal se dne následujícího po přepravní kontrole ve smyslu § 1970 občanského zákoníku ve spojení čl. 9 odst. 4 písm. b), d) přepravních podmínek s úhradou tohoto dluhu do prodlení. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému výrokem I. povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím - úroky z prodlení v zákonné výši stanovené § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne v souladu se zákonem a přepravními podmínkami, požadované žalobkyní. Lhůtu k plnění pak soud ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ stanovil třídenní. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) stanovenou podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 300 Kč, náhradou soudního poplatku ve výši 400 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 189 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit činí 1 489 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně. Soud v projednávané věci není toho názoru, že by bylo na místě neaplikovat shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, když žaloba je podána na ustáleném vzoru a ve vztahu k žalovanému nebylo třeba vynaložit více sil, než v jiných případech k tomu, aby byla kompletní a byly v ní uvedeny všechny rozhodné skutečnosti. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 OSŘ ve spojení s § 202 odst. 2 OSŘ obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.