37 C 72/2021-65 — Městský soud v Brně

1. Žalobou soudu doručenou dne 29. 7. 2021 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 238 500 Kč s příslušenstvím představující nájemné ve výši 25 000 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 1 500 Kč měsíčně z titulu nájemní smlouvy ze dne 19. 7. 2017 za nájem nebytového prostoru [adresa] a [adresa] o celkové rozloze [výměra] v suterénu a přízemí domu na adrese [ulice a číslo] v [obec] za období září 2020 až květen 2021. 2. Žalovaný nárok žalobce ani z části neuznal, neboť dluh na nájemném žalovanému nevznikl, a i kdyby ano, žalobce jej nesprávně vyčíslil. Žalovaný složil žalobci jistotu ve výši 26 500 Kč, ze které měl případný dluh žalovaného srazit. Žalobce tuto částku žalovanému dosud nevrátil. Žalobce žalovanému zálohy na služby nevyúčtoval. Na počátku měsíce srpna 2020 matka žalovaného jednající za [právnická osoba] s.r.o., které žalovaný se souhlasem žalobce poskytl předmětné prostory do podnájmu s tím, že je budou užívat společně, vyměnila zámky od předmětných prostor, a žalovaný tak tyto prostory nemohl užívat, čemuž žalobce přes žádosti žalovaného z měsíce září, říjen a listopad 2020 nebránil. Žalobce v rozporu s nájemní smlouvou neposkytl žalovanému součinnost, aby zmírnil hrozící škodu na jeho majetku z důvodu, že žalovaný nebude moci pronajaté prostory užívat. Žalovaný žalobu na ochranu držby, resp. proti vypuzení z držby, proti [právnická osoba] nepodal. 3. Ve své replice žalobce uvedl, že předmětnou jistotu ve výši 26 500 Kč započetl na dluh žalovaného na službách za období září 2017 až květen 2021 ve výši 19 529 Kč a ve výši 6 971 Kč na dluh žalovaného na nájemném. V částce 6 971 Kč, tedy vzal žalobu zpět. Nevyúčtovávání služeb neopravňuje nájemce k neplacení nájemného. Žalovaný informoval žalobce o výměně zámků jeho matkou, s tím, že ho žalovaný na konci měsíce srpna 2020 požádal o skončení nájmu dohodou, žalobce tuto dohodu připravil, žalovaný ji však následně odmítl podepsat. Žalovaný byl společníkem [právnická osoba] s.r.o. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalobce, jako pronajímatel, a žalovaný, jako nájemce, uzavřeli dne 19. 7. 2017 smlouvu o nájmu nebytových prostor [adresa] (celkem 125,2m2) a [adresa] (celkem 86,1 m2) nacházejících se v suterénu a 1. nadzemním podlaží domu na ulici [ulice a číslo] v [obec], za což se žalovaný zavázal hradit žalobci částku 25 000 Kč měsíčně a zálohu na služby ve výši 1 500 Kč měsíčně, přičemž nejpozději při podpisu smlouvy žalovaný žalobci uhradil jistotu ve výši 26 500 Kč, jak se z této smlouvy (č. l. 4) s přílohou (č. l. 7) podává. Z tohoto titulu vznikl žalovanému vůči žalobci ke dni 29. 3. 2021 dluh za měsíce září 2020 až březen 2021, jak se podává z emailu z toho dne (č. l. 41), a na potřebovaných službách za rok 2017 nedoplatek ve výši 846 Kč, jak je zřejmé z vyúčtování (č. l. 48), za rok 2018 nedoplatek ve výši 3 198 Kč, jak je zřejmé z vyúčtování (č. l. 49), za rok 2019 nedoplatek ve výši 3 358 Kč, jak je zřejmé z vyúčtování (č. l. 50), za rok 2020 nedoplatek ve výši 4 433 Kč, jak je zřejmé z vyúčtování (č. l. 51) a za období 1. 1. 2021 až 31. 5. 2021 nedoplatek ve výši 7 694 Kč, jak je zřejmé z vyúčtování (č. l. 52). [právnická osoba], podnájemník předmětných prostor, vyměnila dveřní zámky pronajímaných prostor a žalovaný do těchto prostor neměl přístup, jak se podává z přípisu žalovaného ze dne 23. 9. 2020 (č. l. 24), a to ode dne 8. 9. 2020, jak je zřejmé z montážního listu (č. l. 39). Protože žalovaný neměl do pronajímaných prostor přístup, smlouvu o jejich nájmu ke dne 31. 5. 2021 vypověděl, jak se z této výpovědi (č. l. 33) podává. Z reakce na výpověď ze dne 3. 5. 2021 (č. l. 34) ve spojení s podacím lístkem (č. l. 35) se podává, že žalovaný chtěl zamezení přístupu do pronajímaných prostor řešit skončením nájemního vztahu, což si ale rozmyslel do vyřešení sporu s jednatelkou [právnická osoba] V tomto ohledu žalobce žalovanému poskytl součinnost, jak se z tohoto přípisu rovněž podává, a jak je zřejmé z připravené dohody o ukončení nájmu (č. l. 53) ve spojení s emailem ze dne 14. 9. 2020 (č. l. 54). Žádným jiným způsobem zamezení vstupu do pronajímaných prostor žalovaný s žalobcem neřešil, jak se podává z emailové zprávy jeho zástupce ze dne 24. 3. 2021 (č. l. 40), když až tímto znovu navrhl skončení nájemního vztahu, jak je z tohoto přípisu rovněž zřejmé. Tímto přípisem rovněž žalobce vyzval žalovaného k uhrazení předmětu řízení před podáním žaloby, jak je z něho dále podává. Ani přes předžalobní výzvu (č. l. 36) žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, jak je z této výzvy ve spojení s informací o zásilce (č. l. 28) zřejmé. 5. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] (č. l. 25) ani z výpisu z Registru ekonomických subjektů žalobce soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť s projednávanou věcí nesouvisí. Z historie hovorů (č. l. 42) soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť není zřejmé, čeho se tyto hovory měly týkat. Ze smlouvy o smlouvě budoucí podnájemní uzavřené mezi žalovaným a [právnická osoba] s.r.o. soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť se nejedná o podnájemní smlouvu, když v ní není předmět podnájmu dostatečně určitě specifikován. 6. Soud k důkazu neprováděl emailovou komunikaci ze dne 6. 4. 2021 a 20. 4. 2021, která měla prokazovat průběh mimosoudních jednání stran, což pro rozhodnutí ve věci nemělo žádný význam. 7. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”). Dle ustanovení § 2201 OZ nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Žalobce pronajal žalovanému předmětné prostory, tento je poskytl [právnická osoba] s.r.o. a žalobci nehradil nájemné. Pokud se žalovaný bránil tím, že nemohl předmět nájmu řádně užívat, je třeba uvést, že tento jej po celou dobu nejméně částečně užíval, a to tím způsobem, že jej za úplatu, jak sám tvrdil, přenechal do užívání [právnická osoba] s.r.o. Není podstatné, zda mu již tato úplata byla uhrazena, podstatné je, že mu na ni vzniklo právo. Pokud se tedy žalovaný domáhal prominutí nájemného dle ustanovení § 2208 odst. 1 OZ, na to mu právo nevzniklo, neboť výměna zámků nemohla žalovanému užívání prostor znemožnit ani zásadně omezit, když se v omezení užívání těchto prostor zásadně omezil on sám, a to jejich poskytnutím třetí osobě, která je nadále užívat mohla. Výměna zámků mohla žalovaného omezit v užívání prostor neposkytnutých do podnájmu a v takovém případě by mu mohlo vzniknout právo na slevu z nájmu, tuto slevu však u žalobce nikdy neuplatnil. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, kdy situaci chtěl žalovaný řešit skončením nájmu, k čemuž mu žalobce poskytl součinnost a připravil dohodu o skončení nájmu, žalovaný si to ale rozmyslel a i přes uvedenou vadu v nájmu setrval i nadále do narovnání vztahu s matkou, a to aniž by se proti omezení užívacího práva bránil žalobou na ochranu držby nebo proti vypuzení z držby. Bylo tedy věcí žalovaného, že v předmětném nájmu za daných podmínek setrval, a to aniž by uplatnil slevu z nájemného. Obrana žalovaného, že žalobce předmětný nárok nezapočetl na složenou jistotu, nebo že mu nevyúčtoval zálohy na služby, ztratily na významu, když k obojímu v průběhu řízení došlo. Protože žalobce vzal žalobu co do částky 6 971 Kč s příslušenstvím zpět před zahájením jednání, když na předmětný dluh žalovaného započetl složenou jistotu, soud řízení v této části dle ustanovení § 96 odst. 2 OSŘ zastavil, a ve zbytku žalobě jako důvodné vyhověl. Tím, že sjednané nájemné žalovaný včas nehradil, dostal se vždy dnem následujícím ve smyslu § 1970 OZ do prodlení, a proto soud uložil žalovanému též povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení v zákonné výši stanovené § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vč. záloh na služby, když i po vyúčtování záloh má pronajímatel právo na úrok z prodlení z této zálohy. Lhůtu k plnění pak soud ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ stanovil třídenní. 8. Procesně plně úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, když i ohledně částky 6 971 Kč s příslušenstvím byla žaloba podána důvodně, protože k započtení došlo až v průběhu řízení. Náhrada nákladů řízení žalobce je tvořena odměnou ve výši 46 300 Kč za pět úkonů právní služby po 9 260 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva, vyjádření ze dne 7. 1. 2022 a účast při jednání soudu) stanovenou podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za pět úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 1 500 Kč, náhradou soudního poplatku ve výši 9 540 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 10 038 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen žalobci zaplatit činí 67 378 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podl