38 C 217/2021-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28. 7. 2021 domáhal zaplacení částky 8.430,33 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“), uzavřel s žalovanou dne 21. 9. 2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl věřitel žalované částku 25.000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala uhradit tuto částku včetně úroku ve výši 17,35 % ročně a poplatků v celkové výši 17.556 Kč formou měsíčních splátek. Žalovaná úvěr řádně nesplácela. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 8.430,33 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 20. 1. 2020 ve výši 1.273,92 Kč a úroku z úvěru kapitalizovaného ke dni 20. 1. 2020 ve výši 2.722,18 Kč. Pohledávka byla postoupena z věřitele na žalobce. Žalobce dále nárokuje smluvní úrok ve výši 17,35 % ročně z jistiny a další úrok z prodlení z jistiny za období od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobce vyzýval žalovanou k uhrazení dlužných částek. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ust. § 202 odst. 2 o.s.ř., když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Rozsudek tedy obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Věřitel s žalovanou uzavřeli dne 21. 9. 2016 smlouvu [číslo] na základě které věřitel poskytnul žalované při podpisu smlouvy částku 25.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatky a úrokem ve výši 17,35 % ročně v celkové výši 17.556 Kč formou měsíčních splátek ve výši 2.365 Kč Poslední splátka měla být zaplacena dne 21. 3. 2018. Žalovaná na dluh naposledy zaplatila dne 19. 9. 2017 podle přehledu plateb. Dle výše smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena z věřitele na žalobce, což bylo žalované oznámeno dne 20. 1. 2020. Žalobce vyzýval žalovanou k uhrazení dlužných částek výzvou ze dne 11. 5. 2020. 6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi věřitelem a žalovanou vznikl závazkový vztah, a to uzavřením smluv o úvěru v souladu s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“), na základě kterých byly žalované poskytnuty dohodnuté finanční prostředky, které se žalovaná zavázala splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s příslušenstvím a poplatky. Žalovaná zůstala ve sporu neaktivní a neprokázala, že by svou povinnost byť jen z části splnila, soud tak přisvědčil tvrzení žalobce. Žalovaná tak svoji smluvní povinnost nedodržela. Žalovaná se rovněž dostala nejpozději den po splatnosti poslední splátky do prodlení s plněním peněžitého závazku a věřiteli vzniklo právo na úrok z prodlení z dlužné částky dle § 1970 OZ ve výši určené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka za žalovanou byla v souladu s ust. § 1879 a násl. OZ na žalobce, který je tak oprávněn pohledávku vymáhat. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl ve výši tvrzené žalobcem a zavázal žalovanou k úhradě žalované jistiny ve výši 8.430,33 Kč, spolu se správně kapitalizovaným úrokem z prodlení do 20. 1. 2020 ve výši 1.273,92 Kč a se správně kapitalizovaným úrokem z úvěru do 20. 1. 2020 ve výši 12.722,18 Kč, s úrokem z jistiny za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 17,35 % ročně a dalším úrokem z prodlení z jistiny za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náleží mu proto plná náhrada nákladů řízení, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, v odměně právního zástupce žalobce ve výši 600 Kč dle ust. § 14b a § 11 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za tři úkony právní služby po 200 Kč, dále za tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, a daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 189 Kč dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Celkem se jedná o částku 1.489 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 8. Žaloba splňuje všechny náležitosti určené § 14b odst. 1 advokátního tarifu, když ustáleným vzorem, o kterém mluví příslušné ustanovení, se nemyslí formulář návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale samotný styl a obsah žaloby. Z praxe je soudu známo, že žalobce podává velké množství stejných žalob, ve kterých jsou měněny pouze údaje o úvěru a žalovaných. Z mínění soudu jde o druh žaloby, na který dopadá ustanovení §14b advokátního tarifu.