38 C 24/2022-34 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 1. 10. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 32.485 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 8. 6. 2020 smlouvu o úvěru, na jejíž základě poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal uhradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 660 Kč, úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Žalovaný měl dále hradit poplatek 99 Kč měsíčně za tzv. bezpečnou splátku. Žalovaný zaplatil dne 8. 7. 2020 částku 1.608 Kč, dne 7. 8. 2020 částku 1 Kč a dne 7. 9. 2020 1 Kč. Dlužná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 19.164 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč, poplatků za prodloužení splatnosti ve výši 3.960 Kč, úroků ve výši 4.900 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 560 Kč a smluvních pokut ve výši 3.406 Kč. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky, dlužnou částku však dosud žalobci nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě řádně nevyjádřil. 3. Z předložených listinných důkazů, a to z tabulky výpočtu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, z printscreenu ze systému Solus, Cribis, ISIR, zaslání SMS kódu, z printscreenu zaslání návrhu smlouvy k podpisu, z potvrzení o provedené platbě ze dne 16. 4. 2020, z bankovního výpisu žalobce ze dne 8. 6. 2020, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru – úvěrová smlouva ze dne 8. 6. 2020, z poslední výzvy ze dne 14. 12. 2020, z poštovního podacího archu ze dne 2. 2. 2021, z tabulky splátek, z platby ze dne 8. 6. 2020, z výpisu z obchodního rejstříku žalobce, ze sazebníku poplatků platného od 1. 2. 2017, ze sazebníku platného od 4. 1. 2019, z předžalobní výzvy k plnění ze dne 18. 6. 2021, z poštovního podacího archu ze dne 21. 6. 2021 a z výzvy ze dne 1. 2. 2021 zjistil následující skutkový stav: 4. Žalobce s žalovaným uzavřeli dne 8. 6. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobce poskytnul žalovanému dne 8. 6. 2020 částku 20.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal hradit ve 24 měsíčních splátkách. Dle čl. 3 smlouvy roční procentní sazba nákladů (RPSN) dosahuje 500%. 5. Z printscreenu ze systému Solus, Cribis, ISIR soud zjistil, že těmito důkazními prostředky žalobce zkoumal předsmluvní informace ke zjištění a posouzení úvěruschopnosti žalovaného coby spotřebitele. 6. Žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužné částky výzvou ze dne 1. 2. 2021 a předžalobní výzvou ze dne 18. 6. 2021. 7. Z dalších prováděných důkazů nebyly zjištěny žádné pro rozhodnutí soudu rozhodné skutečnosti. 8. Zjištěný skutkový stav soud podřadil pod následující ustanovení právních předpisů: 9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle ust. § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobcem jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem, byla uzavřena spotřebitelská smlouva, která je však neplatná pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 OZ). Úvěrová smlouva byla sjednána neplatně pro lichvu, neboť v úvěrové smlouvě byl původně sjednán úrok – RPSN 500% ročně, kdy soudu je z jeho běžné činnosti známo, že v rozhodném období se obvyklý úrok za daný typ úvěrů pohyboval kolem 20 % ročně. Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnost pro rozpor s dobrými mravy, jde o neplatnost absolutní, tzn. že ujednání o úrocích v úvěrové smlouvě je neplatné, aniž by žalovaný neplatnost namítal (§ 588 OZ). Pro absolutní neplatnost celé uvěrové smlouvy hovoří také zájem na zachování veřejného pořádku (§ 588 OZ), tj. zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování, jak bylo naznačeno výše. Koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv jako nedostatečnou ochranu spotřebitelských práv shledává i judikatura Ústavního soudu, kdy v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, bylo uvedeno, že koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv by byla nesouladnou s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, kdy v soukromém právu uplatňovaná zásada autonomie vůle musí být korigována zásadou ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele). 16. Vzhledem k tomu, že právní důvod plnění žalobce odpadl (úvěrová spotřebitelská smlouva je neplatná), je třeba na plnění, které žalobce poskytl žalovanému (úvěr ve výši 20.000 Kč), hledět nikoli jako na plnění žalobce ze smlouvy, ale jako na bezdůvodné obohacení žalovaného (§ 2991 OZ). Žalovaný žalobci již zaplatil částku 1.610 Kč a zbývá mu tak uhradit částku 18.390 Kč. 17. S ohledem na to, že absolutně neplatná byla z důvodu lichvy celá úvěrová smlouva, nepřiznal soud žalobci ani úroky z úvěru, neboť podklad pro jejich přiznání – úvěrová smlouva – také odpadl. Při neplatnosti celé úvěrové smlouvy tak není důvod zkoumat případnou výši obvyklého úroku, jako bývá činěno v případech pouhé částečné neplatnosti úvěrových smluv co do sjednaného vysokého úroku z úvěru. Soud tak žalobci nepřiznal ani žalovaný úrok (poplatek), smluvní pokutu či zákonný obvyklý úrok z prodlení. Pro úplnost soud uvádí, že podklad pro přiznání jiných smluvních nároků (úrok, smluvní pokuty, různé poplatky apod.) nedává ani zákon o spotřebitelském úvěru. Výjimkou je zákonný úrok z prodlení (§ 1970 OZ). Vzhledem k tomu, že žalovaný jistinu včas neuhradil ani poté, co byl žalobcem vyzván k jejímu uhrazení výzvou ze dne 18. 6. 2021, zaslanou žalovanému dne 21. 6. 2021, dostal se následujícím dnem po skončení 30 denní lhůty od sepsání výzvy do prodlení s peněžitým plněním a žalobci vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 18. Soud tak zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku 18.390 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Lhůta k plnění byla v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů (výrok II.). 19. Výrokem II. byly zamítnuty nároky, které soud shledal nedůvodnými. Jedná se o rozdíl mezi částkou odpovídající bezdůvodnému obohacení, poníženému o částečné plnění žalovaného přiznanou výrokem I., a dalšími nároky specifikovanými v žalobě, tedy jde o částku 14.095 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky. 20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Plná náhrada nákladů řízení žalobce by byla představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.300 Kč a odměnou právního zástupce žalobce dle ust. § 7, § 14b a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za tři úkony právní služby učiněné před podáním žaloby po 500 Kč, dále za jeden úkon právní služby učiněné po podáním žaloby po 2.420 Kč (účast na jednání soudu), dále za tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a jednu náhradu hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby učiněné před podáním žaloby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, a tyto úkony právní služby učiněné po podání žaloby: účast na jednání dne 18. 10. 2022, a daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 949,20 Kč dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Celkem se jedná o částku 6.769,20Kč. Žalobce byl úspěšný z 55,86 %, žalovaný z 45,14 %. Žalobci tak náleží náhrada nákladů ve výši 10,72 % z úspěšného nároku, tedy 726 Kč po zaokrouhlení, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 21. Žaloba sp