39 C 173/2022-72 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 17. 12. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu úvěru, který byl žalované poskytnut ve výši 600 000 Kč smlouvou z 25. 10. 2019. Úrok ve smlouvě o úvěru byl sjednán ve výměře 10,90 % ročně, když žalovaná měla poskytnutý úvěr ve výši 600 000 Kč splácet v měsíčních splátkách 8 337 Kč od 20. 11. 2019. Žalovaná se dostala od listopadu 2020 do prodlení s úhradou splátek úvěru, proto byl úvěr zesplatněn, když žalovaná po zesplatnění úvěru uhradila 2 500 Kč. Žalovaná tak dluží na jistině úvěru 634 425,50 Kč s příslušenstvím, a to kapitalizované úroky z prodlení a obchodní úroky z úvěru k datu 30. 11. 2021. 2. Pokud soud vydal v této věci platební rozkaz, nepodařilo se jej žalované doručit do vlastních rukou. Z toho důvodu byl vydaný platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen a ve věci nařízeno jednání na den 25. 11. 2022. 3. Žalované byla žaloba s výzvou k vyjádření k žalobě a předvoláním k jednání doručena fikcí na adresu jejího bydliště v [obec], když po marném uplynutí úložní lhůty byla obsílka s těmito písemnostmi žalované vložena dne 20. 9. 2022 do poštovní schránky. Žalovaná zůstala nečinná, nevyjádřila se písemně ani jinou relevantní formou k žalobě, k nařízenému jednání se nedostavila. 4. Právní zástupce žalobce na žalobě trval s tím, že v mezidobí nebylo ze strany žalované ničeho ani částečně uhrazeno. 5. Soud provedl v této právní věci dokazování čtením listinných důkazů, a to zejména pak výpisem z úvěrového účtu č. [bankovní účet] za dobu od 25. 10. do 31. 12. 2019, 1. 1. – 31. 12. 2020, dodatkem ke smlouvě o úvěru z 9. 12. 2020, rozhodnutím o zesplatnění úvěru z 3. 3. 2021, smlouvou o úvěru z 25. 10. 2019, výzvou žalované k úhradě dlužné částky z 30. 1. 2021, ceníkem poplatků a služeb na č. l. 33-38, výzvou k úhradě dluhu z 20. 10. 2021, poštovním podacím archem, všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba], informacemi o bance a historií úvěru ze 7. 12. 2021 od 25. 10. 2019 do 30. 11. 2021. 6. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj: 7. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence žalobce jako obchodní korporace, která je zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze. Předmětem podnikatelských aktivit žalobce je mj. i poskytování úvěrů a půjček. Existenci žalobce si soud ověřil i internetovým nahlédnutím do příslušného veřejného rejstříku. 8. Žalobce uzavřel se žalovanou dne 25. 10. 2019 smlouvu o úvěru [číslo]. Z obsahu této smlouvy soud zjistil, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 600 000 Kč, který byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Úvěr měla žalovaná zaplatit do 20. 9. 2029, když měla takto poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách 8 337 Kč, počínaje dnem 20. 11. 2019, což ostatně vyplývá z článku 3.1 smlouvy. Úvěr byl úročen dle dohody účastníků procentuální výměrou 10,90 % ročně dle článku 4.1, když úvěr měl být v části (298 132 Kč) použit na refinancování peněžitých závazků žalované z úvěrů či půjček poskytnutých žalobcem nebo třetími osobami a zbývající část úvěru (301 868 Kč) byla poskytnuta bez sjednaného účelu úvěru. Byť tedy měla žalovaná poskytnutý a vyplacený úvěr bezhotovostně hradit měsíčními splátkami, od listopadu 2020 se dostala do prodlení, přičemž žalobce úvěr zesplatnil dle článku 8.2 smlouvy. Žalovaná tedy dlužila na jistině úvěru k tomuto datu zesplatnění 636 325,58 Kč, přičemž po zesplatnění úvěru uhradila toliko 2 500 Kč. Částka byla započtena do 900 Kč na neuhrazené poplatky, 600 Kč na úrok z prodlení a 1 000 Kč na jistinu, když žalovaná z tohoto titulu dluží na jistině 634 425,58 Kč. Žalovaný kapitalizoval úrok z prodlení od data poskytnutí úvěru do 30. 11. 2021, tedy od data posledního naúčtování položky v transakční historii, kdy kapitalizované úroky z prodlení k tomuto datu činí 39 152,34 Kč. Obchodní úrok byl kapitalizován k témuž datu (30. 11. 2021) částkou 39 751,80 Kč, když prodlení žalované nadále trvá. Žalovaná měla podle smlouvy hradit podle článku 4.2 veškeré výdaje a náklady vzniklé v souvislosti se smlouvou, přičemž žalobci vznikl nárok podle článku 8.1 smlouvy na hrazení poplatků spojené se správou úvěru v prodlení a vymáháním dle sazebníku (smlouva o úvěru z 25. 10. 2019, všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], sazebník poplatků a služeb). 9. Z úvěrové historie smlouvy ze 7. 12. 2021 za dobu od 25. 10. 2019 do 30. 11. 2021 vzal soud za prokázáno, že byť žalované byl poskytnut úvěr ve výši 600 000 Kč, a žalovaná měla takto poskytnutý úvěr řádně a včas hradit, tento úvěr jí byl převeden bezhotovostně, a žalovaná úvěr čerpala. Žalovaná 25. 10. 2019 zaplatila poplatek, když od listopadu 2019 nehradila žádnou splátku a na jistině úvěru tak dluží částku ve výši žalobní jistiny, přičemž žalobce dále kapitalizoval řádné dohodnuté obchodní úroky včetně zákonných úroků z prodlení, když žalovaná v mezidobé ničeho ani částečně nehradila. 10. Jak již soud uvedl výše, žalovaná zůstala i v tomto řízení nečinná, neuvedla ničeho právně ani skutkově podstatného a významného. 11. Co se týče právní kvalifikace této věci, mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou došlo podle § 1721 a násl. OZ k uzavření závazkového vztahu, který má charakter smlouvy o úvěru. 12. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ. Žalovaná využila svého oprávnění a požádala o poskytnutí úvěrovaných prostředků, které jí byly poskytnuty v souladu s § 2397 a § 2398 odst. 1 OZ. 13. Byť žalovaná úvěr čerpala a část úvěru byla účelově vázána na umoření předcházejících dluhů žalované, žalovaná své povinnosti řádně a včas úvěr splácet nedostála a porušila tak svoji povinnost dle § 2399 odst. 1 OZ. Úvěr bez zesplatněn, když po zesplatnění úvěru k datu 30. 11. 2021 žalovaná uhradila 2 500 Kč a z toho titulu tak dluží na jistině 634 425,58 Kč, přičemž žalobce v rámci zesplatnění úvěru kapitalizoval zákonné úroky i dohodnuté úroky z úvěru (transakční historie úvěru, výpis z úvěrového účtu za období od 25. 10. do 31. 12. 2019 na č. l. 23, výpis z úvěrového účtu za rok 2020 na č. l. 24, dodatek ke smlouvě o úvěru z 9. 12. 2020, rozhodnutí o okamžité splatnosti úvěrového dluhu z 3. 3. 2021, výzva k úhradě dluhu z 30. 1. 2021, ceník [právnická osoba] pro bankovní obchody, výzva k úhradě dluhu z 20. 10. 2021). 14. Žalovaná byla před podáním žaloby podle § 142a o.s.ř. vyzvána předžalobní výzvou k úhradě dluhu, a to dne 20. 10. 2021, která jí byla zaslána doporučeně, žalovaná však na toto nereagovala, ničeho od poslední platby ve výši 2 500 Kč nezaplatila a zůstala i ostatně i v tomto řízení naprosto nečinná. 15. Žalovaná tedy porušila svou povinnost úvěr řádně a včas splácet, když posléze došlo k zesplatnění dluhu, přičemž žalovaná ničeho ani částečně po úhradě částky 2 500 Kč dále nehradila a nehradí. 16. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději nezbývá tedy soudu nic jiného, než konstatovat, že žaloba je důvodná, a proto jí bylo také v plném rozsahu vyhověno. Pokud žalobce požadoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a obchodní úrok k datu zesplatnění úvěru, soud po provedení kontrolního přepočtu konstatuje, že zákonný i obchodní úrok odpovídá procentuální výměře ujednané ve smlouvě, přičemž prodlení žalované dle § 1968 a násl. OZ nadále trvá. Pokud žalobce požaduje dále zákonné úroky v procentuální výměře, a úrok 8,25 % ročně, výše zákonného úroku z prodlení je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., když požadovaný obchodní úrok 8,25 % ročně je nižší, než jak bylo dohodnuto ve smlouvě. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku s příslušenstvím tak, jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku. 17. Úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náklady řízení, a to soudní poplatek 25 378 Kč a odměnu za právní zastoupení za 4 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k úhradě před podáním žaloby, podání žaloby, podání žaloby a v neposlední řadě i účast u soudního jednání 25. 11. 2022) při sazbě 10 860 Kč za úkon (§ 7 bod 6 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl 300 Kč na hotových výdajích (§ 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb.). Odměna za právní zastoupení ve výši 43 440 Kč a hotové výdaje ve výši 1 200 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce je registrován jako plátce této daně. V součtu tak činí přiznané náklady řízení částku specifikovanou ve výroku II. tohoto rozsudku. 18. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 19. Pouze pro úplnost soud uvádí, že jestliže žalobce účtoval v rámci písemné specifikace nákladů další úkon, a to jednoduchou výzvu k plnění, z obsahu spisu vyplynulo, že žalovaná byla vyz