39 C 75/2022-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 2. 12. 2020 nepříslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 1 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 31 862 Kč s kapitalizovanými úroky 8 703,26 Kč, s kapitalizovanými zákonnými úroky 3 084,08 Kč a dále pak s dohodnutými a zákonnými úroky z prodlení z částky 21 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to z toho důvodu, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel se žalovaným 28. 1. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 21 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit spolu s úrokem zapůjčené peněžní prostředky 2 940 Kč a dále pak s úrokem 23,72 % ročně dle článku 1.4 smlouvy spolu s odměnou za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek 4 200 Kč a 8 400 Kč. Ve smlouvě si žalovaný zvolil doplňkovou službu – životní pojištění, za což měl zaplatit poplatek 522 Kč. Žalovaný měl takto poskytnutou částku uhradit v 58 týdenních splátkách ve výši 639 Kč s datem poslední splátky 10. 3. 2018. Žalovaný uhradil na celé pohledávce 5 200 Kč, když tato částka byla započtena na úrok za dobu řádného trvání smlouvy, na poplatek za administrativní činnost, hotovostní inkaso splátek a životní pojištění. Poslední platbu provedl žalovaný 19. 9. 2017. Takto vzniklá pohledávka byla postoupena na současného žalobce, když žalovaný dluží na jistině úvěru 21 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 3 258,64 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 7 158,51 Kč a poplatek za životní pojištění 444,85 Kč. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení 31 862 Kč (jistina 21 000 Kč, úhrady za služby 10 862 Kč, kapitalizované úroky 8 703,26 Kč, kapitalizované zákonné úroky 3 084,08 Kč), když s ohledem na trvající prodlení žalovaného je od 30. 11. 2019 požadován i dohodnutý úrok 23,72 % ročně z jistiny úvěru a zákonný úrok z prodlení. 2. S ohledem na bydliště žalovaného v [obec] v době zahájení řízení podání žaloby Obvodní soud pro Prahu 1 vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci zdejšímu soudu (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze 4. 1. 2022, č. j. 60 C 3741/2020-20). 3. Žalobce i žalovaný byli vyzýváni k vyjádření, zda budou souhlasit s postupem soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). Žalovanému byla nadto na zjištěnou adresu pro příjem pošty doručována i žaloba a výzva k vyjádření k žalobě, když tyto písemnosti byly žalovanému řádně doručeny do vlastních rukou dne 5. 5. 2022. 4. Žalovaný zůstal nečinný, nevyjádřil se ani k žalobě ani k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. Žalobce přes výzvu k vyjádření ohledně rozhodnutí bez jednání se taktéž nevyjádřil, soud měl tedy za to s ohledem na obsah poučení, že oba dva účastníci takto dávají najevo svůj souhlas s postupem soudu dle § 115a o.s.ř. a souhlasí s rozhodnutím bez nařízeného jednání. 5. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů, a to zejména pak kartou zákazníka – žádostí o půjčku z 28. 1. 2017, smlouvou o spotřebitelském úvěru z 28. 1. 2017, poštovním podacím lístkem z 13. 12. 2019, smlouvou o postoupení pohledávky a souhlasem, resp. informací o zpracování osobních údajů z 29. 11. 2019, tabulkou úvěru s přehledem plateb bez uvedení data, výzvou žalovanému k plnění z 30. 4. 2020, poštovním podacím lístkem z 1. 5. 2020. 6. Po zhodnocení všech výše uvedených listinných důkazů jednotlivě a v jejich vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj: 7. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence právního předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]) a žalobce, když se jedná v případě právního předchůdce žalobce o obchodní korporaci zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze jako evropská společnost. Předmětem podnikatelských aktivit poskytovatele úvěru je mj. i poskytování úvěrů. Žalobce je rovněž zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze jako obchodní korporace. K těmto výše uvedeným zjištěním, resp. osobní znalosti soudu, nebyly předloženy žádné důkazy prokazující existenci těchto obchodních korporací, ale jak již soud uvedl výše, existence těchto korporací je mu známa z jeho jiné úřední a rozhodovací činnosti, když nadto žalovaný v rámci své nečinnosti v průběhu tohoto řízení nikterak nezpochybnil existenci těchto obchodních korporací a soud tedy bere výše uvedená zjištění jako nesporná. 8. Žalovaný podal v rámci formuláře [anonymizováno] půjčka v rámci karty zákazníka – žádosti o půjčku ve výši 21 000 Kč s dobou splatnosti 58 týdnů. Žalovaný v tomto formuláři uvedl, že pracuje v [anonymizováno] [jméno] jako IT programátor s příjmem 29 631 Kč, s výdaji na bydlení 6 500 Kč a osobními výdaji 3 500 Kč, k čemuž byla doložena pracovní smlouva a výplatní pásky. Na základě takto vyplněného formuláře došlo posléze dne 28. 1. 2017 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě kterého byl žalovanému poskytovatelem úvěru vyplacen úvěr 21 000 Kč, když tento úvěr měl žalovaný vrátit v pravidelných týdenních splátkách po dobu 58 týdnů včetně nákladů, doplňkových služeb, poplatků a pojištění tak, že žalovaný měl hradit celkem 37 062 Kč po dobu 58 týdenních splátek ve výši 639 Kč (karta zákazníka – žádost o půjčku z 28. 1. 2017, smlouva o spotřebitelském úvěru z téhož data). 9. Z přehledné tabulky generálií žalovaného a plateb soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta půjčka pod [číslo] dne 28. 1. 2017 v hodnotě 21 000 Kč. Žalovaný měl kromě této půjčky uhradit i souhrnný poplatek 16 062 Kč tak, že celkem splatnou částku 37 062 Kč měl hradit po dobu 58 týdnů v týdenních splátkách ve výši 639 Kč. Z přehledu plateb vyplynulo, že žalovaný hradil za dobu od 5. 2. 2017 do 13. 4. 2017 částky 1 300 Kč a 2x 1 600 Kč od 29. 8. 2017, do 19. 9. hradil v jednotlivých měsících částky 500 Kč a 2x 100 Kč tak, že celkem uhradil 5 200 Kč. Na zůstatku úvěru k datu 29. 11. 2019, tedy k datu postoupení pohledávky, mu zbylo dle interních vyčíslení poskytovatele úvěru hradit na jistině 21 000 Kč, souhrnný poplatek 10 862 Kč, celkem tedy 31 862 Kč (tabulka přehledu plateb k datu 29. 11. 2019). Takto vzniklá pohledávka za žalovaným měla být smlouvou o postoupení pohledávek z 29. 11. 2019 postoupena na současného žalobce. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn (oznámení o postoupení pohledávky z 29. 11. 2019, poštovní podací lístek z 13. 12. 2019). Samotná smlouva o postoupení pohledávek v rámci postoupeného spisu a listinných důkazů doložena nebyla (zřejmě proto, že byla založena k seznamu postoupených pohledávek u Obvodního soudu pro Prahu 1), nicméně s ohledem na znalost žalobce a jím vedených sporů u zdejšího soudu soud nemá pochybnosti o postoupení pohledávky a toto tvrzení bere rovněž jako nesporné a prokázané, když nadto byl žalovaný o postoupení pohledávky písemně vyrozumíván a on sám v rámci své procesní nečinnosti nikterak hodnověrně postoupení pohledávky nezpochybnil. 10. Žalovaný byl 30. 4. 2020 dle § 142a odst. 1 o.s.ř. vyzván k úhradě dluhu výzvou k plnění, když na tuto výzvu k plnění nikterak nereagoval (výzva žalovaném k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby z 30. 4. 2020, poštovní podací lístek z 1. 5. 2020). 11. Jak již soud zmiňoval výše, sám žalovaný v této věci zůstal naprosto nečinný, neuvedl a neprokázal ničeho právně ani skutkově významného či podstatného pro jiné posouzení této věci. 12. Co se týče právní kvalifikace této věci, podle ustanovení § 1721 a násl. OZ, s přihlédnutím k § 2395 OZ došlo mezi právním předchůdcem žalobce jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným k uzavření smlouvy o úvěru, kterou se úvěrující zavázal, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru či změnou závazků z takové smlouvy, která spočívá ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, které získá nejen od spotřebitele, ale jestliže je to i nezbytné a nutné, i z databází, které umožňují posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů. Spotřebitelský úvěr je poskytnut tehdy, jestliže z výsledku posouzení úvěruschopnosti jednoznačně vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet, když podle § 86 odst. 1 tohoto zákona posuzuje poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele splácet sjednané měsíční (v tomto případě týdenní) splátky úvěru porovnáním příjmů, výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 14. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a narušuje zjevně veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní