43 C 119/2021-50 — Městský soud v Brně

1. Žalobou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 66 891 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky od 3.9.2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaná byla nájemkyní bytu [číslo] o velikosti 1+1 v 2. nadzemním podlaží domu [adresa], v obci [obec], katastrálním území Zábrdovice, na adrese [ulice a číslo] v [obec] (dále též jen předmětný byt), ve vlastnictví žalobce. Žalobce dal žalované dne 15.1.2019 výpověď z nájmu bytu pro neplacení nájemného a záloh na služby za dobu alespoň tří měsíců, nájemní vztah zanikl 24.1.2019. Žalovaná byt nevyklidila, a proto se žalobce domáhal vyklizení bytu žalobou. Rozsudkem ze dne 13.6.2019, č.j. 42 C 40/2019-36, jenž nabyl právní moci 14.2.2020, byla žalované uložena povinnost byt vyklidit. K vrácení bytu žalobci došlo dne 16.6.2020. Od 25.1.2019 žalovaná užívala byt bez právního důvodu. Žalobce tak má nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které odpovídá výši nájemného a záloh na služby, kterou by hradil řádný nájemce, pokud by žalovaná předmětný byt vyklidila. Žalobce se domáhal zaplacení částky 25 861 Kč za užívání bytu (za měsíce 2/ 2020 až 5/ 2020 ve výši 5 314 Kč za každý měsíc, za měsíc 6/ 2020 ve výši4 605 Kč) a zaplacení částky 24 095 Kč za plnění spojená s užíváním bytu - služby (za měsíce 2/ 2020 až 5/ 2020 za každý 4 951 Kč a za měsíc 6/ 2020 4 291 Kč). Dále se žalobce domáhal zaplacení částky 16 935 Kč jako nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2019. Ke dni skončení nájemního vztahu činilo poslední sjednané nájemné 3 646 Kč. Žalovaná přes výzvu žalobci nic neuhradila. 2. Žalovaná se k doručené žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci s tímto postupem za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. Z předložených listin soud učinil soud následující skutková zjištění. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 20.11.2013 nájemní smlouvu, jíž žalobce přenechal žalované do užívání předmětný byt, nájem byl sjednán na dobu určitou od 1.12.2013 do 30.11.2014 (nájemní smlouva z 20.11.2013). Výlučným vlastníkem domu je žalobce (výpis z katastru nemovitostí). Nájem byl opakovaně prodlužován, naposledy dodatkem č. 6 na dobu do 31.5.2019 (dodatky č. 2, 3, 4, 5 a 6). Žalobce dal žalované, poté, co byla na zvlášť závažné porušení povinností nájemce upozorněna, výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby z důvodu, že žalovaná řádně nezaplatila žalobci nájemné a náklady na služby za šest měsíců (výpověď ze dne 15.1.2019). Výpověď byla žalované doručena 24.1.2019 (doručenka). Poslední měsíční sjednané nájemné od 1.7.2018 činilo 3 646 Kč, měsíční záloha na služby činila 4 951 Kč (evidenční list ze dne 5.6.2018). Žalobce předložil evidenční list pro dobu od 1.1.2019, ten byl datován až 4.10.2021, tj. poté, co již žalovaná byt předala žalobci, a nebyl žalovanou podepsán, ostatně i v tomto evidenčním listu bylo uvedeno nájemné 3 646 Kč (evidenční list ze dne 4.10.2021 pro dobu od 1.1.2019). Žalobce dále předložil žalovanou nepodepsané evidenční listy pro 5/ 2020, pro dobu od 1.2.2020 a pro dobu od 1.6.2020, a to všechny tři datované až poté, co žalovaná byl předala žalobci a všechny tři pro dobu po tvrzeném zániku nájmu, soud z nich proto neučinil pro posouzení věci žádná relevantní skutková zjištění (evidenční list ze dne 4.10.2021 pro 5/ 2020, evidenční list ze dne 14.9.2020 pro dobu od 1.2.2020, evidenční list ze dne 14.9.2020 pro dobu od 1.6.2020). Žalovaná žalobci v období 02/ 2020 až 06/ 2020 ničeho neuhradila (dvě evidence předpisu a plateb). Z vyúčtování služeb za období od 1.1.2019 do 31.12.2019 soud zjistil, že žalobce žalované vyúčtoval služby poskytované s užíváním předmětného bytu, výsledkem byl nedoplatek ve výši 16 935 Kč, žalobce ve vyúčtování uvedl zálohy ve výši 59 412 Kč, tj. 12 x 4 951 Kč (vyúčtování). Žalobce žalovanou výzvou ze dne 18.8.2020 vyzval k úhradě dluhu mimo jiné za žalované období, z uvedené výzvy vyplývá, že žalovaná dlužila žalobci na zálohách na služby za období 1/ 2019, 4/ 2019, ani zčásti neuhradila zálohy na služby za období 6/ 2019 až 7/ 2019, žalovaná na zálohách na služby za uvedené měsíce nezaplatila celkem 37 851 Kč, předpis záloh činil 4 951 Kč (předžalobní upomínka). Výzva byla žalované odeslána prostřednictvím pošty, dne 2.9.2020 jí byla vložena do schránky (doručenka). 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce a žalovaná uzavřeli nájemní smlouvu, jíž žalobce přenechal do užívání předmětný byt na dobu určitou od 1.12.2013 do 30.11.2014, nájem byl opakovaně prodlužován až do 31.5.2019. Žalobce dal žalované po předchozím upozornění pro její dluh na nájemném a nákladech na služby za více než tři měsíce výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby, výpověď byla žalované doručena 24.1.2019 Poslední sjednané nájemné činilo 3 646 Kč, záloha na služby činila 4 951 Kč. Žalobce vyúčtoval služby za rok 2019, výše záloh uvedených ve vyúčtování neodpovídala skutečně zaplaceným zálohám, ale předepsaným zálohám ve výši 59 412 Kč (12 x 4 951 Kč), žalovaná za uvedené období dlužila na zálohách na služby 37 851 Kč. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě upomínkou, která byla vhozena do schránky žalované dne 2.9.2020. 6. Právním posouzením zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Žalovaná byla nájemkyní bytu, nájem zanikl doručením výpovědi žalované dne 24.1.2019 v souladu s ustanovením § 2291 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.z.", který soud aplikoval v souladu s ustanovením § 3074 odst. 1 části věty první před středníkem o.z.). Žalovaná neodevzdala žalobci byt v den skončení nájmu ale až 16.6.2020. Žalobce má podle ustanovení § 2295 o.z. za období ode dne následujícího po skončení nájmu až do dne, kdy žalovaná žalobci byt skutečně odevzdala, právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného. Poslední nájemné bylo sjednáno ve výši 3 646 Kč měsíčně. Žalobce tak má za celé měsíce únor 2020 až květen 2020 právo na úhradu částky 3 646 Kč za každý měsíc a za dobu od 1.6.2020 do 16.6.2020 právo na úhradu částky 1 945 Kč odpovídající poměrné části sjednaného měsíčního nájemného za uvedenou dobu (3646/). Nárok žalobce na zaplacení náhrady ve výši 16 529 Kč (4x3646+ 1945) proto soud shledal důvodným. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dopisem, který se dostal do sféry dispozice žalované nejpozději dne 2.9.2020. Žalobce tak má od 3.9.2020 v souladu s ustanovením § 1970 o.z právo na úrok z prodlení, jehož výše 8,25 % ročně je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě co do částky 16 529 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 529 Kč od 3.9.2020 do zaplacení vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok I.). 7. S ohledem na shora uvedené shledal soud žalobu za nedůvodnou v části, jíž se žalobce za užívání bytu domáhal úhrady dalších 9 332 Kč, neboť tato částka převyšuje náhradu ve výši sjednaného nájemného. 8. Nedůvodným shledal soud i žalobou uplatněný nárok na úhrady za plnění spojená s užíváním bytu za období 1.2.2020 až 16.6.2020 ve formě měsíčních záloh celkem ve výši 24 095 Kč. Takový nárok žalobci nesvědčí. V uvedeném období žalovaná užívala byt bez právního důvodu. Žalobce proto nemůže po žalované požadovat platby na plnění spojená s užíváním bytu ve formě stanovených záloh, ale může požadovat pouze zaplacení skutečně čerpaných služeb, a to až po vyúčtování jejich skutečné výše. 9. Soud shledal nedůvodným i nárok na zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 16 935 Kč. Podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo provedeno řádně a nájemce s ním byl seznámen. O vyúčtování úhrad za služby lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním. Není-li vyúčtování řádné, není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Na tom nemůže nic změnit ani skutečnost, že vyúčtovaná částka byla případně nižší, než jakou byl pronajímatel oprávněn požadovat (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26.11.2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, ze dne 1.6.2018, sp. zn. 26 Cdo 4404/2017, ze dne 2.8.2018, sp. zn. 26 Cdo 423/2017). Podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. musí být ve vyúčtování mimo jiné uvedena celková výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Takový údaj však ve vyúčtování služeb za rok 2019 uveden nebyl, byla uvedena výše předepsaných záloh, k