44 C 177/2022 — Městský soud v Brně

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 24. 2. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 29.400 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaným byla dne 19. 10. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] platná a účinná ve znění smlouvy ze dne 18. 3. 2021 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svou vůli uzavřít smlouvu projevil verifikační platbou ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 25.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 30.750 Kč, a to do 17. 4. 2021. Žalovaný svou povinnost nesplnil. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 29. 3. 2021 postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalobkyně žalobou požaduje nesplacenou jistinu ve výši 25.000 Kč, sjednaný úrok ve výši 5.750 Kč, dále náhradu nákladů upomínání ve výši 150 Kč (3 zaslané upomínky po 50 Kč) a smluvní pokutu ve výši 4.250 Kč (sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 25.000 Kč za dobu od 18. 4. 2021 do 5. 10. 2021). Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 8,25 % ročně, a to za dobu od 18. 4. 2021 do 5. 10. 2021 kapitalizovaný na částku 960,62 Kč, a dále za dobu od 7. 10. 2021 do zaplacení. Dále žalobkyně požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč (39 Kč za odeslaný dopis, 217 Kč za osobní návštěvu). Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil. 3. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný skutečně dne 19. 10. 2020 nebo dne 18. 3. 2021 uzavřel se spol. [právnická osoba] Smlouvu o úvěru [číslo]. Doložená Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 19. 10. 2020 ani Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 18. 3. 2021 nejsou podepsány. Z doloženého výpisu z účtu pak plyne, že žalovaný tzv. verifikační platbu ve výši 0,01 Kč zaslal na účet [právnická osoba] již dne 7. 8. 2020. Logicky tak žalovaný nemohl touto verifikační platbou projevit svou vůli uzavřít Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 19. 10. 2020 či ze dne 18. 3. 2021, a to proto, že tato verifikační platba byla zaslána o několik měsíců dříve. V řízení tak nebylo prokázáno, že by žalovaný uzavřel dne 19. 10. 2020 nebo dne 18. 3. 2021 se [právnická osoba] Smlouvu o úvěru [číslo]. 4. Z provedených důkazů nicméně vyplynulo, že [právnická osoba] zaslala žalovanému na jeho bankovní účet dne 19. 10. 2020 částku 25.000 Kč (výpis z účtu). 5. V řízení dále nebylo prokázáno odeslání Upomínky ze dne 1. 5. 2021, Opakované výzvy k úhradě ze dne 10. 5. 2021 a Předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 18. 5. 2021 žalovanému. 6. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 10. 2021 (na základě rámcové smlouvy ze dne 29. 3. 2021) byla pohledávka za žalovaným postoupena ze [právnická osoba] na žalobkyni (Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 7. 10. 2021. 7. Výzvou ze dne 7. 10. 2021 žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a zároveň ho vyzvala k úhradě částky 35.155,65 Kč do 27. 10. 2021. Výzva byla předána k poštovní přepravě dne 11. 10. 2021. 8. Žalobkyně dále vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 6. 11. 2021. Dne 2. 12. 2021 pověřený terénní pracovník žalobkyně navštívil žalovaného osobně na jeho kontaktní adrese (Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 23. 2. 2022). 9. Předžalobní výzvou ze dne 3. 2. 2022, předanou k poštovní přepravě dne 7. 2. 2022, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 10. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 11. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 12. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Jelikož se žalobkyně nařízeného jednání soudu dne 13. 12. 2022 nezúčastnila, soud ji nemohl vyzvat a poučit ve smyslu § 118a o. s. ř. a v řízení tak nebylo prokázáno, že by žalovaný uzavřel dne 19. 10. 2020 nebo dne 18. 3. 2021 se [právnická osoba] Smlouvu o úvěru [číslo]. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že [právnická osoba] zaslala žalovanému bankovním převodem částku 25.000 Kč, soud na daný skutkový stav nahlížel jako na bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor [právnická osoba] Pohledávka za žalovaným byla postoupena ze [právnická osoba] na žalobkyni. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku má tak nyní žalovaný vůči žalobkyni. Z provedeného dokazování ani z tvrzení účastníků neplyne, že by žalovaný žalobkyni či [právnická osoba] na dluh cokoliv zaplatil, soud má proto za to, že žalovaný nadále dluží žalobkyni na bezdůvodném obohacení částku 25.000 Kč. 14. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze považovat výzvu ze dne 7. 10. 2021 (předanou k poštovní přepravě dne 11. 10. 2021), kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 27. 10. 2021 (u dřívějších výzev ze dne 1. 5. 2021, 10. 5. 2021 a ze dne 18. 5. 2021 nebylo prokázáno jejich odeslání žalovanému). Od 28. 10. 2021 je tedy žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Žalobkyni tedy od 28. 10. 2021 do zaplacení náleží úrok z prodlení z nevráceného bezdůvodného obohacení (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyni rovněž náleží náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč (39 Kč za odeslaný dopis, 217 Kč za osobní návštěvu pověřeného terénního pracovníka), a to na základě § 513 občanského zákoníku. 15. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě částečně vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 25.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25.000 Kč od 28. 10. 2021 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť nebylo prokázáno uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] žalobkyně proto nemá nárok na sjednaný úrok, na smluvní pokutu, na poplatky za zaslané upomínky (u nichž ani nebylo prokázáno jejich odeslání žalovanému), ani na úrok z prodlení před 28. 10. 2021. 16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Po provedené kapitalizaci úroků z prodlení ke dni rozhodnutí soudu byla žalobkyně úspěšná v 71,07 % předmětu řízení (ohledně částky 27.584,08 Kč), žalovaný byl úspěšný v 28,93 % předmětu řízení (ohledně částky 11.229,28 Kč). Po odečtení neúspěchu od úspěchu má tedy žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu 42,14 % nákladů řízení. Náklady řízení představuje soudní poplatek ve výši 1.170 Kč a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a za jeden úkon právní služby po 150 Kč (jednoduchá výzva k plnění), dále třemi paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky po 100 Kč a částkou 220,50 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad. Celkem tak žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2.440,50 Kč. Z uvedené částky má žalobkyně právo na náhradu 42,14 %, tj. 1.028,43 Kč.