44 C 289/2021-34 — Městský soud v Brně

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 27. 5. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 35.334 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaným byla dne 6. 5. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] platná a účinná ve znění smlouvy ze dne 14. 5. 2019 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svou vůli uzavřít smlouvu projevil verifikační platbou ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 25.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 30.430 Kč, a to do 5. 6. 2019. Žalovaný svou povinnost nesplnil. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 19. 8. 2020 postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalobkyně žalobou požaduje nesplacenou jistinu ve výši 24.730 Kč, dále náhradu nákladů upomínání ve výši 100 Kč (2 zaslané upomínky po 50 Kč) a smluvní pokutu ve výši 10.604 Kč (sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 24.730 Kč za dobu od 6. 6. 2019 do 7. 8. 2020). Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 9,75 % ročně, a to za dobu od 6. 6. 2019 do 10. 8. 2020 kapitalizovaný na částku 2.847,17 Kč, a dále za dobu od 29. 8. 2020 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes předžalobní výzvu. 2. Podáním ze dne 22. 6. 2022 žalobkyně vzala podanou žalobu částečně zpět ohledně smluvní pokuty 10.604 Kč, nákladů na upomínání ve výši 100 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.847,17 Kč, jistiny ve výši 21.782,83 Kč a úroku z prodlení z jistiny ve výši 21.782,83 Kč od 7. 6. 2022 do zaplacení, a to z důvodu úhrady částky 35.334 Kč dne 6. 6. 2022 žalovaným. Žalobkyně nadále žalobou požaduje jistinu ve výši 2.947,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 24.730 Kč od 29. 8. 2020 do 6. 6. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2.947,17 Kč od 7. 6. 2022 do zaplacení. Na základě zpětvzetí žaloby soud usnesením ze dne 1. 7. 2022, č.j. 44 C 289/2021-29, řízení ohledně částek, v nichž byla žaloba vzata zpět, zastavil. 3. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil. 4. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný skutečně dne 6. 5. 2019 nebo dne 14. 5. 2019 uzavřel se spol. [právnická osoba] Smlouvu o úvěru [číslo]. Doložená Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 6. 5. 2019 ani Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 14. 5. 2019 nejsou podepsány. Z doloženého výpisu z účtu pak plyne, že žalovaný tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč zaslal na účet [právnická osoba] již dne 29. 6. 2016. Logicky tak žalovaný nemohl touto verifikační platbou projevit svou vůli uzavřít Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 6. 5. 2019 či ze dne 14. 5. 2019, a to proto, že tato verifikační platba byla zaslána o několik let dříve. V řízení tak nebylo prokázáno, že by žalovaný uzavřel dne 6. 5. 2019 nebo dne 14. 5. 2019 se [právnická osoba] Smlouvu o úvěru [číslo]. 5. Z provedených důkazů nicméně vyplynulo, že [právnická osoba] zaslala žalovanému na jeho bankovní účet dne 6. 5. 2019 částku 20.000 Kč a dne 14. 5. 2019 částku 5.000 Kč (výpisy z účtu). Celkem tedy [právnická osoba] zaslala žalovanému na jeho bankovní účet částku 25.000 Kč. 6. Dohodou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena ze [právnická osoba] na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 8. 9. 2020. 7. Předžalobní výzvou ze dne 3. 5. 2021, předanou k poštovní přepravě dne 5. 5. 2021, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 35.434 Kč s přísl. a to nejpozději do 12. 5. 2021. 8. Z přehledu plateb doloženého soudu žalobkyní (na č.l. 27 spisu) plyne, že žalovaný uhradil žalobkyni dne 6. 6. 2022 částku 35.334 Kč. 9. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 10. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 11. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Jelikož se žalobkyně nařízeného jednání soudu dne 11. 8. 2022 nezúčastnila, soud ji nemohl vyzvat a poučit ve smyslu § 118a o. s. ř. a v řízení tak nebylo prokázáno, že by žalovaný uzavřel dne 6. 5. 2019 nebo dne 14. 5. 2019 se [právnická osoba] Smlouvu o úvěru [číslo]. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že [právnická osoba] zaslala žalovanému bankovním převodem celkem částku 25.000 Kč, soud na daný skutkový stav nahlížel jako na bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor [právnická osoba] Pohledávka za žalovaným byla postoupena ze [právnická osoba] na žalobkyni. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku tak měl žalovaný vůči žalobkyni. 13. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze považovat předžalobní výzvu ze dne 3. 5. 2021 (předanou k poštovní přepravě dne 5. 5. 2021), kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 12. 5. 2021. Od 13. 5. 2021 byl tedy žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Žalobkyni tedy od 13. 5. 2021 do zaplacení náleží úrok z prodlení z nevráceného bezdůvodného obohacení (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 14. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný dne 6. 6. 2022 uhradil žalobkyni částku 35.334 Kč. Je tedy nepochybné, že ke dni rozhodnutí soudu již bylo ze strany žalovaného bezdůvodné obohacení žalobkyni vráceno (část zřejmě dokonce již před podáním žaloby, neboť žalobkyně žalobou požadovala na jistině pouze 24.730 Kč a nikoliv celkovou poskytnutou částku 25.000 Kč). Co se týče zákonného úroku z prodlení z bezdůvodného obohacení ve výši 8,25 % ročně od 13. 5. 2021 do 6. 6. 2022, tento by v kapitalizované podobě z částky bezdůvodného obohacení 25.000 Kč činil 2.203,76 Kč. Jelikož žalovaný zaplatil žalobkyni dne 6. 6. 2022 částku celkem 35.334 Kč, je nepochybné, že byl touto úhradou zaplacen v plné výši i zákonný úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení. 15. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu v plném rozsahu zamítl (nebylo prokázáno uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] žalobkyně proto nemá nárok na smluvní pokutu, na náhradu nákladů za zaslané upomínky ani na úrok z prodlení před 13. 5. 2021; bezdůvodné obohacení se zákonným úrokem z prodlení od 13. 5. 2021 přitom již žalovaný žalobkyni zaplatil dne 6. 6. 2022). 16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Po provedené kapitalizaci úroků z prodlení ke dni rozhodnutí soudu byla žalobkyně úspěšná v 82,93 % předmětu řízení (ohledně částky 35.334 Kč, kterou žalovaný žalobkyni zaplatil a v důsledku toho žalobkyně vzala žalobu částečně zpět a řízení bylo zastaveno – žalovaný tak zavinil zastavení řízení), žalovaný byl úspěšný v 17,07 % předmětu řízení (ohledně částky 7.273,17 Kč – výrok I. tohoto rozsudku). Po odečtení neúspěchu od úspěchu má tedy žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu 65,86 % nákladů řízení. Náklady řízení představuje soudní poplatek ve výši 1.414 Kč a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a za jeden úkon právní služby po 250 Kč (jednoduchá výzva k plnění), dále třemi paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky po 100 Kč a částkou 325,50 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad. Celkem tak žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 3.289,50 Kč. Z uvedené částky má žalobkyně právo na náhradu 65,86 %, tj. 2.166,46 Kč.