44 C 301/2021-47 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 13. 9. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.520 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 27. 7. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku na základě předložení návrhu pojistné smlouvy žalovanému, který jej přijal zaplacením první splátky pojistného. Splatnost prvního pojistného byla stanovena nejpozději do 3. 8. 2020. První splátka pojistného byla uhrazena dne 13. 8. 2020 na účet žalobkyně s příslušným variabilním symbolem. I přesto, že první pojistné nebylo uhrazeno ve sjednaném termínu, žalobkyně pozdní platbu akceptovala, čímž byla uzavřena pojistná smlouva. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s ročním pojistným ve výši 5.952 Kč, splatným čtvrtletně ve výši 1.488 Kč. Ke dni 15. 4. 2021 došlo k zániku pojištění pro neplacení pojistného. Za období od 27. 1. 2021 do 15. 4. 2021 dluží žalovaný na pojistném částku 1.415 Kč, a dále 105 Kč za připojištění asistence M za období od 18. 8. 2020 do 26. 10. 2020 Celkem tedy žalovaný dluží na pojistném 1.520 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobnímu návrhu písemně nevyjádřil. 3. Na základě dokazování provedeného při jednání soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný s žalobkyní uzavřel pojistnou smlouvu [číslo]. V Návrhu smlouvy pojištění vozidel [číslo] podepsaném žalobkyní (na č.l. 4 spisu) je uvedeno následující:„ Pojišťovna Vám předkládá tento návrh pojistné smlouvy, jež můžete přijmout zaplacením pojistného ve výši uvedené v tomto návrhu do 3. 8. 2020 Smlouva bude uzavřena dnem zaplacení pojistného.“ Rovněž je v návrhu smlouvy uvedeno, že pojistné ve výši 1.488 Kč má být zaplaceno na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Z předloženého výpisu z účtu žalobkyně (na č.l. 19 spisu) vyplývá, že na bankovní účet žalobkyně č. [bankovní účet] byla dne 13. 8. 2020 v hotovosti vložena částka 1.488 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. Dle sdělení [právnická osoba], ze dne 1. 7. 2022 (na č.l. 35 spisu), složitel hotovosti není povinen u vkladu do částky 1.000 EUR předložit průkaz totožnosti, kamerové záznamy jsou archivovány maximálně po dobu 90 dnů a již nejsou k dispozici. Osobu, která provedla vklad v hotovosti na bankovní účet žalobkyně není možné identifikovat ani na základě stvrzenky ze dne 13. 8. 2020 (na č.l. 36 spisu). Z provedených důkazů soud nemá za prokázané, že by pojistné uhradil právě žalovaný. Nebylo tedy prokázáno, že by žalovaný uzavřel předmětnou pojistnou smlouvu zaplacením prvního pojistného (neboť nebylo prokázáno, že by první pojistné zaplatil právě žalovaný). Soud k tomuto pro úplnost dodává, že není vyloučeno, že v rámci prostředků komunikace na dálku mohl osobní údaje žalovaného (jméno, rodné číslo, adresa) žalobkyni sdělit někdo jiný, a tato jiná osoba pak mohla i zaplatit první pojistné (z provedeného dokazování neplyne, že by žalobkyně nějak ověřovala totožnost osoby, která s ní prostřednictvím komunikace na dálku jednala, resp. jednala se zprostředkovatelem pojištění [jméno] [příjmení]). 4. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 5. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 6. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odstavce 2 téhož paragrafu není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 7. Podle § 2759 odst. 1 občanského zákoníku neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Jak plyne z výše citované právní úpravy (zejména z § 2758 odst. 2 občanského zákoníku), pojistná smlouva uzavřená na dobu jednoho roku a delší vyžaduje písemnou formu, přičemž písemná forma je zachována, přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného. V případě nabídky a jejího přijetí zaplacením pojistného je tedy nezbytné, aby toto pojistné zaplatil pojistník. V projednávané věci nebylo ani přes výzvu dle § 118a o. s. ř. učiněnou na jednání dne 28. 6. 2022 prokázáno, že by první pojistné dle Návrhu smlouvy pojištění vozidel [číslo] zaplatil právě pojistník, tedy žalovaný. V řízení tedy nebylo prokázáno uzavření pojistné smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně tak nemá právo požadovat po žalovaném pojistné. Proto byla podaná žaloba v plném rozsahu zamítnuta. 9. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšný žalovaný by měl nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.