47 C 217/2021-33 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byl požadavek žalobce na zaplacení 3 349,13 Kč z titulu odběru elektřiny za dobu 10. 9. 2019 do 21. 5. 2020 (faktura s [variabilní symbol]), 100 Kč z titulu smluvní pokuty za prodlení se zaplacením shora citované faktury. Žalovaný se v řízení nevyjádřil. 2. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř.:„ V odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.“. 3. Žalobce dodával žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 30. 4. 2019 do odběrného místa žalovaného (na adrese [adresa]) pro potřeby domácnosti, a žalovaný na tomto odběrném místě elektřinu odebíral. Žalobce vyfakturoval žalovanému za odběr elektřiny za dobu 10. 9. 2019 do 21. 5. 2020 (faktura s [variabilní symbol]) částku 3 349,13 Kč a 100 Kč jako smluvní pokutu za prodlení s citovanou fakturou. 4. Při právním posouzení soud primárně aplikoval na vyúčtování elektřiny § 50 odst. 2 a § 28 odst. 2 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), kdy žalovaný porušil svou povinnost zaplatit za dodávku elektrické energie žalobci. V případě nezaplacených vyúčtování za odebranou elektřinu ve výši 3 349,13 Kč. Pokud jde o příslušenství pohledávky, to je požadováno podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, výše příslušenství pak vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud považuje žalobu za zčásti důvodnou, neboť žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o dodávce elektrické energie, žalobce se zavázal dodat energii a žalovaný se zavázal za dodanou energii zaplatit. 5. Pokud jde o částku 100 Kč, tak smluvní pokuta i s příslušenstvím byla výrokem III. tohoto rozsudku zamítnuta, a to s ohledem na následující. Ve smlouvě, v části označené jako„ Ostatní ujednání“, bylo uvedeno, že„ Zákazník je povinen zaplatit innogy smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této Smlouvy přesahující 10 dní.“. 6. Soud postupoval konzistentně a - ve shodě s např. rozsudkem ve věci 47 C 111/2019, 47 C 159/2019, 47 C 243/2020, 47 C 205/2020, 47 C 130/2020, 47 C 48/2020 - žalobu v části smluvní pokuty zamítl, pro absolutní neplatnost takové smluvní pokuty (§ 588 o. z. – zjevný rozpor s dobrými mravy), při aplikaci m. j. nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/2011. 7. Závěr o absolutní neplatnosti části smlouvy zakotvující smluvní pokutu potvrdil jako správný i odvolací soud - Krajský soud v Brně, a to v rozsudku z 6. 10. 2020 č. j. 37 Co 4/2020 – 79:„ …se odvolací soud jinak zcela ztotožňuje s dalšími právními závěry soudu I. stupně, především se závěrem o absolutní neplatnosti této části smlouvy pro rozpor s dobrými mravy dle § 588 o.z., přičemž odvolací soud rovněž souhlasí s tím, že soudem I. stupně citovaná judikatura ÚS ČR je nadále použitelná a pro daný případ přiléhavá…“ (obdobně rozsudek Krajského soudu v Brně z 19. října 2021 č. j. 37 Co 120/2021 – 76; rozsudek Krajského soudu v Brně z 16. listopadu 2021 č. j. č. j. 37 Co 192/2021 – 69 („ … ohledem na to, že v dané věci jde o spotřebitelskou smlouvu, tím spíše je nutno na ni klást, ve vztahu k její srozumitelnosti, zvýšené nároky, v dané věci jde především o smlouvu nedostatečně určitou – viz bod 24 odůvodnění a graficky klamavou…“); rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. října 2021 č. j. 37 Co 120/2021 – 76:„ Shodně se soudem I. stupně proto uzavřel, že ujednání o smluvní pokutě jsou absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy (§ 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) … vzhledem k charakteru smluv o sdružených službách dodávky elektřiny i plynu, které jsou svým charakterem smlouvami spotřebitelskými, je povinností žalobce, dodavatele, formulovat povinnosti ze smluv vyplývající jednoznačně a tomu uzpůsobit i formu smlouvy. Není-li ujednání ve smlouvách obsaženo dostatečně přehledně, jasně a zřetelně, nelze tuto vadu napravit jiným obecným odkazem.“). 8. Kupříkladu Krajský soud v Brně v rozsudku z 30. 9. 2020 č. j. 19 Co 164/2020-59 uvedl:„ 5. V projednávané věci žalobce vystupuje jako podnikatel a žalovaný jako příjemce nabízených služeb, jedná se o spotřebitelskou smlouvu. Pro spotřebitelské smlouvy obecně platí vyšší ochrana spotřebitele, která se projevuje už v samotném kontraktačním procesu. Spotřebiteli je v tomto případě nabízena k podpisu formulářová smlouva, její obsah, co se např. týče ujednání o smluvních pokutách, nemůže ovlivnit. 6. Smluvní pokuta není cenou služby, jedná se o sankci za porušení povinností, a to sankci smluvní. Účelem smluvní pokuty, jejíž právní úprava je obsažena v ust. § 2048 až 2052 o.z. jako jednoho ze zajišťovacích prostředků, je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce ke splnění smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou. Smluvní pokuta má funkci prevenční, reparační a sankční. Z nálezové judikatury Ústavního soudu (srovnej nález z 11. 11. 2013 sp. zn. I.ÚS 3512/11) plyne, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. Všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis. Zatímco tato nálezová judikatura spojovala za účinnosti úpravy před o.z. nesjednání smluvní pokuty v listině, na které spotřebitel připojuje svůj podpis s absolutní neplatností, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, o.z. vychází z odlišné koncepce, zakotvené v ust. § 1815 o.z. Podle nové úpravy soud k takovému (dříve absolutně neplatnému) ujednání nepřihlédne, ledaže sám spotřebitel se jeho aplikace dovolá. 7. Smlouva o sdružených dodávkách plynu, uzavřená dne 21.11.2017, mezi žalobcem coby podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem je koncipována tak, že strana označená jako 2/2, tj. druhá strana smlouvy, je psána větším písmem, jsou na ní identifikováni účastníci, adresa pro doručování, platební podmínky a smluvní a technické podmínky, tj. o jaký odběr se jedná, jaká produktová řada byla sjednána, v jakém odběrném místě a od kdy bude dodávka uskutečňována. Jedná se o smlouvu formulářovou, kde jsou vpisovány jen údaje týkající se zákazníka, výběru služby, odběrného místa a započetí dodávky. Na této straně smlouvy se nachází i kolonka pro podpis zákazníka.„ První strana smlouvy“, která vizuálně působí spíše jako obchodní podmínky a zcela nelogicky předchází konkrétním údajům o účastnících smlouvy, místě spotřeby apod., je psána velmi malým písmem, nejsou do ní uváděny žádné údaje za součinnosti zákazníka. Nazíráno pohledem průměrného spotřebitele tato vzbuzuje na první dojem představu, že se vůbec nejedná o první stranu smlouvy, že se jedná pouze o ujednání technického, nedůležitého charakteru, když všechny podstatné náležitosti smlouvy jsou uvedeny v části psané větším písmem, na straně, kde je smlouva podepsána, vzbuzuje dojem, že jsou v ní uvedeny údaje, kterým spotřebitel nemusí věnovat zvýšenou pozornost. Navíc, že se jedná o první stranu smlouvy, je lehce přehlédnutelné, neboť obě strany předmětné smlouvy jsou výrazně nadepsány Smlouva o sdružených službách dodávky plynu. Ujednání o smluvní pokutě není v textu přehledně uvedeno, není nijak zvýrazněno, je zahrnuto do části nazvané„ Ostatní ujednání“, zákazník není nikterak upozorněn na to, že tento závazek nad rámec závazku plynoucího ze smlouvy o sdružených dodávkách energií, na sebe přebírá, přestože např. cenovým podmínkám věnuje žalobkyně samostatný oddíl, a to za situace, kdy se jedná o smlouvu formulářovou, jejíž znění nemá možnost spotřebitel ovlivnit. V tomto směru neposkytuje dostatečnou informaci ani Informace pro zákazníka k návrhu smlouvy/dodatku (dále jen„ Informace“). Zákazník je sice informován, že případné smluvní pokuty mohou být zakotveny ve smlouvě/dodatku. Nicméně ani tady informace není uvedena přehledně, je zahrnuta do závěru textu odstavce, ve kterém je zákazník seznamován s jednotlivými složkami ceny. I samotná Informace je psána velmi malým písmem, hustým řádkováním. Smluvní pokuta přestože není součástí ceny služby, ale sankcí za nesplnění povinností zákazníka není uvedena např. v části věnované povinnostem zákazníka, Informace neobsahuje oddíl o tom, jaké povinnosti zákazníku nad rámec povinností ze zákona vznikají, pokud nesplní své smluvní povinnosti. Navíc pokud v Informaci je spotřebiteli dána informace o„ případné“ smluvní pokutě v rámci informace o ceně služby, zákazník by snad mohl případné ujednání o smluvní pokutě očekávat v logice struktury Informace koncipované dodavatelem maximálně v části nazvané Cenové podmínky, když sám podnikatel informaci o případné smluvní pokutě sám zahrnul do informace o ceně služby. Navíc smluvní pokuta není v rámci Informace pro zákazníka uvedena jako ujednání sjednávané formulářovou smlouvou vždy, ale jen jako ujednání případné. Informace tak navozuje dojem, že se nemusí v textu formuláře smlouvy vůbec vyskytovat. 8. Ujednán