47 C 235/2021-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 1 500 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů za odtah vozidla žalované ze dne 26. 8. 2020. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 2. V souladu s § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť se žalovaná nevyjádřila k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s navrhovaným postupem. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez jednání. 3. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Dne 26. 8. 2020 byl odtažen [značka automobilu] s [registrační značka] z ulice [ulice] v [obec], za účelem blokového čištění, neboť vozidlo stálo v místě, kde bylo dočasně zakázáno stání z důvodu blokového čištění, přičemž místo bylo označeno dopravní značkou o dočasném zákazu stání na den 26. 8. 2020. Odtah byl proveden obchodní společností [právnická osoba], na základě příkazní smlouvy č. 6/2016 z 8. 6. 2016. Z výpisu z Centrální evidence vozidel vyplynulo, že provozovatelem vozidla byla v době odtahu žalovaná. Náklady za zpětný odtah činí 1 500 Kč (viz usnesení schůze Rady [územní celek] č. R8/015 z 27. 2. 2019). Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalobní částky ve lhůtě do 14 dnů od doručení výzvy z 22. 9. 2020, která byla žalované doručena 23. 9. 2020. 4. Při právním hodnocení soud vycházel z § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění do 31. 12. 2020 (dále jen„ zákon o pozemních komunikacích“), kdy žalobce je vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území. Dále byl užit § 19a citovaného zákona:„ (1) Silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. V opatření obecné povahy silniční správní úřad stanoví rovněž přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu. (2) Dočasně zakázat nebo omezit stání nebo zastavení silničních vozidel na pozemních komunikacích podle odstavce 1 lze také opatřením obecné povahy vydaným na návrh, který musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat vymezení rozsahu zákazu nebo omezení zastavení nebo stání, jeho předpokládanou délku a popis skutečností prokazujících naplnění důvodu podle odstavce 1. (3) Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 10 dnů. Dotčenou osobou, která může k tomuto návrhu podávat námitky, je pouze vlastník a správce pozemní komunikace, jíž se má opatření týkat, a jde-li o opatření vydávané na návrh podle odstavce 2, také navrhovatel. Lhůta pro podávání námitek činí 10 dnů ode dne zveřejnění návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po dni vyvěšení. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, vydá silniční správní úřad opatření obecné povahy bez řízení o jeho návrhu a opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení. (4) Bylo-li dočasně zakázáno nebo omezeno stání nebo zastavení silničních vozidel podle odstavců 1 až 3, musí být příslušná dopravní značka na pozemní komunikaci umístěna a) nejméně 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení, nebo b) bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti opatření obecné povahy, není-li možné dodržet lhůtu podle písmene a). (5) Bylo-li opatření obecné povahy vydáno na návrh podle odstavce 2, zajišťuje umístění dopravního značení na pozemní komunikaci navrhovatel.“. Rovněž soud aplikoval § 19b citovaného zákona:„ (1) Je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. (2) Bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst. 2 navrhovatel…“ 5. V posuzovaném případě tak obchodní společnost pověřená žalobcem provedla odtah vozidla a navrácení vozidla, které stálo v místě, kde z důvodu blokového čištění byl dočasný zákaz stání ve smyslu § 19b odst. 2 zákona o pozemních komunikacích. V souladu s výše uvedenými ustanoveními vznikla povinnost hradit náklady odtahu provozovateli, tedy žalované. Výše nákladů na odtah vozidla činí částku 1 500 Kč. Příslušenství pohledávky vychází z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, žalobce stanovil čtrnáctidenní lhůtu k plnění žalovanému ve smyslu § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Výše úroků z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení. Ústavní soud při svém rozhodování několikrát dovodil, že u statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byly schopny kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musely využívat právní pomoci advokátů (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 13. 8. 2012 sp. zn. II. ÚS 2396/09, nález ze dne 13. 3. 2014 sp. zn. I. ÚS 2310/13 atd.). Žalobci tak nebyla přiznána náhrada nákladů řízení ve formě odměny advokáta, ale náklady řízení úspěšného žalobce (§ 151 odst. 3 o. s. ř.) se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále bylo přiznáno 200 Kč jako 2 paušální náhrady účastníka v souladu s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., kdy za předžalobní upomínku a žalobu náleží žalobci paušální odměna za každý úkon 100 Kč. 7. Rozsudek byl vyhotoven v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř., dle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 8. Podle § 140a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon (dále jen„ IZ“) účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Rozhodnutím o úpadku se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170). Není-li dále stanoveno jinak, v těchto řízeních nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku. Podle § 140b IZ nejde-li o řízení uvedená v § 140a, nelze v jiných soudních nebo rozhodčích řízeních po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, rozhodnout o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170); to neplatí, jde-li o pohledávky věřitelů na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka. K rozhodnutím vydaným v rozporu s tímto zákazem se v insolvenčním řízení nepřihlíží. 9. Zákazy uvedené v § 140a odst. 1 IZ a § 140b odst. 1 IZ se na uvedený případ nevztahují, neboť se jedná o pohledávku, která vznikla až po rozhodnutí o úpadku a po uplynutí lhůty pro přihlášky pohledávek a v řízení lze pokračovat a vydat rozhodnutí (konec konců srov. i komentář k § 140b IZ na ASPI od Mgr. Jana Kozáka). 10. Žalovaná sice je v úpadku. Nicméně Krajský sodu v Brně usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo] vyzval věřitele k přihlášení pohledávek ve lhůtě do 2 měsíců od zveřejnění rozhodnutí o úpadku, tj. do 18. 8. 2020. Žalobní pohledávka tak vznikla až po uplynutí citované lhůty k přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení, jde tedy o tzv. novou pohledávku a žalobce již nemohl přihlásit ž