48 C 56/2022-25 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15.000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 26. 10. 2007 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 15.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9.600 Kč prostřednictvím 40 týdenních splátek po 615 Kč za týden se splatností poslední splátky dne 1. 8. 2008. Žalovaný ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Žalobkyně se po žalovaném v tomto řízení domáhá zaplacení jistiny ve výši 15.000 Kč, dále zákonného úroku z prodlení z částky 15.000 Kč od 9. 8. 2008 do 18. 12. 2020 ve výši 23.992,21 Kč a úroku z prodlení v zákonem stanovené výši od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 26. 10. 2007 uzavřena smlouva o půjčce, na základě které byla žalovanému při jejím podpisu poskytnuta v hotovosti půjčka ve výši 15.000 Kč, kterou se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9.600 Kč prostřednictvím 40 týdenních splátek po 615 Kč se splatností 1. splátky 7. dne od data uzavření smlouvy a se splatností poslední splátky dne 1. 8. 2008. Majetkové a výdělkové poměry žalované pak vyplývají ze zákaznické karty ze dne 1. 8. 2007. Žalovaná ve lhůtě splatnosti půjčku právní předchůdkyni žalobkyně nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 pak byla pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o půjčce postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021 zaslaným mu doporučeně dne 1. 2. 2021. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván i prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 29. 7. 2021 zaslané mu právním zástupcem žalobkyně doporučeně dne 30. 7. 2021 na adresu [adresa žalovaného]. 6. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s § 3028 odst. 3 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen jako „občanský zákoník“) posuzoval daný závazkový vztah dle z. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen jako„ občanský zákoník.“), neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb. <i>7. Dle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>8. Dle § 517 odst. 1 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Dle jeho odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> 9. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do jistiny a co do části požadovaného příslušenství v podobě úroku z prodlení a částečně nedůvodná co do požadovaného příslušenství. 10. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl uzavřením smlouvy o půjčce závazkový právní vztah ve smyslu § 657 občanského zákoníku. Právní předchůdkyně žalobkyně své základní povinnosti dostála, když žalovanému dne 26. 10. 2007 poskytla v hotovosti půjčku ve výši 15.000 Kč; žalovaný ale nikoliv, když půjčku a její příslušenství nevrátil za podmínek a ve lhůtě ve smlouvě uvedené. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaný nerozporoval složení ani výši dlužné částky, neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud proto žalobě v rozsahu jistiny vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě žalované částky představované jistinou nevrácené půjčky ve výši 15.000 Kč, a to včetně jejího příslušenství v podobě úroku z prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., a to od 9. 8. 2008 do 18. 12. 2020 ve výši 14.428,86 Kč a od 19. 12. 2020 až do úplného zaplacení dlužné částky. 11. Žalobkyně se žalobou mj. domáhala i zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 15.000 Kč od 9. 8. 2008 do 18. 12. 2020 v celkové výši 23.992,21 Kč. Soud žalobkyní požadovaný úrok přepočítal a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je částečně nedůvodný. Úrok z prodlení z částky 15.000 Kč za období od 9. 8. 2008 do 18. 12. 2020 ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. činí částku 14.428,86 Kč a v této byl žalobkyni jako důvodný přiznán. V rozsahu rozdílu ve výši 9.563,35 Kč pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 12. Výrok o náhradě nákladů vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná jen částečně, když žaloba byla v části zamítnuta. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky 15.000 Kč s příslušenstvím a zaplacení částky 23.992,21 Kč. Co do zaplacení částky 9.563,35 Kč byla žalobkyně v řízení procesně neúspěšná. Žalobkyně tak byla procesně úspěšná co do 75,5 % předmětu řízení, a má proto po odečtení jejího neúspěchu od jejího úspěchu (75,5 % - 24,5 %) právo na náhradu nákladů řízení ve výši 51 %. 13. Náklady žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč, z odměny zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby po 300 Kč za úkon dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb., ze tří režijních paušálů po 100 Kč za úkon (převzetí a příprava věci, sepis výzvy a žaloby) dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 1.200 Kč ve výši 252 Kč, celkem tedy ve výši 2.452 Kč. 14. Žalobkyně tak má právo na náhradu nákladů řízení v částce 1.251 Kč.