49 C 11/2022-20 — Městský soud v Brně

Žalobce se domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 3.050 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částek a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že žalovaný se dne 6. 5. 2021 v 18.17 hodin (na lince [číslo] v zastávce [ulice]) a dne 18. 5. 2021 v 18.52 hodin (na lince [číslo] v zastávce [část obce], nádraží) na výzvu kontrolora dopravce ([žalobce]) neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný byl vyzván, aby jízdné a přirážku k jízdnému zaplatil dopravci. Výše přirážky k jízdnému byla v obou případech stanovena ve Smluvních přepravních podmínkách a činí 1.500,00 Kč. Výše jízdného v obou případech dle ceníku činila částku 25,00 Kč. Zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek. Za podmínek uvedených v ustanovení § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.): Žalovaný dne 6. 5. 2021 v 18.17 hodin a dne 18. 5. 2021 v 18.52 hodin využil služeb žalobce, na výzvu kontrolora žalobce se přitom neprokázal platným jízdním dokladem. O tom svědčí mj. Zápis o provedené přepravní kontrole, který žalovaný podepsal. Na této listině je rovněž uveden pokyn, že žalovaný má dlužnou částku zaplatit ve lhůtě třiceti dnů. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však žalobci nezaplatil ničeho. Mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazkový právní vztah uzavřením smlouvy o přepravě podle ustanovení § 2550 an. o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dopravci jízdné, vznikla žalovanému povinnost zaplatit vedle jízdného i přirážku k jízdnému. Nárok žalobce na zaplacení jízdného vychází z ustanovení § 2550 o. z. Nárok žalobce na zaplacení přirážky vychází z ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb. (v případě tramvaje a trolejbusu), § 18a zákona č. 111/1994 Sb. (v případě autobusu), § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a Smluvních přepravních podmínek. Příslušenství je představováno úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud plně úspěšnému žalobci (který doložil, že ve smyslu ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. žalovaného před podáním žaloby písemně vyzval k plnění) přiznal náhradu nákladů, které mu v řízení vznikly, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny zástupce žalobce ve výši 500 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za dva úkony právní služby po 200 Kč a jeden právní úkon po 100 Kč, dále paušální částky jako náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, jednoduchá výzva k plnění, a náhrady za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 168 Kč podle ustanovení § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 1.368 Kč žalobci zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).