53 C 170/2021-81 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 15. 12. 2021 domáhala určení, že vlastníkem pozemku v k.ú. [část obce], obec Brno, parc. [číslo] druh pozemku – zastavěná plocha a nádvoří, dosud zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno – město, na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], obec Brno (dále jen jako„ předmětný pozemek“) je Česká republika s tím, že příslušný s uvedeným pozemkem hospodařit je [anonymizováno]. Žalobkyně uvedla, že vlastnické právo k předmětnému pozemku nabyla na základě smlouvy, uzavřené dne [datum] s [jméno] [příjmení], kdy pozemek byl na žalobkyni převeden smlouvou o převodu nemovitosti za účelem výstavby sídliště [část obce] II. Za převod nemovitosti byla [jméno] [příjmení] vyplacena finanční náhrada. Tato smlouva však nebyla registrována tehdejším státním notářstvím [část obce], neboť k registraci nevznikla žalobkyni právní povinnost. Následně se proto předmětný pozemek stal předmětem dědického řízení po zemřelé [jméno] [příjmení]. Předmětný pozemek pak dle rozhodnutí nabyla pozůstalá dcera [jméno] [příjmení], a v dědickém řízení po [jméno] [příjmení] pak [jméno] [příjmení] rozhodnutím Státního notářství [okres] č.j. [číslo jednací] z 6. 10. 1986. [jméno] [příjmení] pak vlastnické právo k pozemku měl kupní smlouvou z 14. 2. 1995 převést na žalovaného. Žalovaný však takto nabýt vlastnictví nemohl, neboť v době uzavření kupní smlouvy nebyl [jméno] [příjmení] vlastníkem předmětného pozemku. Přesto na základě této kupní smlouvy došlo v katastru nemovitostí k zápisu žalovaného, jako vlastníka předmětného pozemku a následně byla duplicitně jako vlastník zapsána též žalobkyně. Platný právní titul k předmětnému pozemku má však pouze žalobkyně, když žalovaný své vlastnictví odvozuje od absolutně neplatného právního úkonu. Proto se tak domáhá určení vlastnictví k předmětnému pozemku touto žalobou, aby byla zapsaná duplicita vlastnictví odstraněna. Od duplicity zápisu v katastru nemovitostí pak žalobkyně též dovozuje svůj naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k předmětným pozemkům. Žalovanému, ani jeho právním předchůdcům dle žalobkyně nesvědčí dobrá víra ohledně nabytí předmětného pozemku, a na projednávanou věc je třeba použít předpisy účinné před nabytím nového občanského zákoníku. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Ve svém vyjádření uvedl, že předmětný pozemek byl součástí vynuceného vykoupení pozemků od rodičů manželky žalovaného, kteří odmítli vstoupit do družstva. Za pozemky sice obdržely finanční kompenzaci, ovšem nepřiměřeně nízkou. Po roce 1990 se rodina žalovaného pokoušela získat nějakou náhradu za vykoupené pozemky, ovšem neúspěšně. Pozemky však byly, i přes několik dědických řízení, zapsány ve vlastnictví dědiců. Dohodou dědiců byly pozemky převedeny na pana [příjmení], švagra žalovaného, který je následně převedl na žalovaného s tím, že by bylo možné pozemky prodat, a tím napravit křivdu způsobenou nuceným výkupem pozemků. Až následně, zhruba po 15 letech byl do katastru nemovitostí jako vlastník zapsán stát, který se s žalovaný začal o vlastnictví soudit. V době, kdy žalovaný pozemky kupoval tak byl v dobré víře (když vycházel ze stavu zapsaného v katastru nemovitostí), že jde o pozemky bez závazků, a proto se považuje za jejich vlastníka. Soudní řízení proběhlá ohledně jiných pozemků s prakticky stejným skutkovým základem považuje žalovaný za nespravedlivá a nesprávná. Na uvedený případ by se mělo dle žalovaného aplikovat ustanovení § 984 ohledně převodu vlastnického práva a § 631 občanského zákoníku ohledně promlčecí doby (myšlen zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – pozn. soudu). 3. Provedeným dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Na předmětném pozemku stojí bytový dům (který je součástí sídliště [část obce] II. na ulici [anonymizováno] v [obec]). K předmětnému pozemku jsou ke dni vyhlášení rozsudku zapsáni duplicitním zápisem jako vlastníci žalobkyně a žalovaný. Žalovaný je v katastru nemovitostí jako vlastník zapsán na základě kupní smlouvy ze dne 14. 2. 1995 s právními účinky vkladu ke dni 15. 2. 1995. Žalobce byl jako duplicitní vlastník pozemku zapsán na základě smlouvy ze dne 4. 7. 1977 (výpis z katastru nemovitostí k předmětnému pozemku, kolaudační rozhodnutí č. j. OV – [číslo] [spisová značka], potvrzení stavebního úřadu ze dne 29. 9. 1999, fotografie budov [adresa] na ulici [anonymizováno] v [obec]). 5. Právní předchůdkyně žalobkyně ([anonymizována tři slova]) uzavřela s [jméno] [příjmení] smlouvu o převodu nemovitosti, jejímž předmětem byl, mimo jiné, i předmětný pozemek. Smlouva byla uzavřena dne 4. 7. 1977 za stanovenou finanční náhradu. Účelem převodu pozemku, bylo dle smlouvy plánované vybudování sídliště [část obce] II (smlouva o převodu nemovitostí ze dne 4. 7. 1977). 6. Duplicitní vlastnické právo žalobkyně k předmětnému pozemku bylo katastrem nemovitostí zapsáno na základě podání ze dne 30. 3. 2009 (ohlášení změny práva v katastru nemovitostí za účelem provedení záznamu). 7. O provedení duplicitního zápisu vlastnického práva k předmětnému pozemku byli účastníci informováni dopisem ze dne 27. 4. 2009 (vyrozumění o duplicitním zápisu vlastnictví). 8. Dále soud zjistil, že předmětný pozemek byl zahrnut do dědického řízení po [jméno] [příjmení] a státní notářství [část obce] potvrdilo v rámci dědického řízení přechod vlastnictví pozemku na dceru zůstavitelky [jméno] [příjmení] a po smrti [jméno] [příjmení] byl předmětný pozemek opět zahrnut do dědického řízení a rozhodnutím státního notářství [část obce] byl potvrzen přechod pozemku na dědice zůstavitelky [jméno] [příjmení] (rozhodnutí státního notářství ze dne 1. 7. 1982, č. j. [číslo jednací] a rozhodnutí státního notářství ze dne 6. 10. 1986, č. j. [číslo jednací]). 9. Žalovaný, jako kupující, uzavřel dne 14. 11. 1995 s [jméno] [příjmení], jako prodávajícím, kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod předmětného pozemku do vlastnictví žalovaného. Ve smlouvě se uvádí, že prodávající je vlastníkem předmětného pozemku na základě rozhodnutí státního notářství ze dne 6. 10. 1986, č. j. [číslo jednací]. Prodávající dále ve smlouvě uvedl, že na převáděných nemovitostech (včetně předmětného pozemku) neváznou dluhy, břemena ani jiná omezení (kupní smlouva ze dne 14. 11. 1995). 10. Žalobkyně žalovaného vyzývala k řešení duplicitního vlastnictví nemovitosti tak, aby žalovaný uznal vlastnictví žalobkyně k předmětnému pozemku (výzvy ze dne 28. 5. 2009, 27. 7. 2009, 19. 3. 2021, předžalobní výzva ze dne 18. 6. 2021 a příslušné dodejky). 11. Z katastrální mapy k. ú. [část obce], ortofotomapy pro k. ú. [část obce], porovnání parcel katastru nemovitostí, kopie katastrální mapy ze dne 2. 9. 2009, žádosti o vyznačení duplicitního zápisu v katastru nemovitostí ze dne 22. 6. 2009, výkazu výměr podle katastru nemovitostí a geometrického plánu, leteckého snímku bloku bytových domů a kolaudačního rozhodnutí ze dne 26. 8. 1981 č. j. O [číslo] soud nezjistil pro projednávanou věc žádné rozhodné skutečnosti. 12. Po takto provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. 13. Soud vzal za prokázané, že [jméno] [příjmení] a právní předchůdkyně žalobkyně ([anonymizováno] socialistická republika) spolu dne 4. 7. 1977 uzavřely písemnou smlouvu, jejímž předmětem byl převod tohoto pozemku do socialistického společenského vlastnictví, a to za stanovenou úplatu, tento převod však nebyl až do roku 2009 zohledněn v katastru nemovitostí. Na předmětném pozemku byl po jeho převodu – v souladu s účelem smlouvy o převodu, vybudován bytový dům. Po smrti [jméno] [příjmení] byl pozemek zahrnut do pozůstalosti a na základě proběhlého dědického řízení byla jako vlastník do katastru nemovitostí zapsána [jméno] [příjmení]. Po smrti [jméno] [příjmení] došlo opět k zahrnutí předmětného pozemku do pozůstalosti a na základě proběhlého dědického řízení a dohody dědiců byl v katastru nemovitostí jako vlastník zapsán [jméno] [příjmení], který s žalovaným uzavřel dne 14. 2. 1995 smlouvu o převodu předmětného pozemku do vlastnictví žalovaného, a na základě této smlouvy též došlo k zápisu vlastnického práva žalovaného do katastru nemovitostí. Žalovaný i [jméno] [příjmení] si přitom byli vědomi (jak vyplývá i z vyjádření žalovaného), že [jméno] [příjmení] předmětný pozemek převedla na žalobkyni (jejího právního předchůdce) a že na pozemku byl vystavěn bytový dům. Žalobkyně se až v roce 2009 domáhala zapsání duplicitního vlastnictví k předmětnému pozemku, na základě smlouvy o převodu nemovitosti uzavřenou s [jméno] [příjmení], přičemž katastrální úřad tomuto návrhu vyhověl. Následně se žalobkyně kontaktovala žalovaného a vyzývala ho, aby uznal, že žalobkyně je jediným vlastníkem předmětného pozemku. Na tyto výzvy žalovaný nereagoval. 14. Soud dále účastníky poučil, že vzhledem ke skutečnosti, že mezi nimi již byly v minulosti vedeny dva spory o určení vlastn