55 C 128/2022-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 18. 3. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 625 Kč s příslušenstvím, to vše z titulu dluhu na pojistném za období od 19. 4. 2021 do 4. 7. 2021 vyplývajícím z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 18. 6. 2020 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. 2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne 19. 6. 2020 uzavřel právní předchůdce žalobce (společnost [právnická osoba]) jakožto pojistitel a žalovaný jakožto pojistník pojistnou smlouvu [číslo] týkající se životního pojištění. Pojistná smlouva byla uzavřena s účinností od 19. 6. 2020 a žalovaný se zavázal hradit měsíční pojistné ve výši 248 Kč. Žalovaný pojistné splatné dne 19. 4. 2021 neuhradil a dnem 4. 7. 2021, tj. dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného, došlo k zániku pojištění. O zániku pojištění, jakož i o dlužné částce, byl žalovaný vyrozuměn dopisem žalobce ze dne 2. 8. 2021. Mezi účastníky tedy od 19. 6. 2020 do 4. 7. 2021 trval pojistný vztah, ale žalovaný neuhradil za období od 19. 4. 2021 do 4. 7. 2021 řádně a včas pojistné. 5. Vzhledem k tomu, kdy právní poměr mezi účastníky vznikl, postupoval soud podle zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“). Výše úroku z prodlení se poté řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle ustanovení § 2783 odst. 1 občanského zákoníku, není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle ustanovení § 2783 odst. 2 občanského zákoníku, jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením pojistné smlouvy dle ustanovení § 2758 a násl. občanského zákoníku. V tomto závazkovém vztahu vystupoval právní předchůdce žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník. Žalovaný, ačkoli měl v období od 19. 6. 2020 do 4. 7. 2021 sjednáno pojištění, nezaplatil řádně a včas sjednané pojistné za období od 19. 4. 2021 do 4. 7. 2021 a tím porušil svoji základní povinnost vyplývající z uvedeného závazkového vztahu. Pokud jde o výši a složení dlužné částky, tyto žalovaný nijak nerozporoval. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by dlužnou částku žalobci zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 625 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostal se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit i úrok z prodlení. 10. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání – žaloba ze dne 18. 3. 2022) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu; částku 189 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.