55 C 80/2022-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 18. 10. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 800 Kč s příslušenstvím, a to jakožto dlužné přirážky k jízdnému, neboť žalovaný cestoval v níže uvedený den dopravním prostředkem právního předchůdce žalobce bez platného jízdního dokladu. 2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Z oznámení o závadách ze dne 8. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaný (ztotožněný Policií České republiky) dne 7. 2. 2021 při kontrole jízdenek ve vlaku [číslo] nepředložil na výzvu zaměstnance právního předchůdce žalobce (společnosti [právnická osoba]) platný jízdní doklad. Zaměstnanec právního předchůdce žalobce sepsal dne 7. 2. 2021 Potvrzení o nedodržení SPPO, stanovil pohledávku ve výši 800 Kč za přirážku a poučil žalovaného o možnostech úhrady této pohledávky. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 8. 2021 mezi společností [právnická osoba] jakožto postupitelem a žalobcem jakožto postupníkem byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. 5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o přepravě osob podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) jehož obsahem je závazek dopravce (právního předchůdce žalobce) přepravit cestujícího do místa určení a závazek cestujícího (žalovaného) zaplatit jízdné. Právní předchůdce žalobce své povinnosti dle uzavřené přepravní smlouvy splnil, žalovaný však své povinnosti porušil. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil právnímu předchůdci žalobce jízdné, vznikla žalovanému povinnost zaplatit vedle jízdného i přirážku k jízdnému. Nárok právního předchůdce žalobce na zaplacení jízdného vychází z ustanovení § 2550 obč. zák. Nárok právního předchůdce žalobce na zaplacení přirážky poté vychází z ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by dlužnou částku žalobci zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 800 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostal se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 obč. zák. povinen zaplatit i úrok z prodlení. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání – žaloba ze dne 18. 10. 2021) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu; částku 189 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.