62 C 24/2022-36 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou (místně nepříslušnému) Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 2. 12. 2020 domáhala zaplacení 29.861 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne 8. 10. 2015 s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem, s úrokovou sazbou 20,98 % ročně, odměnou za administrativní činnost, odměnou za hotovostní inkaso splátek a doplňkovou službou životního pojištění v celkové výši 16.168 Kč v 43 týdenních splátkách ve výši 376 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostal se do prodlení s platbou pravidelných splátek; na svůj dluh žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný dále dne 29. 1. 2016 uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 12.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem, s úrokovou sazbou 20,98 % ročně, odměnou za administrativní činnost, odměnou za hotovostní inkaso splátek a doplňkovou službou životního pojištění v celkové výši 19.393 Kč v 43 týdenních splátkách ve výši 451 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostal se do prodlení s platbou pravidelných splátek; na svůj dluh žalovaný neuhradil ničeho. 3. S účinností ke dni 6. 12. 2019 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“); žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, souhlas žalovaného se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 6. Dne 8. 10. 2015 byla mezi společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 910 Kč s úrokovou sazbou 20,98 % ročně, s odměnou za administrativní činnost ve výš 2.000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.000 Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 258 Kč, tj. celkem 16.168 Kč, v 43 týdenních splátkách ve výši 376 Kč. 7. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla dne 7. 10. 2015 vyplněna zákaznická karta žalovaného. Žalovaný uvedl, že žije v nájmu a nemá žádné nezaopatřené děti. Měsíční příjem žalovaného je tvořen mzdou ve výši 26.000 Kč. Měsíční výdaje žalovaného činí 19.200 Kč, z toho 10.100 Kč na bydlení, 3.500 Kč na výdaje domácnosti, 5.000 Kč na další splátky dluhů a 600 Kč na telefon. Z karty vyplývá, že totožnost žalovaného byla ze strany právního předchůdce žalobkyně ověřena předložením občanského průkazu, údaje uvedené žalovaným byly ověřeny výplatními páskami, pracovní smlouvou a nájemní smlouvou. 8. Dne 29. 1. 2016 byla mezi společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 12.000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 1.092 Kč s úrokovou sazbou 20,98 % ročně, s odměnou za administrativní činnost ve výš 2.400 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.600 Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 301 Kč, tj. celkem 19.393 Kč, v 43 týdenních splátkách ve výši 451 Kč. 9. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla dne 29. 1. 2016 vyplněna zákaznická karta žalovaného. Žalovaný uvedl, že od listopadu 2014 žije v nájmu s partnerkou, žalovaný má vyživovací povinnost k jednomu nezaopatřenému dítěti. Měsíční příjem žalovaného je tvořen mzdou ve výši 32.107,33 Kč a přídavky na děti ve výši 7.800 Kč. Měsíční výdaje žalovaného činí 20.384 Kč, z toho 10.100 Kč na bydlení, 7.500 Kč na výdaje domácnosti, 2.600 Kč na spoření (pojištění) a 184 Kč na další splátky dluhů. Z karty vyplývá, že údaje uvedené žalovaným byly ze strany právního předchůdce žalobkyně ověřeny výplatními páskami a nájemní smlouvou. 10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 byly pohledávky postoupeny na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávek informován dopisem ze dne 6. 12. 2019, kterým byl současně vyzván k zaplacení dluhu v celkové výši 29.861 Kč do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl odeslán dne 7. 1. 2020. 11. Předžalobní upomínkou ze dne 7. 5. 2020 žalobkyně žalovaného opětovně vyzvala k úhradě dluhu. 12. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 3 odst. písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“) se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 15. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy. 18. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. 19. V případě smlouvy o půjčce [číslo] i smlouvy o půjčce [číslo] žalovaný sice sdělil právnímu předchůdci žalobkyně přehled o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak ze zákaznických karet nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovaným byly ze strany právního předchůdce žalobkyně dostatečně ověřovány. Obě smlouvy o půjčce byly uzavřeny v krátkém časovém rozmezí 3 měsíců, při porovnání obou smluv vznikají značné nejasnosti. Při sjednávání smlouvy o půjčce [číslo] dne 7. 10. 2015 žalovaný neuvedl žádné údaje o nezaopatřeném dítěti a ani údaje o partnerce, se kterou by sdílel společnou domácnost. Při sjednávání smlouvy o půjčce [číslo] dne 29. 1. 2016 však žalovaný uvedl, že již od listopadu 2014 žije s partnerkou ve společné domácnosti a má povinnost vůči jednomu nezaopatřenému dítěti. Příjem žalovaného v období mezi uzavřením smlouvy o půjčce [číslo] smlouvy o půjčce [číslo] je výrazně odlišný (nárůst o více než 6.000 Kč), a to i přesto, že žalovaný nezměnil zaměstnání. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného při sjednání smlouvy o půjčce [číslo] právní předchůdce žalobkyně zahrnul do příjmů žalovaného i přídavky na dítě ve výši 7.800 Kč. Přídavky na dítě však nelze (i kdyby je žalovaný skutečně v této výši pobíral) považovat za příjem žalovaného, když tato dávka státní sociální podpory je určena na výchovu a výživu nezaopatřených dětí, nikoliv umořování dluhů jejich rodičů. 20. Přihlédnout je potřeba také k tomu, že právní předchůdce žalobkyně se zjevně ohledně výše výdajů spokojil s údaji tvrzenými žalovaným a tyto blíže neověřoval. Právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezkoumal, zda má žalovaný další dluhy a jaká je jejich skutečná výše, když při uzavírání smlouvy o půjčce [číslo] žalovaný uvedl, že hradí měsíční splátky ve výši 5.000 Kč, při sjednání smlouvy o půjčce [číslo] pak u