CS · EN DE FR brzy

63 C 30/2021-54 — Městský soud v Brně

ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2022:63.C.30.2021.1
Datum: 2022-12-08
Předmět: zaplacení 275 732 Kč s příslušenstvím - náhrada újmy
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 12 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 52 z. č. 262/2006 Sb.", "
["nemajetková újma""odpovědnost státu za škodu""peněžité plnění""výpověď z pracovního poměru""zadostiučinění / satisfakce""zastavení řízení"]
O co šlo: zaplacení 275 732 Kč s příslušenstvím - náhrada újmy (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 12 vyhl. č. 177)
1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 4.2.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobci částku 275.732 Kč s úrokem z prodlení od 3.12.2020 do zaplacení jako náhradu újmy způsobené nezákonným trestním stíháním, zahrnující náhradu nákladů za poskytnutou právní službu ve výši 55.060 Kč, náhradu nákladů cestovného ve výši 672 Kč, paušální náhradu za nezákonné trestní stíhání v prvním roce ve výši 20.000 Kč a zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 200.000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že usnesením [číslo jednací] ze dne 11.3.2019 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce, kterému bylo kladeno za vinu, že jako referent na úseku přestupků Městské [anonymizováno] [obec] měl svou nečinností způsobit promlčení odpovědnosti u jednoho obviněného za jednání mající vykazovat znaky přestupku. Uvedenému usnesení předcházely„ různé podivnosti“ a vše nasvědčovalo tomu, že cílem trestního stíhání bylo poškodit žalobce a odstranit jej z pozice referenta na úseku přestupků. Trestní řízení skončilo rozsudkem Městského soudu v brně ze dne 26.2.2020, č.j. [číslo jednací], kterým byl žalobce zproštěn obžaloby, neboť skutek kladený žalobci za vinu, není trestným činem, na což žalobce od samého počátku upozorňoval. Žádostí ze dne 2.6.2020 požádal žalobce žalovanou o újmy podle zákona č. 82/1998 Sb., a v zákonné 6 měsíční lhůtě žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuspokojila. Proto se žalobce obrátil se svým nárokem na soud. Protože dne 19.5.2021 uhradila žalovaná žalobci částku ve výši 448 Kč a dne 27.5.2021 uhradila žalovaná žalobci další částku ve výši 21.327,17 Kč, zahrnující úhrady za cestovné, odměnu advokáta a zmeškaný čas, vzal žalobce při jednání dne 14.4.2022 a podáním doručeným soudu dne 15.11.2022 svou žalobu částečně zpět – ohledně částky 448 Kč s úrokem z prodlení od 20.5.2021 a ohledně částky 21.327,17 Kč - a soud řízení v dotčené části dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. zastavil (výrok I.). 2. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Poukázala na skutečnost, že žalovaná v rámci předběžného projednání nároku uznala nezákonnost vydaného rozhodnutí, konstatovala porušení práv žalobce a vyslovila omluvu. Také poskytla žalobci odškodnění na náklady obhajoby za účelně vynaložené úkony, avšak neshledala důvod k navýšení odměny za právní zastoupení na dvojnásobek vzhledem k tomu, že úkony právní služby nepovažovala za mimořádně obtížné, nejednalo se o úkony, ke kterým by bylo třeba znalosti cizího práva, jazyka nebo se jednalo o úkony časově náročné. Konstatovala, že žalobce byl trestně stíhán pro trestný čin maření výkonu úřední osoby z nedbalosti a šlo tedy o druh trestní činnosti obecně nemající výrazně dehonestující charakter jako je např. u násilné trestné činnosti, nadto trestní řízení trvalo cca 1 rok, tedy dobu zcela přiměřenou. Žalovaná má za to, že konstatování porušení práva a omluva je dostačující, zákonem aprobovanou formou kompenzace. 3. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Ze spisu Policie České republiky, Městského ředitelství Policie [obec], vedeného pod spisovou značkou [anonymizováno] [číslo] a spisu Městského státního zastupitelství v [obec], vedeného pod spisovou značkou [spisová značka] bylo zjištěno, že usnesením ze dne 11.3.2019, [číslo jednací] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného z přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 26.3.2019 a žalobci bylo kladeno za vinu, že jako referent pro projednávání přestupků v přidělené přestupkové věci minimálně v době od 4.4.2018 neučinil z vlastní iniciativy žádný úkon ke zdárnému ukončení řízení, ačkoliv mu v tom nebránily žádné objektivní překážky a svou nečinností porušil zásadu rychlosti v činnosti správních orgánů a zmařil účel přestupkového řízení, neboť marným uplynutím promlčecí doby došlo k promlčení celé věci. Proti tomuto usnesení podal žalobce stížnost a usnesením Městského státního zástupce ze dne 15.4.2019, [číslo jednací] bylo napadené usnesení zrušeno a policejnímu orgánu bylo uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Usnesením ze dne 6.6.2019, [číslo jednací] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného z přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 21.6.2019 a žalobci bylo kladeno za vinu jednání popsané ve zrušeném usnesení ze dne 11.3.2019, [číslo jednací]. Žalobce se bránil trestnímu stíhání, které považoval za nezákonné a nedůvodné, jak je zřejmé z návrhu na zastavení trestního stíhání ze dne 24.9.2019, z obsahu listiny označené„ reakce na sdělení státního zástupce ze dne 26.9.2019“, ze dne 2.10.2019, dále„ reakce na sdělení státního zástupce ze dne 4.10.2019“, ze dne 9.10.2019, z„ žádost obviněného“ ze dne 30.10.2019, a námitky nedostatku místní a věcné příslušnosti policejního orgánu ze dne 31.10.2019. Obžalobou ze dne 13.11.2019 bylo žalobci kladeno za vinu, že jako oprávněná osoba v pozici referenta oddělení pro projednávání přestupků svou nečinností porušil zásadu rychlosti v činnosti správních orgánů a jako úřední osoba při výkonu své pravomoci z nedbalosti zmařil splnění důležitého úkolu, čímž spáchal přečin maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dle § 330 odst. 1 trestního zákoníku. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 26.2.2020, č.j. [číslo jednací] byl žalobce zproštěn obžaloby pro skutek tam popsaný, neboť tento není trestným činem. Rozsudek nabyl právní moci dne 21.3.2020. 4. Z výzvy k náhradě újmy za nezákonné trestní stíhání ze dne 2.6.2020, bylo zjištěno, že byla adresována žalované, která byla žalobcem vyzvána k náhradě újmy vzniklé nezákonným stíháním žalobce ukončeným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 26.2.2020, č.j. [číslo jednací], jímž byl žalobce zproštěn viny. Žalobce požadoval náhradu nákladů a hotových výdajů advokáta ve výši 37.060 Kč, náhradu cestovného a přepravného ve výši 672 Kč, paušální náhradu ve výši 20.000 Kč a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 200.000 Kč, celkem tedy 257.732 Kč. Tato výzva byla žalované doručena dne 2.6.2020, jak bylo zjištěno z listiny označené„ [celé jméno žalobce] – žádost o odškodnění“ ze dne 19.3.2021. Z obsahu stanoviska Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 17.5.2021, č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že ministerstvo spravedlnosti konstatovalo porušení práva v neprospěch žalobce a za nezákonné trestní stíhání vedené u Městského soudu v Brně pod spisovou značkou [spisová značka] se žalobci omluvilo. Dále konstatovalo, že omluvu považuje za přiměřenou, zákonem aprobovanou formu satisfakce, přičemž nesporným učinilo uplatněný nárok na náhradu jízdného ve výši 448 Kč. V listině označené„ Reakce na stanovisko ze dne 17.5.2021“ ze dne 20.5.2021, žalobce přijal omluvu žalované, nicméně se neztotožnil s tím, že se jedná o dostatečnou formu satisfakce, požadoval náhradu nákladů za právní zastoupení, přičemž úkony právní služby mají být zvýšeny na dvojnásobek vzhledem k jejich obtížnosti, protože obsahují prvky novosti situace bez předchozí judikatury (svévolný postup policejního orgánu aprobovaný dozorovým státním zástupcem). Ve stanovisku Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 25.5.2021, č.j. [spisová značka] učinilo ministerstvo spravedlnosti nesporným žalobcem uplatněný nárok na náhradu nákladů obhajoby ve výši 21.327,17Kč. 5. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že v roce 2017 odešel z oddělení, kde žalobce pracoval a z právního odboru bývalý vedoucí a„ ze strany nové vedoucí započal tzv. bossing“. Žalobci byl přidělen případ„ [příjmení]“, nová vedoucí – paní [příjmení]„ osoba bez právního vzdělání, která odnášela poštu, nosila poštu, dosáhla titulu Bc. na soukromé škole v [obec] a následně titul Ing. rovněž na placené soukromé škole“ - začala říkat, co má dělat a kdy. Přesto, že žalobce ve věci konal, obviněný se z nařízených ústních jednání omlouval, z toho důvodu komise nemohla zasedat a došlo k promlčení. Žalobce byl obviněn, že jako referent nekonal, má za to, že trestní stíhání bylo vedeno na objednávku, a důvod trestního stíhání byl toliko zástupný. Žalobce odmítl podepsat dohodou o ukončení jeho působení na úřadu a nato nastal proces, jak se zbavit úředníka, tzn., že zasedla rada, zrušila tabulkové místo, bylo rozhodnuto o nadbytečnosti žalobce a byla mu dána výpověď. Souběžně s tímto bylo vyhlášeno výběrové řízení na místa, které opustili kolegové žalobce. Po dobu trestního stíhání žalobce„ otravovali“ policisté v místě žalobcova bydliště, i když byl v pracovní neschopnosti, nutili jej, aby jezdil k výslechu nebo mu hrozili, že jej nechají předvést. Policisté chodili do žalobcova bytu a doručovali mu předvolání. To se stalo v době, kdy byl žalobce trestně stíhán a současně byl v pracovním poměru, 2x byl v [obec] volán k výslechu, poté mu policista sdělil, že i když je v pracovní neschopnosti, má vycházky a může tedy přijet do [obec]. V důsledku toho manželka žalobce nabyla dojmu, že si to„ policie přece nevycucala z prstu“, a byť ji žalobce přesvědčoval, že trestní stí

Citovaná ustanovení

§ 10 (177/1996 Sb.)§ (178/2018 Sb.)§ 52 (262/2006 Sb.)§ 330 (40/2009 Sb.)§ 15 (82/1998 Sb.)§ 7 (82/1998 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 151 (99/1963 Sb.)§ 96 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.