72 C 112/2022-55 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se na základě podaného návrhu na zahájení řízení domáhal vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 14.000 Kč s příslušenstvím, a to s tím, žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovanou byla dne 22. 2. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 14.000 Kč. Žalobce dále uvedl, že žalovaná se na základě uzavřené smlouvy zavázala právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky, které byly ze strany žalované převzaty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy, vrátit společně s úrokem vyčísleným žalobcem vzhledem ke sjednané době trvání smlouvy částkou ve výši 2.800 Kč, spolu s odměnou za administrativní činnost ve výši 2.800 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.600 Kč. Žalovaná se tak zavázala celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny společně s jednotlivými částkami odpovídajícími úhradám za služby vrátit právnímu předchůdci žalobce v 60 týdenních splátkách po 420 Kč počínaje dnem 1. 3. 2019, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena ke dni 17. 4. 2020. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně a včas ke dni 17. 4. 2020 zaplacena, byla nadále neuhrazená jistina úročena ode dne 18. 4. 2020 až do zaplacení sjednaným úrokem ve výši 19,03 % ročně, tak jak bylo mezi smluvními stranami ujednáno s odkazem na článek 1.4 smlouvy. Následně byla předmětná pohledávka na žalobce postoupena ze strany právního předchůdce žalobce, společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobce dále uvedl, že kromě zaplacení částky odpovídající dlužné jistině byla žalovaná povinna žalobci na základě uzavřené smlouvy zaplatit rovněž zbylou dosud neuhrazenou částku odpovídající dlužnému úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 773,31 Kč, dlužnému poplatku za administrativní činnost ve výši 2.800 Kč a dlužnému poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.946,69 Kč, kdy ovšem vyjma předchůdcem žalobce poskytnuté jistiny spolu s příslušenstvím není žalobcem zbylá částka na podkladě podané žaloby uplatňována. Žalobce tak požadoval po žalované zaplacení částky v celkové výši 14.000 Kč odpovídající dlužné jistině s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 2.020,35 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.061,67 Kč, spolu s úrokem ve výši 19,03 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a dále spolu se zákonným úrokem ve výši 10 % ročně z jistiny ve výši 14.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaná však dlužnou částku nezaplatila ani poté, co byla k její úhradě vyzvána prostřednictvím předžalobní výzvy. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 22. 2. 2019 poskytnul žalované peněžní prostředky v celkové výši 14.000 Kč, a to v hotovosti předané žalované při podpisu smlouvy. Žalovaná se oproti tomu zavázala v souvislosti s uzavřenou smlouvou vrátit poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobce v celkové výši 14.000 Kč společně s částkou představovanou úrokem za půjčené peněžní prostředky ve výši 2.800 Kč v podobě kapitalizovaného úroku, spolu s částkou odpovídající administrativnímu poplatku ve výši 2.800 Kč, s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.600 Kč, kdy dlužnou částku byla žalovaná povinna vrátit zpět žalobci prostřednictvím jednotlivých 60 týdenních splátek po 420 Kč, a to počínaje dnem 1. 3. 2019, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena ke dni 17. 4. 2020. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně a včas ke dni 17. 4. 2020 uhrazena, žalovaná se ocitla v prodlení, tudíž neuhrazená jistina byla ode dne 18. 4. 2020 nadále úročena úrokem ve výši 19,03 % ročně s odkazem na článek 1. 4 smlouvy, dle kterého byla žalovaná povinna vrátit zpět poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve sjednané úrokové sazbě. Žalovaná současně podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy dne 22. 2. 2019 převzala částku odpovídající poskytnutým peněžním prostředkům ve výši 14.000 Kč v hotovosti. Následně právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021, o čemž byla žalovaná vyrozuměna prostřednictvím oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021, které bylo předloženo žalobcem spolu s příslušným podacím lístkem. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky rovněž prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 13. 5. 2021 předložené spolu s dokladem o odeslání. 5. Dle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Právní poměr mezi stranami se dále řídí mimo jiné také ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 7. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 8. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 11. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Na podkladě skutkového stavu zjištěného na základě účastníky předložených listinných důkazů a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že s ohledem n