113 C 27/2022-43 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 25 032 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené nájemné za užívání bytu [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice], [obec]. Žalovaný tento byt užíval na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 1. 6. 2018, nájemní vztah zanikl ke dni 30. 4. 2020 v důsledku výpovědi žalobce. Žalovaný byt vyklidil až dne 15. 3. 2022. Dluh na nájemném za období od srpna 2021 do března 2022 žalovaný uznal, avšak dosud nezaplatil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 4. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Židenice, jehož součástí je stavba [adresa]. Uvedené je zřejmé z informace o pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Židenice. 5. Žalovanému byl přenechán do úplatného užívání byt [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice] v [obec]. Uvedené je zřejmé z nájemní smlouvy ze dne 1. 6. 2018. 6. Z listiny označené jako Evidence předpisu a plateb je patrné, z jakých složek žalovaná částka sestává a jakým způsobem byly započteny přeplatky za vyúčtování služeb za rok 2020 a 2021. 7. Žalovaný písemně uznal svůj dluh co důvodu a výše vůči žalobci, a to ve výši 29 076 Kč, což bylo zjištěno z listiny označené jako Uznání dluhu ze dne 15. 3. 2022. 8. Nájemní vztah zanikl v důsledku výpovědi ze strany žalobce, což vyplývá z výpovědi nájmu bytu ze dne 18. 12. 2019. 9. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 28. 1. 2021, č. j. soud zjistil, že žalovanému bylo uloženo předmětnou bytovou jednotku vyklidit. 10. Žalovaný byt užíval až do 15. 3. 2022, což vyplývá z protokolu o převzetí bytu dne 15. 3. 2022. Protokol je podepsán žalovaným a je v něm zaznamenána povinnost žalovaného poskytovat úplatu za užívání bytu až do 15. 3. 2022. 11. K úhradě částky ve výši 17 689 Kč byl žalovaný vyzván, což je zřejmé z výzvy ze dne 23. 11. 2022. 12. Dle ustanovení § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 13. Dle ustanovení § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 14. Dle ustanovení § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod příslušná ustanovení hmotného práva, shledal soud žalobou uplatněný nárok po právu a žalobě v celém rozsahu vyhověl. 16. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o nájmu bytu, na základě které byl žalovanému přenechán do úplatného užívání byt [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice] v [obec]. Tento byt žalovaný užíval i poté, co nájemní vztah skončil. Za celé toto období náleží žalobci nájemné. Žalovaný porušil svou povinnost, když úplatu za užívání bytu žalobci nehradil, svůj dluh co do důvodu a výše uznal. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 17. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení se splácením svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, vzniklo žalobci právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci úroky z prodlení, přičemž výše úroku z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť výše úroků z prodlení mezi účastníky sjednána nebyla. 18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1 202 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 002 Kč a 2 paušálních náhrad v celkové výši 200 Kč dle ustanovení § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky 254/2015 Sb. (výzva k plnění, žalobní návrh). Náklady na zastoupení žalobce advokátem soud nepovažoval za účelně vynaložené, a to s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi soudů (např. nález III. ÚS 2984/09, II. ÚS 376/12) – statutární města jsou dostatečně materiálně a personálně vybavena k tomu, aby mohla v soudním řízení hájit svá práva sama bez zastoupení advokátem.