115 C 230/2022-22 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou na soud dne 1. 12. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 36 857 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný na základě nájemní smlouvy užíval od 8. 7. 2021 byt [číslo] v domě na ulici [ulice a číslo] v [obec], jehož vlastníkem je žalobce. Mezi účastníky trval do 30. 6. 2022 nájemní vztah. Žalovaný však předmětný byt užíval i po skončení nájemního vztahu, tedy bez právního důvodu. V období září a říjen 2022 se tak bezdůvodně obohatil na úkor žalobce o částku 14 422 Kč (7 211 Kč x 2). Dále žalovaný nezaplatil žalobci za vyúčtování služeb za rok 2021 částku 22 435 Kč. Jelikož se žalovaný dostal s plněním dluhu do prodlení, požaduje žalobce i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem souhlasili za použití § 101 odst. 4 občanského soudního řádu). 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav 5. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], jehož součástí je bytový dům [adresa]. 6. Ze nájemní smlouvy [číslo] 2021 ze dne 8. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaný užíval od 1. 7. 2021 byt [číslo] o velikosti 3+1 v domě na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 30.6.2022. 7. Z výpočtového listu platného od 1. 4. 2022 soud zjistil, že nájemné za byt činilo 7 211 Kč (pronájem inventáře 161 Kč a smluvní nájem 7 050 Kč). 8. Z předžalobní upomínky ze dne 3.11.2022 soud zjistil, že žalovaný upozornil žalovaného na výši dluhu a vyzval jej k jeho zaplacení nejpozději do 7 dnů ode dne doručení výzvy. Dle doručenky byla výzva doručena žalovanému uložením na poště dne 7.11.2021. 9. Z vyúčtování služeb za období 2021 2021 a podpisové listiny soud zjistil, že žalovanému vznikl po provedeném vyúčtování nedoplatek na spotřebovaných službách ve výši 22 435 Kč splatný do 30.8.2022, vyúčtování bylo žalovanému předáno dne osobně dne 19.4.2022 10. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, přesto, že byl ze strany žalobce k zaplacení dluhu vyzván. Žalovaný nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 11. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 12. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). Podle ustanovení § 2201 se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2247 strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví zákon č. 7/2013, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Podle ustanovení § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný v období od 1. 7. 2021 do 30. 6. 2022 užíval předmětný byt na základě nájemní smlouvy, nezaplatil vyúčtování za služby za rok 2021 ve výši 22. 435 Kč, soud proto přiznal žalobci nárok na zaplacení částky ve výši 22. 435 Kč Kč z titulu dlužného nájemného. 14. Žalovaný v období září a října 2022 i nadále užívá předmětný byt, ačkoliv mu proto nesvědčí žádný právní důvod, a obohatil se tak na úkor žalobce o 14.422 Kč (7 211 Kč x 2). V případě užívání bytu bez právního důvodu pak výše bezdůvodného obohacení odpovídá peněžité částce vynakládané obvykle v daném místě a čase formou nájemného obdobného bytu, který by osoba, jež byt užívá, byla za obvyklých okolnosti povinna plnit dle nájemní smlouvy (viz např. rozhodnutí NS 28 Cdo 3612/2010). Soud proto z titulu bezdůvodného obohacení přiznal žalobci nárok na zaplacení částky v celkové výši 14 4228 Kč. 15. Z důvodu shora vyložených proto bylo žalobě zcela vyhověno; soud zavázal žalovaného, aby zaplatil žalobci plnění v celkové výši 36 857 Kč. Správnost žalované částky žalovaný nijak nerozporoval. 16. Protože žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud i tomuto požadavku žalobce vyhověl a přiznal mu vůči žalovanému právo na zaplacení příslušenství z titulu dlužného vyúčtování služeb od 1.9.2022, když splatnost vyúčtování byla stanovena do 31.8.2022 tj. od 1. 11. 2021. Příslušenství z titulu bezdůvodného obohacení soud přiznal od 15. 11. 2022 (tj. uplynutím 7 denní lhůty stanovené žalovanému ve výzvě k úhradě dluhu ze dne 3.11. 2022, která mu byla doručena fikcí dne 7. 11. 2022). 17. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 043 Kč Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 843 Kč a paušálními náklady žalobce dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu v celkové výši 200 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony po 100 Kč dle § 1 odst. 3 této vyhlášky.