115 C 238/2022-33 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 2. 11. 2022, doplněnou o podání ze dne 26. 1. 2023, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 38 111,01 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], byla dne 2. 9. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 28 000 Kč za úplatu v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 5 600 Kč s úrokovou sazbou 25,35 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 5 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 200 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku a celkové náklady v 60 pravidelných týdenních splátkách po 840 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, na svůj dluh uhradil pouze 11 400 Kč a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 28 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 810,50 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 635,90 Kč, úroku ve výši 25,35 % ročně z částky 28 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 2. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla dále dne 6. 6. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 14 000 Kč za úplatu v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 2 800 Kč s úrokovou sazbou 24,81 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku a celkové náklady v 60 pravidelných týdenních splátkách po 420 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, na svůj dluh uhradil pouze 12 200 Kč a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 10 111,01 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 218,80 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 665,26 Kč, úroku ve výši 24,81 % ročně z částky 10 111,01 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 111,01 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 3. S účinností ke dni 7. 1. 2022 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným na žalobce. 4. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 5. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. (žalobce s tímto postupem soudu souhlasil, žalovaný souhlasil za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř.). 6. Ze smlouvy ze dne 2. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 28 000 Kč za celkové náklady ve výši 22 400 Kč sestávající z úroku ve výši 5 600 Kč s úrokovou sazbou 25,35 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 5 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 200 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet v 60 týdenních splátkách po 840 Kč. 7. Z karty zákazníka ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 2. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaný v době žádosti o poskytnutí úvěru žil s rodiči, byl svobodný a neměl vyživovací povinnost vůči žádným osobám. V době žádosti o poskytnutí úvěru byl žalovaný zaměstnaný, čistý měsíční příjem činil 12 300 Kč Měsíční výdaje žalovaného činily 7 800 Kč (výdaje na bydlení 2 000 Kč, osobní výdaje 3 900 Kč, splátky úvěrů 1 900 Kč). Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byla ověřena výše příjmu žalovaného předložením pracovní smlouvy a výplatních pásek. 8. Ze smlouvy ze dne 6. 6. 2019 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 14 000 Kč za celkové náklady ve výši 11 200 Kč sestávající z úroku ve výši 2 800 Kč s úrokovou sazbou 25,35 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet v 60 týdenních splátkách po 420 Kč. 9. Z karty zákazníka ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 6. 6. 2019 soud zjistil, že žalovaný v době žádosti o poskytnutí úvěru žil s rodiči, byl svobodný a neměl vyživovací povinnost vůči žádným osobám. V době žádosti o poskytnutí úvěru byl žalovaný zaměstnaný, čistý měsíční příjem činil 12 300 Kč Měsíční výdaje žalovaného činily 7 500 Kč (výdaje na bydlení 2 000 Kč, osobní výdaje 4 000 Kč, splátky úvěrů 1 500 Kč). Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byla ověřena výše příjmu žalovaného předložením pracovní smlouvy a výplatních pásek. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 soud zjistil, že s účinností k témuž dni právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], postoupil své pohledávky za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském [číslo] [číslo] na žalobce. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému písemně oznámeno dne 3. 2. 2022. 11. Z předžalobní upomínky ze dne 14. 4. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce na existenci svého dluhu upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě. 12. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla účastníky zpochybňována. 13. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 18. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 19. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. 21. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností obou smluv o úvěru. Smluvní ujednání mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla svým charakterem spotřebitelskými smlouvami, neboť právní předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z po