115 C 5/2023-32 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 9. 2022, doplněnou o podání ze dne 28. 2. 2023, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 19 875 Kč spolu s příslušenstvím, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a se smluvní pokutou ve výši 4 230 Kč. Uvedl, že mezi účastníky byla elektronicky dne 17. 12. 2020 uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému částku 15 000 Kč. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce žalobce zjišťoval a ověřoval příjmy a výdaje žalovaného, jeho rodinné poměry a současně činil dotaz do registrů za účelem posouzení schopnosti žalovaného řádně splácet úvěr. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 4 875 Kč do 6. 5. 2021. Mezi účastníky byla ve smlouvě ujednána povinnost žalovaného hradit poplatky za úkony žalobce, mezi nimiž byla i povinnost žalovaného hradit poplatek 500 Kč za písemnou upomínku, resp. výzvu k úhradě. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dluhu byl žalobce oprávněn účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostal se do prodlení s platbou pravidelných splátek; vůči žalobci mu vznikl dluh sestávající z jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku ve výši 4 875 Kč, nákladů na upomínání ve výši 2 500 Kč (5xvýzva) a smluvní pokuty za období od 7. 5. 2021 do 5. 9. 2022 ve výši 7 290 Kč, která byl ponížena o úhradu žalovaného ve výši 3 060 Kč na částku 4 230 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci, resp. jejich zástupci, s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 4. Dne 17. 12. 2020 byla mezi účastníky prostřednictvím webových stránek www.coolcredit.cz uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalovanému ve prospěch jeho účtu uvedenému ve smlouvě č. [bankovní účet] poskytnuta částka 15 000 Kč (jak také plyne z potvrzení o platbě ze dne 17. 12. 2020). Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 875 Kč nejpozději do 16. 1. 2021, přičemž termín splatnosti mohl být na žádost žalovaného prodloužen. Žalovaný se zavázal hradit žalobci poplatek za zaslání písemné upomínky nebo výzvy k plnění ve výši 500 Kč za každý jednotlivý případ upomínání. Mezi účastníky byla rovněž pro případ prodlení žalovaného s úhradou zápůjčky sjednána povinnost žalovaného hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. 5. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce žalobce zjistil a ověřil výši příjmu žalovaného z výplatních pásek za období od dubna do června 2020. Náhledem do Centrální evidence exekucí bylo ze strany žalobce dále zjištěno, že vůči žalovanému nejsou vedeny žádné exekuce. 6. Dopisem ze dne 23. 4. 2021, 30. 4. 2021, 13. 5. 2021, 20. 5. 2021 a 27. 5. 2021 žalobce upomenul žalovaného o úhradu dlužné částky. Předžalobní upomínkou ze dne 27. 7. 2022 právní zástupce žalobce žalovaného opětovně vyzval k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost podání žaloby; předžalobní výzva byla odeslána dne 27. 7. 2022. 7. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla účastníky zpochybňována. 8. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 12. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 13. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 14. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. 16. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností smlouvy o zápůjčce. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou. 17. V posuzované věci žalovaný sdělil žalobci údaje o svém pravidelném příjmu a předložil žalobci výplatní pásky za období od dubna do června 2020. Stran příjmů žalovaného lze informace poskytnuté žalovaným považovat za žalobcem dostatečně ověřené. V rámci posouzení úvěruschopnosti však žalobce ověřoval pouze informace týkající se příjmu žalovaného. Ohledně pravidelných výdajů žalovaného se žalobce zjevně spokojil s prohlášením žalovaného. O tom ostatně svědčí i skutečnost, že k prokázání údajů o výdajích nepředložil žalovaný (a žalobce ani nevyžadoval) byť jediný doklad. Schopnost splácet úvěr, tzv. úvěruschopnost, přitom není dána pouze výší příjmů, ale také výší reálných výdajů. 18. Žalobce tedy postupoval zcela formálně bez toho, aniž by se alespoň pokusil ověřit zejména výdaje žalovaného. Pouhé konstatování, že žalovaný bude schopen řádně hradit úvěr, aniž je zřejmé, na základě jakých poznatků byly tyto údaje získány, proto nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Žalobce před uzavřením smlouvy o zápůjčce nepostupoval s odbornou péčí, když žádným způsobem neověřoval výdaje uvedené žalovaným. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018). 19. Žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalovanému zápůjčku v rozporu s § 86 z.s.ú. Neplatnost smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú. jakožto