116 C 113/2022-51 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 13. 11. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 12.030 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacených zápůjček, které byly žalovanému poskytnuty na základě smlouvy o půjčce ze dne 12. 6. 2014 a smlouvy o půjčce ze dne 2. 9. 2014. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel s žalovaným dne 12. 6. 2014 smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě smlouvy [číslo] byla žalovanému poskytnuta půjčka výši 5.000 Kč, přičemž převzetí peněžních prostředků žalovaný stvrdil podpisem smlouvy [číslo]. Žalovaný se zavázal vrátit v hotovosti formou 43 týdenních splátek ve výši 188 Kč celkovou částku ve výši 8.084 Kč. Tato částka byla tvořena půjčkou ve výši 5.000 Kč, poplatkem ve výši 2.955 Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 129 Kč. Poplatek ve výši 2.955 Kč představoval součet úroku ve výši 20,98 %, tj. částky 455 Kč, administrativního poplatku ve výši 1.000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.500 Kč Poslední splátka byla splatná ke dni 9. 4. 2015. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nesplácel, když uhradil celkem částku ve výši 5.760 Kč, kterou právní předchůdce žalobce v částce 3.144,43 Kč započetl na úhradu jistiny, v částce 455 Kč na úhradu úroku, v částce 1.000 Kč na úhradu administrativního poplatku, v částce 1.068,66 Kč na úhradu inkasního poplatku a ve zbývající částce 91,91 Kč na úhradu poplatku za životní pojištění. 5. Z karty zákazníka ze dne 12. 6. 2014 soud zjistil, že žalovaný ke dni uzavření smlouvy žil v podnájmu a měl jednu vyživovací povinnost k nezletilému dítěti (ročník 2013). Pracoval jako údržba golfového hřiště u označeného zaměstnavatele s měsíčním příjmem ve výši 17.500 Kč. Měsíční výdaje byly uvedeny v částce 10.400 Kč, kdy částka ve výši 4.700 Kč představovala nájem, částka 5.500 Kč výdaje domácnosti a částka 200 Kč náklady na telefon. Uvedené údaje byly dle zatrhnutých políček ověřeny občanským průkazem, výplatními páskami, výpisem z účtu a nájemní smlouvou. Žalovaný rozhodné době neměl uzavřeny žádné jiné smlouvy o úvěru či půjčce s právním předchůdcem žalobce ani žádnou jinou nebankovní společností. 6. Dne 2. 9. 2014 uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě smlouvy [číslo] byla žalovanému poskytnuta půjčka výši 8.000 Kč, přičemž převzetí peněžních prostředků žalovaný stvrdil podpisem smlouvy [číslo]. Žalovaný se zavázal vrátit v hotovosti formou 58 týdenních splátek ve výši 244 Kč celkovou částku ve výši 14.152 Kč. Tato částka byla tvořena půjčkou ve výši 8.000 Kč, poplatkem ve výši 5.920 Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 232 Kč. Poplatek ve výši 5.920 Kč představoval součet úroku ve výši 23,72 %, tj. částky 1.120 Kč, administrativního poplatku ve výši 1.600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč Poslední splátka byla splatná ke dni 13. 10. 2015. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nesplácel, když uhradil celkem částku ve výši 4.446 Kč, kterou právní předchůdce žalobce v částce 647,84 Kč započetl na úhradu jistiny, v částce 1.120 Kč na úhradu úroku, v částce 1.600 Kč na úhradu administrativního poplatku, v částce 1.005,27 Kč na úhradu inkasního poplatku a ve zbývající částce 72,89 Kč na úhradu poplatku za životní pojištění. 7. Z karty zákazníka ze dne 2. 9. 2014 soud zjistil, že žalovaný ke dni uzavření smlouvy žil v nájmu a měl jednu vyživovací povinnost k nezletilému dítěti (ročník 2013). Pracoval jako údržba golfového hřiště u označeného zaměstnavatele s měsíčním příjmem ve výši 17.500 Kč. Měsíční výdaje byly uvedeny v částce 10.600 Kč, kdy částka ve výši 4.500 Kč představovala nájem, částka 5.000 Kč výdaje domácnosti, částka 200 Kč náklady na telefon a částka 800 Kč představovala splátky na jinou půjčku u právního předchůdce žalobce. Uvedené údaje byly dle zatrhnutých políček ověřeny občanským průkazem, výplatními páskami, pracovní smlouvou a nájemní smlouvou. 8. Z předložené tabulky úhrad soud zjistil, že žalovaný obě smlouvy splácen nepravidelně platbami různé výše, přičemž poslední platba ve výši 200 Kč byla uhrazena dne 18. 9. 2018. 9. Žalovaný obě smlouvy uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], která zanikla v důsledku fúze sloučením dne 30. 6. 2016 s nástupnickou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] (dříve pod obchodní firmou [právnická osoba] a [právnická osoba]). Společnost [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] (pod dřívějším názvem [právnická osoba]) uzavřela s žalobcem předloženou Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, na základě které byly s účinností k témuž dni postoupeny obě pohledávky z právního předchůdce žalobce na žalobce. O změně v osobě věřitele byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, které bylo žalovanému odesláno dle předloženého podacího lístku dne 7. 1. 2020. 10. Žalovaný žalobci dlužné částky z obou smluv nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 7. 5. 2020, která byla žalovanému dle předloženého podacího lístku odeslána dne 10. 5. 2020. Žalobce tak požaduje na základě smlouvy [číslo] zaplacení jistiny ve výši 1.855,57 Kč, poplatků ve výši 468,43 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 703,30 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.840,52 Kč, úroku z prodlení od 7. 12. 2019 do zaplacení z částky 1.855,57 Kč a úroku z úvěru ve výši 20,98 % od 7. 12. 2019 do zaplacení z částky 1.855,57 Kč. Na základě smlouvy [číslo] se pak žalobce domáhá zaplacení jistiny ve výši 7.352,16 Kč, poplatků ve výši 2.353,84 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.479,19 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7.339,05 Kč, úroku z prodlení od 7. 12. 2019 do zaplacení z částky 7.352,16 Kč a úroku z úvěru ve výši 20,98 % od 7. 12. 2019 do zaplacení z částky 7.352,16 Kč. 11. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 14. Právní předchůdce žalobce uzavřel předmětné smlouvy jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením jednotlivých smluv s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného tak, jak mu ukládá § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že žalovaný dosahoval dostatečného příjmu z pracovního poměru v porovnání s jeho měsíčními výdaji a zůstával mu tak dostatek peněžních prostředků ke splnění závazků ze smluv. Soud tak nedospěl k závěru, že by uzavřené smlouvy byly v důsledku nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného neplatné. 15. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl však soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl uzavřením smluv o zápůjčce dle § 2390 a násl. občanského zákoníku závazkový vztah. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému dohodnuté peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč, resp. ve výši 8.000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu poplatky. Žalovaný však tuto svoji povinnost porušil, když nepravidelnými platbami v různé výši uhradil na smlouvu [číslo] částku 5.760 Kč a na smlouvu [číslo] částku 4.446 Kč. S ohledem na skutečnost, že v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. občanského zákoníku k postoupení pohledávek