14 C 176/2021-69 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 117 049 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 72 m2 (způsob využití ostatní komunikace), parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 516 m2 (způsob využití ostatní komunikace) v období od 30. 1. 2019 do 30. 6. 2021, které jsou zapsány u [katastrálního úřadu], [katastrálního pracoviště] na [list vlastnictví] pro [obec], [katastrální uzemí] [anonymizováno] [část obce] (dále jen„ předmětné pozemky“). Žalobce odůvodnil žalobu tím, že předmětné pozemky jsou veřejným prostranstvím, což vyplývá i z přípisu [obecního úřadu], [odboru] [anonymizována čtyři slova], č.j. [spisová značka] [rok] ze dne 25. 5. 2021. Žalobce doplnil, že předmětné pozemky jsou situovány v sídlišti [část obce] mezi ulicemi [ulice] a ulicí [ulice], přičemž se jedná o prostor mezi panelovými domy. Předmětné pozemky jsou ze zákona veřejným prostranstvím a jsou předmětem veřejného užívání. Užívání těchto pozemků mezi žalobcem jako jejich vlastníkem a žalovaným ([]) není smluvně upraveno a žalovaný vlastníkovi pozemků za jejich užívání nic nehradí, čímž mu vzniká bezdůvodné obohacení. Žalobce má nárok na zaplacení náhrady za omezení užívání předmětných pozemků z titulu bezdůvodného obohacení. Výši bezdůvodného obohacení žalobce vypočetl jako peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase za užívání obdobných věcí zpravidla formou nájmu. Žalobce vyzval žalovaného přípisem ze dne 1. 7. 2021 k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 117 049 Kč a lhůty k zaplacení byla určena nejpozději do 2. 8. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci doposud požadovanou výši bezdůvodného obohacení nezaplatil, tak se dostal do prodlení, a to od 3. 8. 2021 do zaplacení, protož žalobce požaduje po žalovaném rovněž zaplacení za příslušenstvím spočívající v zákonném úroku z prodlení. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný na obranu proti žalobě uvedl, že pokud jde o předmětné pozemky, tak se o veřejné prostranství nejedná. Žalovaný poukázal na zákon o definici veřejného prostranství, která je obsažena v ust. § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Podle této definice jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Z výše uvedené definice vyplývají znaky veřejného prostranství, a to a) demonstrativní vymezení veřejných prostor, b) volný přístup každému bez omezení bez ohledu na vlastnictví, c) obecné užívání prostoru. Žalovaný poukázal na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. I ÚS 2129/2019 němž soud uvádí, že veřejná prostranství zpravidla musí vykazovat užitnou hodnotu a potřebnost pro obecní život, které významem podstatně přesahují hranice bezprostředního okolí. Skutečnost, že pozemek je volně přístupnou sídlištní zelení, na jejímž zachování mají rezidenti z okolí zvýšený zájem, sama o sobě nepostačuje k tomu, aby byl pozemek zatříděn do zvláštní kategorie veřejných prostranství. Z ústavního hlediska ochrany vlastnického práva není nijak výjimečný stav, kdy pozemek, jehož praktické využití pro potřeby vlastníka je minimální (zejména v důsledku umístění a regulace jeho využití, včetně vyloučené zastavitelnosti), který však má přínos pro sousedství (estetický, funkční, ekologický či jiný), není veřejným prostranstvím ve smyslu příslušné právní úpravy. Naopak případné snahy vlastníka takového pozemku o prezentaci daného stavu jako nedovoleného omezení vlastnického práva bez náhrady z titulu (nedeklarovaného) veřejného prostranství je třeba podrobit i přezkumu z hledisek ekvivalentu tzv. vnuceného obohacení. Žalovaný rovněž poukázal ještě i na nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. Pl. ÚS 21/02. Žalovaný rovněž rozporoval vyčíslení výše bezdůvodného obohacení. Současně žalovaný zdůraznil, že je namístě zohlednit specifickou okolnost v projednávané věci a to, že žalobce nabyl vlastnické právo k předmětným pozemků v k. ú. [část obce] kupní smlouvou ze dne 25. 1. 2019 při vědomí charakteru a možnosti využití pozemků. Žalovaný v této kupní smlouvě, a to v čl. IV. odst. 1 Kupní smlouvy jako kupující prohlásil, že se seznámil se stavem předmětu převodu. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázán následující skutkový stav. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí - [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobce je vlastníkem předmětných pozemků. 5. Z přípisu [anonymizována dvě slova] ze dne 25. 5. 2021 soud zjistil a vzal za prokázáno, že předmětné pozemky jsou situovány ve stavební stabilizované ploše pro bydlení se stanoveným funkčním typem BC – plocha čistého bydlení. Pozemek [číslo] je situován v ochranném pásmu – ve stanoveném záplavovém území a je dotčen bezpečnostním pásmem plynovodu VTL. Z Regulativů [anonymizováno] pro uspořádání území (tvořící Přílohu [číslo] obecně závazné vyhlášky [] [číslo] o závazných částech [anonymizováno], v platném znění) a z výkresů [anonymizováno] vyplývají následující podmínky využití předmětného území: stavby a zařízení neuvedené v regulačních podmínkách jednotlivých typů jsou nepřípustné, s výjimkou komunikací a zařízení technické vybavenosti zajištujících pouze bezprostřední obsluhu předmětné funkční plochy, objektů zeleně, dětských hřišť a ostatních veřejných prostranství. Plocha stavební je část území převážně zastavená nebo určená k zastavení objekty, pro které je míra využití území a přípustnosti umístění objektů určitého druhu vyjádřena v regulačních podmínkách pro plochy stavební. Plocha stabilizovaná je dílčí část území, ve kterém se stávající účel ani intenzita využití nebude zásadně měnit. Za změnu se přitom nepovažuje modernizace, revitalizace a přestavba území za dodržení charakteru zástavby a indexu podlažní plochy (IPP), zástavba proluk a dostavba uvnitř stávajících areálů. BC plochy čistého bydlení – slouží bydlení (podíl hrubé podlažní plochy je větší než 80 %), pokud objekty v této ploše tvoří blokovou strukturu, požaduje se využití vnitrobloku pouze pro každodenní rekreaci zde bydlících obyvatel (tj. především pro zeleň a hřiště); tímto požadavkem se nevylučuje možnost umístění podzemních garáží pod terénem vnitrobloku za podmínek dále uvedených. Přípustné jsou: stavby bydlení (včetně domů s pečovatelskou službou) a jako jejich součást také obchody a nerušící provozovny služeb sloužící denním potřebám obyvatel předmětného území, jednotlivá zařízení administrativy. Podmíněné mohou být přípustné i jako monofunkční objekty, a to malá ubytovací zařízení do 45 lůžek za dále uvedených podmínek, nerušící provozovny obchodu, veřejného stravování a služeb, sloužící denní potřebě obyvatel předmětného území, stavby pro kulturní, sociální, zdravotnické, školské a sportovní účely, včetně středisek pro mimoškolní činnost za podmínky, že jejich provoz nenaruší obytnou pohodu v lokalitě. Dále bylo odkázáno na vyhlášku [] [číslo] Předmětné pozemky jsou součástí stabilizované plochy čistého bydlení a vzhledem k tomu, že veřejná prostranství jsou obecně přípustná ve všech funkčních plochách, jedná se podle vyhlášky k územnímu plánu a dle charakteru území o veřejná prostranství (volný prostor veřejné zeleně mezi bytovými domy). 6. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 7. 2021 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobce vyzýval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 117 049 Kč za užívání předmětných pozemků v období od 30. 1. 2019 do 31. 6. 2021 s tím, že žalobce požadoval provést úhradu do 2. 8. 2021. 7. Z odpovědi žalovaného na předžalobní výzvu ze dne 13. 7. 2021 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalovaný mimo jiné požádal, aby žalobce doložil znalecký posudek na stanovení obvyklého nájemného v daném místě a čase za užívání obdobných nemovitostí. Dále, že žalovaný zajišťuje podklady za účelem prověření předmětných pozemků s tím, že až bude mít podklady kompletní, může orgánům [žalovaného] předložit žádost žalobce k projednání. Vzhledem k tomu se nemůže doposud žalovaný vyjádřit k požadovanému plnění ve výši 117 049 Kč, ani provést úhradu. 8. Z kupní smlouvy ze dne 25. 1. 2019 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobce uzavřel dne 25. 1. 2019 jakožto kupující kupní smlouvu s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (jako prodávajícími) na základě, které nabyl předmětné pozemky za cenu 300 000 Kč. 9. Z listiny záměr nabytí pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] ze dne 15. 10. 2015 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalovaný, a to [], [obecní úřad], [odbor] [anonymizováno], dne 15. 10. 2015 sdělil mimo jiné ohledně předmětných pozemků, že [] [územní celek] na 38. schůzi konané dne 29. 9. 2015 nesouhlasila se záměrem nabytí pozemků do vlastnictví [žalovaného]. 10. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne 10. 11. 2021 a z výslechu znalce [titul] [jméno] [příjmení] soud zjistil a vzal za prokázáno, že znalec uvedl, že tržní nájemné za období od 30. 1. 20