16 C 171/2021-93 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobkyni částku 240.000 Kč s příslušenstvím, neboť dne 2.4.2001 došlo k uzavření smlouvy o stavebním spoření [číslo] to mezi žalobkyní, zastoupenou žalovaným jako jejím tehdejším zákonným zástupce a společností [právnická osoba] Touto smlouvou bylo zřízeno ve prospěch žalobkyně stavební spoření s cílovou částkou 240.000 Kč. Majitelkou spořené částky byla po celou dobu trvání stavebního spoření, jakož i po jeho ukončení žalobkyně, jak konstatoval Městský soud v Brně v řízení o vypořádání společného jmění manželů [příjmení]. Na základě dohody o ukončení smlouvy o stavebním spoření ze dne 19.6.2009 uzavřené mezi žalovaným jako zákonným zástupcem žalobkyně a společností [právnická osoba] byly finanční prostředky poukázány na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet] z titulu zákonného zástupce žalobkyně. Finanční prostředky však nebyly žalobkyni vyplaceny, a to ani na základě opakovaných výzev žalobkyně prostřednictvím právního zástupce. Žalovaný se tak tímto svým jednáním bezdůvodně obohatil o částku 240.000 Kč, která byla a stále je ve vlastnictví žalobkyně. 2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření se k žalobě navrhl její zamítnutí, neboť žalobu považuje za nedůvodnou a skutkově nepřesnou. Dohoda o ukončení smlouvy o stavebním spoření byla uzavřena mezi žalobkyní zastoupenou nikoli jen otcem, ale i matkou, jak vyplývá mimo jiné i z podpisu návrhu dohody. Naspořené prostředky ze smlouvy o stavebním spoření byly poukázány na účet žalovaného nikoli v částce 240.000 Kč jak tvrdí žalobkyně, ale toliko v částce 215.568,23 Kč. Žalovaný ve svém písemném vyjádření se k žalobě dále popřel, že by si naspořené peníze ze smlouvy o stavebním spoření ponechal a nepředal je žalobkyni, respektive její matce (bývalé manželce). Naspořené peníze spolu s penězi ze stavebního spoření sestry žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] mírně navýšené o úspory žalovaného, tento vybral dne 17.4.2012 v částce 80.000 Kč a dne 19.4.2012 v částce 400.000 Kč ze svého účtu a hotovost v celkové výši 480.000 Kč předal dne 19.4.2012 své tehdejší manželce - [jméno] [celé jméno žalobkyně], a to s ohledem na rozhodnutí opatrovnického soudu ve věci výchovy a výživy tehdy nezletilé žalobkyně a její sestry. Žalovaný dále namítl, že nedošlo k řádnému ukončení smlouvy o stavebním spoření a poukázal na poměrně bohatou judikaturu k dané problematice. Obecně ke stavebnímu spoření uvedl, že účastníkem uzavřené smlouvy o stavebním spoření je vedle stavební spořitelny i ten, na jehož jméno byla uzavřena smlouva a jemu z ní také vznikají práva a povinnosti. Rodiče v případě nezletilého dítěte jednají jako jeho zákonní zástupci a právní úkony za něj činí jeho jménem a na jeho účet. Peněžní prostředky na účtu vedeném stavební spořitelnou na základě smlouvy o stavebním spoření, však nejsou ve vlastnictví účastníka stavebního spoření v jehož prospěch byl účet zřízen, ale„ toliko“ jeho pohledávkou vůči stavební spořitelně, která svěřené peněžní prostředky využívá a je povinna za sjednaných podmínek je vyplatit účastníku stavebního spoření spolu s úroky, případně státní podporou. V případě ukončení (a vypořádání) stavebního spoření nezletilého nelze opomenout, že ustálená soudní praxe v době rozhodné se ustálila na názoru, že ukončení stavebního spoření není běžnou záležitostí a k perfekci právního úkonu je třeba schválení soudu, který jej schválí jen tehdy, je-li v zájmu zastupovaného nezletilého dítěte, což v daném případě nenastalo. K otázce promlčení práva dítěte z titulu odpovědnosti rodičů za správu jeho jmění žalovaný uvedl, že bezdůvodné obohacení získané plněním bez právního důvodu vzniká již samotným přijetí plnění, jak vyplývá i z judikatury Nejvyššího soudu ČR či nálezu Ústavního soudu s tím, že desetiletá objektivní promlčecí lhůta je zákonem spojena s úmyslným bezdůvodným obohacením. Ve vztahu k promlčení práva na náhradu škody lze tak uvést, že objektivní promlčecí doba začíná běžet od událostí, z nichž škoda vznikla, nebo-li od škodní události. Vzhledem k tomu, že vznik bezdůvodného obohacení a zásadně i případné škody se v daném případě datuje do roku 2009, uplatní se citovaný judikaturní závěry v plném rozsahu už zde, a to i tehdy, pokud by promlčecí doby ve vztahu k právům vzniklým z předmětného bezdůvodného obohacení a způsobené škody počaly běžet až po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, tj. po 1.1.2014 v tomto případě jde totiž přinejmenším o promlčení práva, která se řídí dosavadními právními předpisy. Jelikož jde o právo mezi zákonným zástupcem na straně jedné a nezletilým dítětem na straně druhé, promlčení do doby nabytí plné svéprávnosti žalobkyně nepočalo běžet ani neběželo a objektivní promlčecí lhůta tudíž počala běžet žalobkyní dnem 15.8.2017, přičemž tato již uplynula. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Na základě návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření ze dne 2.4.2001, jež podala žalobkyně jako účastník zastoupený zákonným zástupcem - žalovaným byl dne 19.4.2001 přijat návrh dne 2.4.2001 pod číslem smlouvy [bankovní účet], a to na částku 240.000 Kč, při měsíčním vkladu 1.500 Kč, při smluvním tarifu„ Pro mládež“. Na základě návrhu dohody o ukončení smlouvy o stavebním spoření [číslo] ze dne 19.6.2009 byla částka 215.568,23 Kč poukázána na bankovní účet žalovaného, vedený u ČSOB pod číslem [bankovní účet]. Z tohoto účtu byla dne 17.4.2012 vybrána částka 80.000 Kč a dne 19.4.2012 částka 400.000 Kč. 4. Z výslechu žalobkyně slyšené jako účastnice řízení soud zjistil, že žalovaný je otcem žalobkyně a tento se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, když nepřevedl na žalobkyni peníze ze stavebního spoření. S otcem žalobkyně žádnou dohodu ohledně získání peněz neuzavřela, rovněž nebyla uzavřena dohoda o případné splatnosti sporné částky. Vztahy mezi účastníky jsou napjaté a vylučuje možnost uzavření mimosoudní dohody. Stejný problém jako žalobkyně řeší i její sestra, které rovněž nebyly naspořené finanční prostředky vyplaceny. 5. Z výslechu žalovaného slyšeného jako účastníka řízení soud zjistil, že asi v roce 2001 se s tehdejší manželkou domluvil, že na obě dcery založí stavební spoření, neboť se jedná o finančně nejzajímavější spoření peněz s následným užitím na opravu střechy domu. Na dceru [jméno] bylo naspořeno celkem 235.000 Kč, na dceru [jméno] 215.000 Kč. Výběr peněz zařizovala manželka, která je převedla na účet žalovaného z důvodu výhodnějšího zhodnocení. V roce 2012 probíhalo rozvodové řízení mezi rodiči žalobkyně, kdy děti byly svěřeny do péče matky a tato vyzývala žalovaného k výběru peněz. Peníze byly vybrány a žalovaným předány v kuchyni matce žalobkyně, a to ve výši cca 480.000 Kč, neboť žalovaný trvá na tom, aby obě dcery rodičů získaly stejně vysokou finanční částku. Od předání peněz neexistuje žádný doklad. [příjmení] přibližně 480.000 Kč byla určena výhradně pro žalobkyni a její sestru a v žádném případě nesloužila na pokrytí finančního vyrovnání v rámci SJM. 6. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] soud zjistil, že tato je matkou žalobkyně a bývalou manželkou žalovaného. V roce 2009 byly peníze převedeny na účet manžela do ČSOB a následně do [příjmení], kde byl účet zcela vybrán a v rámci majetkového vypořádání svědkyně požadovala po žalovaném částku cca 2.000.000 Kč ponížit o peníze, které byly jejich dětí. K žádnému předání peněz však nedošlo a svědkyni není známo, jak bylo z penězi naloženo. 7. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 19.4.2012, pod č.j. xxx, jež nabyl právní moci dne 24.5.2012 soud zjistil, že byla soudem schválena dohoda rodičů, na základě které byla nezletilá [jméno] a nezletilá [jméno] svěřena do výchovy matky a otce se zavázal počínaje dnem 1.4.2012 přispívat na výživu nezletilé [jméno] částkou 4.000 Kč a na výživu nezletilé [jméno] částkou 3.250 Kč měsíčně. Ve stejném znění byla pak schválena i dohoda rodičů o výkonu rodičovské odpovědnosti pro dobu po rozvodu manželství rodičů žalobkyně. 8. Ve smyslu ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1.1.2014 se věc posuzuje podle dosavadních předpisů, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen o.z.) ve znění účinném do 31.12.2013, popřípadě podle zákona č. 94/1963 Sb., zákona o rodině, ve znění účinném do 31.12.2013, neboť jde o právní poměry vzniklé před 1.1.2014. 9. K věci samé soud uvádí následující. Na základě návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření ze dne 2.4.2001 uzavřela žalobkyně jako tehdy nezletilý účastník prostřednictvím zákonného zástupce - žalovaného smlouvu o stavební spoření čísla [číslo] s [právnická osoba] V době uzavření smlouvy o stavebním spoření byla žalobkyně nezletilou osobou, která je ze zákona oprávněna jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené, rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejímu věku (ust. § 9 o.z.). V případě právních úkonů, k nímž nemá žalobkyně jako nezletilá způso