17 C 69/2022-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 24.3.2022 se žalobce domáhal vyklizení bytu [číslo] o velikosti 3+1, nacházejícím se na 2. nadzemním podlaží domu na ulici [ulice a číslo] v [obec] [část obce], PSČ [PSČ], včetně sklepní kóje patřící k bytu zapsaný mna [list vlastnictví] u [katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště]. Předmětný byt žalovaní č. 1,2 užívají na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení dne 1.8.2016 Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 30.9.2021. Žalovaní č. 1,2 v současné době tedy užívají byt bez právního důvodu. 2. Žalovaní č. 1,2 se k podané žalobě vyjádřili tak, že uvedli, že v bytě stále jsou, splátkový kalendář neporušili, kdy se následně dostala žalovaná č. 1 do tíživé životní situace, neboť žalovaný č. 2 byl ve výkonu trestu a ona zůstala se 4 dětmi sama a pak onemocněna. Žalovaní č. 1,2 navrhli, aby soud rozhodl, že jsou ochotni dluh splácet. 3. Žalobce při jednání konaném dne 11.1.2023 žalobce doplnil své vyjádření k uzavřeným splátkovým kalendářům se žalovanými č. 1,2, kdy uvedl, že se byly uzavřeny dva splátkové kalendáře. První dne 4.4.2018 na částku 39.508 Kč se splátkami 2.500 Kč/měsíčn, tento byl hrazen částečně, kdy v souvislosti s tím, že žalovaný č. 2 byl převzat do výkonu trestu, bylo žalobci žalovanou sděleno, že se dostala do komplikované situace a bude mít omezené možnosti. V uvedené době opět nebylo další nájemné, vznikal nový dluh. Přesto byl dne 25.11.2019 uzařena druhý splátkový kalendář, a to na neuhrazenou část prvního splátkového kalendáře a nový dluh tj. celkem pro částku ve výši 103.611 Kč, kdy splátky byly stanoveny na částku ve výši 3.000 Kč měsíčně. Tyto splátky žalovaná č. 1 hradila průběžně, ale po splatnosti, po částech, neplnila podmínky. Následně však s ohledem na shora uvedené a ukončení nájemní smlouvy se žalobce rozhodl nájemní smlouvu už neprodloužit. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání, kdy toto bylo opakovaně rušeno a odročováno k žádostem žalovaných č. 1, 2, neboť žalovaní č. 1,2 nesouhlasili s postupem dle ust. § 115a os.ř. tj. s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaným č.1,2 bylo sděleno přípisem ze dne 7.11.2022, že soud konstatuje, že omluvy z jednání a s tím, spojené žádosti o odročení, jsou soudu zasílány bezprostředně před konaným jednání. Tento postup se jeví jako účelový s úmyslem oddálit příp. rozhodnutí soudu ve věci samé, která se týká vyklizení bytu [číslo] o velikosti 3+1 v domě na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Žalovaní č. 1,2 byli důrazně upozorněni na to, že bude-li se uvedené opakovat, bude soud jednat ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. ve Vaší nepřítomnosti z důvodu, že svým jednání ztěžujete postup řízení. Dále s ohledem na obsah spisu soud vyzýval žalovanou č. 1, a ve lhůtě 5 dní soudu doložila listiny, jimiž prokáže své tvrzení, že žalovaní č. 1,2 měli se žalobce uzavřen splátkových kalendář a tento řádně plnili a že žalovaná č. 1 vážně onemocněla. 5. Jednání ve věci samé se konalo dne 11.1.2023, kdy bezprostředně před jednáním byla soudu opětovně doručena v 8:06 hodin emailová zpráva od žalované č. 1, a to i za žalovaného č. 2, kdy se omluvili z důvodu nemoci, tento důvod doložen nebyl a nebylo žádáno o odročení jednání. Soud podanou omluvu vyhodnotil jako nevčasnou a nedůvodnou, a proto soud uvedeného dne jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaných č. 1, 2. 6. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. 7. Z částečného výpisu z katastru nemovitostí vč. popisu vybraných nemovitostí vzal soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytového domu [adresa] na pozemku p. [číslo] katastrální území [část obce], který je veden u [katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště] na [list vlastnictví]. 8. Z nájemní smlouvy ze dne 1.8.2016 vč. dodatku [číslo] ze dne 29.6.2017, dodatku [číslo] ze dne 26.9.2018, dodatku [číslo] ze dne 25.10.2019, dodatku [číslo] ze dne 1.4.2020, dodatku [číslo] ze dne 29.4.2021 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanými [číslo] jako nájemci. Předmětem smlouvy byl nájem bytu [číslo] o velikosti 3+1, nacházejícím se na 2. nadzemním podlaží domu na ulici [ulice a číslo] v [obec] [část obce], PSČ [PSČ], včetně sklepní kóje. Nájemní smlouva byla uzavřena s účinností od 1.8.2016 na dobu určitou do 31.7.2017 a dále dle dodatku [číslo] do 30.9.2018, poté do 30.9.2019 dle dodatku [číslo] kdy dále dodatkem [číslo] do 31.3.2020, dodatkem [číslo] byla nájemní smlouva prodloužena do 31.3.2021 a následně dodatkem [číslo] byla prodloužena do 30.9.2021. 9. Z evidenčního listu ze dne 22.3.2022 bylo zjištěno, že nájemné včetně služeb za užívání výše specifikovaného bytu bylo předepsáno ve výši 9.193 Kč, kdy nájemné činilo 5.378 Kč a služby 3.815 Kč. 10. Z výpisu z usnesení 68. schůze [anonymizována tři slova] [obec] [část obce] ze dne 10.11.2021 bylo zjištěno, že žalobce nesouhlasil s uzavřením nové nájemní smlouvy k bytu [číslo] se žalovanými č. 1,2. 11. Z dopisu ze dne 1.12.2021 [číslo jednací] vč. doručenky a dopisu ze dne 1.12.2021 [číslo jednací] vč. doručenky bylo zjištěno, že žalovaní č. 1,2 byli v souvislosti s ukončením nájemního vztahu vyzváni k vyklizení a předání bytu [číslo] v domě na ulici [adresa žalované a žalovaného], a to nejpozději do 31.1.2022, s tím, že žalovaní č. 1,2 byli upozorněni, že nájemní vztah skončil 30.9.2021, kdy do doby faktického předání a převzetí bytu jsou povinni hradit předepsané nájemné. Žalované č. 1 byl dopis doručen dne 6.12.2021, kdy jej osobně převzal, a to i za žalovaného č. 2 12. Z evidence předpisů a plateb ze dne 18.3.2022 bylo zjištěno, že žalovaní č. 1,2 za užívání předmětného bytu dlužili k uvedenému dni částku ve výši 106.956 Kč. V období od 20.2.2019 do 6.5.2020, kdy byl žalovaný č. 2 ve výkonu trestu bylo nájemné zaplaceno od 02/19-03/19, částečně za 04/19, dále poté od 09/2019 do 05/2020. 13. Z evidence předpisů a plateb ze dne 10.1.2023 bylo zjištěno, že žalovaní č. 1,2 za užívání předmětného bytu dlužili ke dni 31.12.2022 částku ve výši 185.942 Kč. V období od 20.2.2019 do 6.5.2020, kdy byl žalovaný č. 2 ve výkonu trestu bylo nájemné zaplaceno od 02/19-05/19, částečně za 06/19, dále poté od 09/2019 do 05/2020. 14. Výpis z CEO žalovaného č. 1,2 bylo zjištěno, že žalovaní č. 1,2 jsou manželé, kdy k trvalému pobytu na adrese [adresa žalovaného] [anonymizováno] a žalovaná č. 1 je hlášena k trvalému pobytu na adrese [adresa žalované a žalovaného]. Žalovaní č. 1,2 jsou rodiči 4 dětí, a to [jméno], [datum narození], [jméno], [datum narození], [jméno] [datum narození] a [jméno] [datum narození]. 15. Výpis z CEV u žalovaného č. 2 bylo zjištěno, že byl ve výkonu trestu v období od 20.2.2019 do 6.5.2020, předtím od 3.4.2006 do 11.3.2008. 16. Z výše uvedených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaným č. 1,2 vzniklo k předmětnému bytu právo nájmu, sjednané na dobu určitou do 30.9.2021, přičemž vlastníkem domu, v němž se byt nachází, je žalobce. Nájem bytu skončil uplynutím doby nájmu. 17. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 18. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanými č. 1,2 vznikl nájemní vztah ve smyslu ustanovení § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ). V tomto závazkovém vztahu vystupovali žalobce jako pronajímatel a žalovaní č. 1,2 jako nájemci. Nájem bytu zanikl uplynutím doby dne 30.9.2021. Ode dne následujícího žalovaní č. 1,2 užívají předmětný byt bez právního důvodu. Soud proto žalobě ve smyslu ustanovení § 1040 NOZ v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovaným č. 1,2 povinnost předmětný byt vyklidit a předat jej žalobci. 19. Jde-li o žalobu na vyklizení bytu, byla soudní praxe usměrněna stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. Cpjn 6/2009, uveřejněným pod č. 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle něhož skutečnost, že výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení bytu (nebo nemovitosti sloužící k bydlení) je uplatňován v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů dále jen obč. zák.), se podle okolností daného případu projeví buď určením delší než zákonné lhůty k vyklizení (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), vázáním vyklizení na poskytnutí přístřeší či jiného druhu bytové náhrady, nebo i zamítnutím žaloby (pro tentokrát). Na tyto závěry navázal Nejvyšší soud i při řešení obdobných věcí (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2012, sp. zn. 26 Cdo 915/2011 - ústavní stížnost podanou proti citovanému rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 13. 12. 2012, sp. zn. I. ÚS 2569/12 - a ze dne 18. 7. 2012, sp. zn. 26 Cdo 1531/2