18 C 247/2022-63 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 23.6.2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 14.149,02 Kč s příslušenstvím z důvodu, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do limitu 12.000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet a z vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru hradit úrok ve výši 16,90% ročně, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5% ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 600 Kč měsíčně. Žalovaný čerpal až do limitu 12.000 Kč, nehradil však splátky řádně a včas, žalovaný byl vyzván k úhradě splátek do splatnosti nejpozději do 24.9.2021, dluh však neuhradil, právní předchůdce žalobce proto úvěr zesplatnil ke dni 24.9.2021. Pohledávka byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2021 s účinností od 1.12.2021, kdy pohledávka k tomuto dni činila celkem 15.348,85 Kč a skládala se z jistiny úvěru ve výši 11.999,70 Kč, úroku z úvěru 989,90 Kč, úroku z prodlení do 1.12.2021 209,93 Kč a poplatku ve výši 2.149,32 Kč. Od postoupení pohledávky nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů. 4. Ohledně skutkového stavu věci vzal soud na základě listinných důkazů za prokázáno, že [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) a žalovaný uzavřeli dne 1.9.2019 smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ předmětná smlouva o úvěru“), na základě které žalovaný získal možnost čerpat úvěr do výše úvěrového limitu 12.000 Kč, a to jak úvěr spotřebitelský s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, dále se dohodli, že úvěr a úroky z úvěru bude žalovaný splácet v rámci pravidelných měsíčních splátek ve výši 5% ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 600 Kč do 20. dne každého kalendářního měsíce, splátka bude hrazena inkasem ze splátkového účtu v den splatnosti. Dále si v předmětné smlouvě o úvěru účastníci dohodli 16,90% úrok, pořadí placení splatných pohledávek, další ceny v souvislosti s úvěrem. Žalobce soudu dále doložil ceník právního předchůdce žalobce pro bankovní obchody a obratovou historii, ze které vyplývá, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když k 1.12.2021 činí dlužná jistina 11.999,70 Kč, úroky 989,90 Kč, poplatky 2.149,32 Kč a úroky z prodlení 209,93 Kč. K posouzení úvěruschopnosti klienta žalobce předložil zprávu právního předchůdce žalobce, ze které vyplývá, že žalovaný uvedl příjem ve výši 23.000 Kč, banka ověřila pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. Dále došlo k ověření předchozí splátkové morálky žalovaného, z historie v interní evidenci klientů bylo ověřeno, že žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace, příjem žalovaného byl vyhodnocen jako dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů, kdy po odečtení nového splátkového zatížení žalovanému zbylo 9.830 Kč k pokrytí životních nákladů. Přípisem ze dne 25.9.2021 právní předchůdce žalobce sděluje, že od 24.9.2021 je celá zbývající částka úvěru splatná, dluží 14.976 Kč. Žalobce dále doložil výzvu k úhradě dlužné částky právním předchůdcem žalobce ze dne 23.8.2021 spolu s doklady o odeslání, dále doložil smlouvu o postoupení pohledávek se seznamem postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty a oznámení o postoupení pohledávky žalovanému ze dne 15.12.2021 spolu s dokladem o odeslání. Žalobce také doložil výzvu předžalobní ze dne 20.4.2022 spolu s dokladem o odeslání. 5. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé. 6. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 7. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 8. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá. 9. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 10. Podle § [číslo] odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. 11. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 13. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne 1.9.2019 předmětnou smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z., na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému možnost čerpat peněžní prostředky až do limitu 12.000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek po 600 Kč měsíčně a hradit sjednaný úrok ve výši 16,90% ročně. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je spotřebitelem, musel soud hodnotit smlouvu jako spotřebitelskou podléhající ust. § 1810 a násl. o.z. a především zákonu o spotřebitelském úvěru. Z doložených listin soud dovodil, že právní předchůdce žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný řádně neplnil své povinnosti z úvěru, nesplácel řádně a včas, na výzvy k úhradě nereagoval, proto právní předchůdce žalobce rozhodl o okamžité splatnosti dluhu. Následně došlo k postoupení pohledávky na žalobce, žalovaný již více neuhradil. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný dluží na jistině částku 11.999,70 Kč, na poplatcích 2.149,32 Kč, na kapitalizovaném úroku z úvěru částku 989,90 Kč (do 1.12.2021) a na kapitalizovaném úroku z prodlení do stejného data částku 209,93 Kč. Příslušenství (kapitalizované i další navazující) je odůvodněno ust. § 1970 o.z. a vl. nař. č. 315/2013 Sb. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 15. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšný žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení, které u něj spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, v nákladech za právní zastoupení ve věci, které sestávají ze tří úkonů právní služby po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, výzva, žaloba), 3x paušál režijních výloh po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. § 14b, když další přípis žalobce soud nepovažuje za úkon, tato tvrzení měla být obsažena již v žalobě, v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% daň z přidané hodnoty, celkem náklady řízení žalobce představují částku 2.252 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému zaplatit tyto náklady řízení žalobce k rukám jeho advokáta.