20 C 116/2023-26 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 6. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 52 947,41 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 9. 9. 2020 uzavřena smlouva o nájmu bytu, na základě níž byla žalovanému přenechána k užívání bytová jednotka [číslo] o výměře 43,4 m2, umístěná v budově na pozemku p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [část obce]. Žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 14 000 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 2 828 Kč měsíčně, a to nejpozději do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. Žalobce zvýšil nájemné o 448 Kč a zálohu na služby o 21 Kč od 31. 5. 2021. Nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou do 30. 9. 2021. Žalobce žalobou požaduje náhradu ve výši ujednaného nájemného dle § 2295 občanského zákoníku za srpen 2021 ve výši 14 448 Kč, za září 2021 ve výši 14 448 Kč, za úklid bytu ve výši 2 686,20 Kč, nedoplatek na vyúčtování energií za rok 2021 ve výši 21 057,21 Kč, navýšení nájemného dle meziročního nárůstu za období od 1-6/ 2021 ve výši 308 Kč. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. 5. Z nájemní smlouvy ze dne 9. 9. 2020 soud zjistil, že žalobce přenechal byt [číslo] k užívání žalovanému. Žalovaný se zavázal za užívání bytu platit žalobkyni nájemné ve výši 14 000 kč měsíčně a zálohy na služby. Nájemné mělo být hrazeno nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, za který je nájemné hrazeno. 6. Fakturou [číslo] ze dne 9. 5. 2022, splatnou dne 29. 5. 2022, byly žalované vyúčtovány energie a ostatní služby za rok 2021 s tím, že po odečtu uhrazených záloh činil nedoplatek 21 057,21 Kč. Fakturou [číslo] ze dne 18. 10. 2021, splatnou dne 7. 11. 2021, byly žalované vyúčtovány úklid bytu č. A602 s tím, že dlužná částka je 2 686,20 Kč. 7. Předžalobní výzvou ze dne 24. 5. 2022 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky. Předžalobní výzva byla předána k poštovní přepravě dne 7. 6. 2022. 8. Podle § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 9. Podle § 2247 občanského zákoníku strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. 10. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný dluží žalobci nájemné za srpen 2021 ve výši 14 448 Kč, za září 2021 ve výši 14 448 Kč, za úklid bytu ve výši 2 686,20 Kč, nedoplatek na vyúčtování energií za rok 2021 ve výši 21 057,21 Kč, navýšení nájemného dle meziročního nárůstu za období od 1-6/ 2021 ve výši 308 Kč. 12. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky, rozhodl soud o její povinnosti uhradit úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku). 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představuje soudní poplatek ve výši 2 118 Kč a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou představovány sazbou mimosmluvní odměny dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 220 Kč za jeden úkon právní služby, za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), dále náhrada hotových výdajů po 300 Kč za 3 úkony právní služby podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč a 21 % DPH. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 896 Kč.