29 C 146/2023-34 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 61 178,48 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla k posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, že, co se týká konkrétně výdajů žalovaného, zjistila výdaje na podkladě „interních informací banky“, „statistických údajů“ a „aktuálních údajů životních a normativních nákladů“. Poté dne , datum, žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu, kdy žalobkyně jednala jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., a Ceník , právnická osoba, . (dále jen „podmínky a ceník“), které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto se zavázala žalobkyně poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do limitu 50 000 Kč (tzv. revolvingový úvěr), bez ujednání účelu, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 16,9 % ročně, popřípadě ceny za služby dle ceníku, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednaného úvěrového limitu, vždy 20. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem, ve kterém byla smlouva uzavřena, inkasem z účtu. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že dostane-li se žalovaný do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se splacením více než 2 splátek, má žalobkyně právo prohlásit celý úvěru za okamžitě splatný a žalovaný je povinen zaplatit celkovou do té doby vzniklou dlužnou částku ve lhůtě dle písemné výzvy, která nebude kratší než 3 dny. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, jak budou plnění žalované použita (započtena). Žalobkyně poskytla žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky a tato je čerpala. Žalobkyně plnění žalované použila (započetla) tak, jak je specifikováno v podkladech pro soudní jednání, na které odkázala. Žalovaná však nezaplatila řádně a včas. Žalobkyně upomenula žalovanou k zaplacení dlužných splátek ve lhůtě. Žalovaná však nezaplatila. Žalobkyně proto prohlásila úvěr za splatný ke dni , datum, a písemně výzvou ze dne , datum, , která byla podána téhož dne na poštu, vyzvala žalovanou k zaplacení částky ve lhůtě. Žalovaná však nezaplatila. Celková dlužná částka činí 61 178,48 Kč sestává z jistiny 49 004,40 Kč s úrokem ve výši 6 503,10 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 3 870,98 Kč a cen 1 800 Kč, blíže specifikovaných v podkladech pro soudní jednání, na které žalobkyně odkázala. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, , podanou na poštu dne , datum, . Žalovaný však ani tehdy nezaplatil.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.).Soud na základě účastníky předložených listinných důkazů posouzení úvěruschopnosti z , datum, , přiznání k dani z příjmu z , datum, , smlouvy o revolvingovém úvěru z , datum, , výpisu z knih z , datum, , rozhodnutí o okamžité splatnosti z , datum, , poslední výzvy z , datum, , aktualizovaného stavu úvěru z , datum, , seznamu splátek úvěru z neuvedeného data, přehledu poplatků z , datum, , přehledu úroků z , datum, , výzvy k úhradě z , datum, , výzvy k úhradě z , datum, , stavu úvěru z , datum, a podkladů pro soudní jednání z neuvedeného data zjistil, že skutečnosti tvrzené žalobkyní, ze kterých mělo vyplynout, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, nenastaly, respektive ne všechny, když, co se týká konkrétně výdajů žalovaného, zjistila výdaje na podkladě „interních informací banky“, „statistických údajů“ a „aktuálních údajů životních a normativních nákladů“, kromě toho, že není jasné, o co přesně jde a co přesně z nich zjistila, tak již dle typu tyto podklady nestačí, musí jít o podklady konkrétních skutečných výdajů, Navíc je zřejmé, že žalovaný žalobkyni poskytl informaci, že nic nesplácí, přestože to nebyla pravda, a z ničeho nevyplývá, že by se s tím žalobkyně nějak vypořádávala. Přesto poté dne , datum, žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu, kdy žalobkyně jednala jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., a Ceník , právnická osoba, . (dále stále jen „podmínky a ceník“), které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto se zavázala žalobkyně poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do limitu 50 000 Kč, bez ujednání účelu, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 16,9 % ročně, popřípadě ceny za služby dle ceníku, a to ve splátkách. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky a tento je čerpal ve výši 104 942 Kč. Žalovaný peněžní prostředky nevrátil, ceny nezaplatil. Žalobkyni tak tím vůči žalovanému vzniklo právo na vrácení peněžních prostředků jako jistiny, a to v době přiměřené možnostem žalovaného. Doba přiměřená jeho možnostem odpovídala době 6 měsíců, když žalovaný nic ke svým poměrům netvrdil, ani žalobkyně, ze spisu nevyplynuly, a obecně je třeba s ohledem na nejčastější poměry žadatelů o takovýto bankovní úvěr bez ujednání účelu spíše uvažovat poměry žalovaného jako běžné, maximálně mírně problematické. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení peněžních prostředků jako jistiny výzvou, podanou na poštu dne , datum, . Žalovaný ji však ve lhůtě 6 měsíců ani později celou nevrátil. Žalovaný od data uzavření smlouvy do data rozhodnutí soudu plnil celkem 75 869,11 Kč.Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrokyDle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Soud právně posoudil, že před uzavřením smlouvy žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného a z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele a z jiných zdrojů, tedy ne tak, jak vyžaduje výslovně zákon, tj. ne řádně, a že z výsledku posouzení proto nevyplynulo, ve smyslu, že ani tedy nemohlo vyplynout, že před uzavřením smlouvy o úvěru nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet, když skutečnosti tvrzené žalobkyní, ze kterých to mělo vyplynout, nenastaly, resp. ne všechny, tak jak je uvedeno ve zjištění soudu výše (§ 86 odst. 1 a 2 a contrario zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně proto v té chvíli nebyla oprávněna žalovanému požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout. Žalobkyně a žalovaný přesto poté uzavřeli písemně smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout na jeho požádání a v jeho prospěch prostředky v ujednané výši limitu, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok, popřípad