29 C 307/2022-34 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované zaplacení částky 20 275,07 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení specifikovanými ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, když mu žalovaná sdělila, že je svobodná, má 1 vyživovací povinnost, bydlí s rodiči, má dosažené základní vzdělání, je v domácnosti, rodinná domácnost má měsíčně příjem 22 100 Kč a výdaje 2 000 Kč, nemá uzavřenou jinou smlouvu o úvěru nebo zápůjčce, předložila potvrzení o příjmu. Z výsledků posouzení tak vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr ve splátkách výši 441 Kč týdně splácet. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel, dne [datum] uzavřeli písemně smlouvu„ SLOUVA O ZÁPŮJČCE-ZELENÁ v hotovosti“, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované na její požádání a v její prospěch poskytnout peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek za zápůjčku ve výši 22 013 Kč, sestávající z úroku ve výši 6 742 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 530 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 741 Kč, kdy nebylo ujednáno přesně, za co jsou, a to v 100 týdenních splátkách ve výši 441 Kč, přičemž první dnem uzavření smlouvy, následující vždy ke konci splátkového období. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že plnění žalované bude použito (započteno) nejprve na poplatek za zápůjčku, poté na jistinu. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky a tato je čerpala. Žalovaná však neplnila splátky řádně a včas. Žalovaná za celou dobu trvání závazku ze smlouvy plnila celkem 2 000 Kč. Plnění žalované právní předchůdce žalobkyně započetl nejprve na poplatek za zápůjčku, poté na jistinu. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne [datum] písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni. Celková dlužná částka tak nyní činí 20 275,07 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 20 000 Kč s úrokem 4 850,81 Kč a dále ve výši 29 % z částky 20 275,07 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení 5 397,81 Kč a dále ve výši 9,75 % z částky 20 275,07 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.). 4. Soud z účastníky předložených listinných důkazů, a to výpisu z obchodního rejstříku, zákaznické karty, smlouvy a tabulky umoření zjistil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, když mu žalovaná sdělila, že je svobodná, má 1 vyživovací povinnost, bydlí s rodiči, má dosažené základní vzdělání, je v domácnosti, rodinná domácnost má měsíčně příjem 22 100 Kč a výdaje 2 000 Kč, nemá uzavřenou jinou smlouvu o úvěru nebo zápůjčce, předložila potvrzení o příjmu. Z výsledků posouzení tak vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr ve splátkách výši 441 Kč týdně splácet. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel, dne [datum] uzavřeli písemně smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované na její požádání a v její prospěch poskytnout peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek za zápůjčku ve výši 22 013 Kč, sestávající z úroku ve výši 6 742 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 530 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 741 Kč, kdy nebylo ujednáno přesně, za co jsou, a to v 100 týdenních splátkách ve výši 441 Kč, přičemž první dnem uzavření smlouvy, následující vždy ke konci splátkového období. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že plnění žalované bude použito (započteno) nejprve na poplatek za zápůjčku, poté na jistinu. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky a tato je čerpala. Žalovaná však neplnila splátky řádně a včas. Žalovaná za celou dobu trvání závazku ze smlouvy plnila celkem 2 000 Kč. Plnění žalované právní předchůdce žalobkyně započetl nejprve na poplatek za zápůjčku, poté na jistinu. Vzhledem k právnímu posouzení soudu níže, kdy soud posoudil ujednání ve smlouvě o poplatku za zápůjčku jako neplatné, však právní předchůdce žalobkyně nezapočetl plnění žalované řádně. Soud tedy plnění žalované započetl znovu a řádně. Žalovaná pak ve skutečnosti nezaplatila (pouze) 20 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky a z oznámení o postoupení včetně přílohy soud zjistil, že následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne [datum] písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni. Celková dlužná částka tak nyní činí 20 000 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 20 000 Kč s úrokem z prodlení 9,75 % z této částky od 29. 1. 2022 do zaplacení. 5. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 7. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a z výsledků posouzení vyplynulo, že nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, když jednal, jak bylo uvedeno ve zjištění soudu výše. Právnímu předchůdci žalobkyně tak nic nebránilo uzavřít smlouvu o úvěru a úvěr žalované poskytnout (§ 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že žalované na její požádání a v její prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky, a žalovaná se zavázala tyto vrátit a zaplatit poplatek za zápůjčku ve splátkách (§ 2395 o. z.). Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, šlo o spotřebitelský úvěr (§ 2 písm. a) zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Takové ujednání ve smlouvě o závazku žalované zaplatit poplatek za zápůjčku, je však neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům a obchází zákon (§ 588 věta první o. z.). Poplatek za zápůjčku (tj. představující všechny náklady, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem), kdy navíc strany si neujednaly dostatečně určitě, za co tento, resp. jeho složky jsou, činí 22 013 Kč, úvěr (tj. představující peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici) činí 22 000 Kč. Pak při uvážení okolností konkrétního případu, kdy při uzavření smlouvy poplatek za zápůjčku přesahoval 100 % úvěru, kdy splatnost byla ujednána na téměř 2 roky, kdy nebylo ve smlouvě ujednáno dostatečně určitě, za co poplatek za zápůjčku, resp. jeho jednotlivé složky jsou, soud má za to, že jde o ujednání nemravné a že cílem a smyslem tohoto ujednání bylo uměle navýšit zisk nabytý v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a skrýt jej v uvedeném ujednání. Právnímu předchůdci žalobkyně tak nevzniklo právo na zaplacení poplatku za zápůjčku. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že plnění žalované bude použito (započteno) nejprve na poplatek za zápůjčku, poté na jistinu. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky a tato je čerpala. Žalovaná však neplnila splátky řádně a včas. Žalovaná za celou dobu trvání závazku ze smlouvy plnila celkem 2 000 Kč. Plnění žalované právní předchůdce žalobkyně započetl nejprve na poplatek za zápůjčku, poté na jistinu. Vzhledem k právnímu posouzení soudu výše, kdy soud posoudil ujednání ve smlouvě o poplatku jako neplatné, však právní předchůdce žalobkyně nezapočetl plnění žalované řádně. Soud tedy plnění žalované započetl znovu a řádně. Žalovaná pak ve skutečnosti nezaplatila (pouze) 20 000 Kč. Žalovaná se tím dostala do prodlení. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo také právo na úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (§ 1970 o. z.). Následně právní předchů